Plnovous už v 16, drtil Federera. Teď světová jednička prorazila v úplně jiném oboru

Konečně. Francouzský tenis se těšil na nového antukového hrdinu, který jednou opanuje slavný domácí grandslam.

Rodák ze Saint-Germain-en-Laye měl pro to fantastické předpoklady. Levák s topspinovým forhendem, který to uměl na oranžové drti. Už v 16 letech vlétl do juniorské špičky, byl světovou jedničkou a o dva roky později už v prvním kole French Open mučil pro změnu nastupující britskou hvězdu Andyho Murrayho.

Sice s ním padl, ale nechal budoucího grandslamového šampiona běhat po kurtu celých pět setů.

„Lidé ve mně viděli potenciál. Guillaume Peyre, tehdejší trenér Nicolase Mahuta v Lagardère, říkal, že budu dalším Francouzem, který porazí Nadala na Roland Garros,“ vzpomínal pro L'Équipe Eysseric.

A myslel si to i ten nejpovolanější, hlavní rival španělského vládce pařížské antuky Roger Federer, který si mladého Francouze vybral pro sparing, aby se připravil na souboje s Nadalem.

„Skončil jsem s ním na tréninku ve Švýcarsku, bylo to skvělé. Hrál jsem jako maniak. Samozřejmě jsem nevyhrával, on na sobě pracoval, ale bylo to těsné. Doháněl jsem ho k šílenství,“ tvrdí Eysseric.

Jenže právě tahle brzká přítomnost mezi tenisovou smetánkou ho nejspíš v budoucnu vytrestala.

„Žil jsem v kokonu, všichni kolem mě běhali a udržovali mě v pocitu, jako bych byl 30. na světě, ale já byl 300. Trénoval jsem s chlapy, kteří jezdili na kurty v Porsche nebo ve Ferrari. Měl jsem pocit, že tam patřím, ale žil jsem život někoho jiného,“ vysvětlil.

Na konci svého životního roku 2008 si zranil zápěstí, to ho přibrzdilo, výsledky na okruhu nepřicházely, růst se zastavil, utopil se v depresích a pesimismu. Na okruhu to pak dotáhl v singlu pouze na 202. místo, v deblu byl 66. hráč světa.

„Hrál jsem proti němu finále mistrovství Evropy juniorů. Jemu bylo 16, mně 18, a přesto mě porazil. Byl na svůj věk ohromně vyspělý, už měl plnovous, byl urostlý, fyzicky stačil starším hráčům. Ale vedle toho byl takový hezounek, floutek, po kterém šly hodně holky a možná i to ho dostihlo, když měl zamakat a ještě přidat, aby prorazil,“ popsal Aktuálně.cz bývalý tenista Dušan Lojda.

Z hráče, který oblažoval srdce tenisových fanynek a živil naději celé Francouzské tenisové federace, se stal tenisový cestovatel po turnajích úrovně challenger.

„Letos jsem ho na jednom takovém turnaji v Římě zrovna potkal, to mi říkal, že je po zraněních a chtěl by to ještě zkusit hrát. Ale takové turnaje vás neuživí. Je to škoda, protože měl vážně dobře našlápnuto, odmala smlouvu na Adidas, národní federace ho podporovala, ale bohužel se asi nevyrovnal s tím tlakem,“ přemítá Lojda.

Eysseric nakonec změnil názor a na konci letošního roku oficiálně ukončil kariéru, protože prodělal druhou operaci lokte.

„Tenis mi umožnil procestovat svět, uskutečnit neuvěřitelná setkání, nekonečné cesty, zažít nepopsatelné emoce. Ale čelil jsem také velmi těžkým obdobím: odstup od mých blízkých, zranění, porážky, pochybnosti... Všechny ty kroky, které ti připomínají, že někdy tělo a hlava mohou říct stop a po tom sportu, kterému jsi tolik dal, je pokračování,“ napsal na Instagram.

A to pokračování je v úplně jiném oboru. V listopadu vstoupil jako spoluvlastník do luxusní pařížské restaurace poblíž Champs-Élysées.

„Nejsme restaurace pro párty, ale místo, kde se cítíte dobře,“ dodal Eysseric.