Glosář - Dějiny se nezopakovaly, spiklenecká dohoda soupeřů Itálii z Eura nevyšachovala.
Přesto... Možná mě nazvete paranoikem, ale mně přišlo, že se, řečeno spolu s jistým Romanem Janouškem, děly v zápase Španělsko-Chorvatsko "divný věci".
Ale na rozdíl od "Mazánka" nepředpokládám, že "přijdu na to jaký a že bych vám to potom řek".
Každopádně se všichni koncentrovali na to, že když Španělé s Chorvaty uhrají remízu 2:2, nepomůže Itálii v paralelně hraném utkání ani výhra nad Irskem třeba o milion gólů.
Tohle Španělé neudělají, věřil Buffon
Nervozita vycházela z toho, že před osmi lety provedli právě Italům přesně tenhle krutý kousek týmy Dánska a Švédska na Euru v Portugalsku.
"Španělé mají nejlepší tým na světě a mají hráče s rodokmenem, kteří si něco neférového nemohou dovolit," apeloval před rozehráním zápasů na čest Španělů italský gólman Gianluigi Buffon.
Na 2:2 se v Gdaňsku skutečně nehrálo, Španělé se utápěli ve své nekonečné rozehrávce a na hrot moc míčů neposílali.
Jenže zdatní matematici záhy upozornili na to, že nebylo nutné upínat se jen k výsledku 2:2. Ona totiž ke splnění stejného cíle, tedy vyšachování Italů, mohla stačit i mnohem méně nápadná remíza 1:1, proti níž mohli Italové kontrovat jen tříbrankovým vítězstvím nad Iry.
Křivdě mohla posloužit i remíza 1:1
Jinými slovy: kdyby Španělé remizovali s Chorvaty 1:1 a zápas Itálie-Irsko skončil 2:0 (tak jak skončil), postupovali by Španělé s Chorvaty.
Všechny tři týmy by měly po 5 bodech v tabulce, po samých remízách 1:1 zcela shodnou bilanci vzájemných utkání, takže by rozhodovalo celkové skóre. To by měli Španělé 6:2 (+4), Chorvati 5:3 (+2) a Italové 4:2 (+2). A pro Chorvaty by hrál v porovnání s Italy větší počet vstřelených branek.
Milovníci spikleneckých teorií si tedy pohrávali s myšlenkou, že si Španělé nechají vstřelit gól a v závěru po dohodě s Chorvaty skóre vyrovnají. Přičemž všechno bude vypadat O.K. a k vytčenému cíli se dojde tak jako tak.
To, co se na trávníku dělo, navíc do tohoto vzorce celkem zapadalo. Jenže rozhodčí Stark neodpískal penaltu po Ramosově zákroku, ani pak v závěru po španělském nalehnutí na Čorluku uvnitř šestnáctky.
Penalty se nepískaly, gól na podnosu zmařil Casillas
A když Španělé neuvěřitelně odkryli půlku obrany, do níž nabíhali tři úplně volní Chorvati, chytil Rakitičovu tisíciprocentní šanci Casillas. Jako by tu šanci naservírovali jeho spoluhráči soupeři jak na stříbrném podnosu... Zdá se opravdu podivné, že by jinak skvěle takticky vyspělá španělská obrana najednou takhle dětsky zkolabovala...
Jako by někdo chtěl, aby to NĚJAK dopadlo, a někdo ne...
Jakoukoli blamáž si rozhodně nechtěla a nemohla dovolit UEFA, pořadatel turnaje. Z toho by mohla vycházet i motivace rozhodčího Starka. Ten navíc poté, co šli Španělé v závěru do vedení, likvidoval veškerou snahu chorvatského týmu o vyrovnání tím, že mu neustále pískal útočné fauly.
A co když je ve finále porazí Itálie...?
Omlouvám se milovníkům sportovních dramat, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že všechno na světě se děje v duchu fair play. Dlouholetý pobyt poblíž českých fotbalových bafuňářů a zejména pak poslech několika hodin odposlechů Ivana Horníka mi vzaly tolik iluzí, že možná až příliš otevírám mysl podezřením na spiknutí.
Ale ani v dějinách mezinárodního fotbalu by nešlo o nic vzácného, viz zápas NSR a Rakouska na MS ve Španělsku, kde těsná výhra Němců posouvala dál oba tyto týmy a škrtala ze hry Alžírsko. Němci dali gól a pak ani jeden z týmů nepřelezl půlící čáru... A těch příkladů by bylo víc.
Pokud se tedy v zákulisí i tentokrát něco takového dělo, přinejmenším brankář Casillas a rozhodčí Stark byli proti. A to stačilo.
Až ve finále Eura 2012 porazí Španěly právě italský celek, možná na Casillasovi uvnitř kabiny ulpí nejeden křivý pohled. Ale pro zbytek světa bude rytíř a hrdina.
