Vancouver - Atrakce s coubertinovským heslem. Zhruba tak lze nahlížet na některé sportovce, které v sobotu brzy ráno uvidíte na slavnostním zahájení olympiády ve Vancouveru.
Nejsou to adepti na medaile ani přední umístění, přesto se mohou těšit na vřelé přijetí. Je také více než jisté, že vteřinky slávy jim nikdo nevezme.
"Přijeli jsme se zúčastnit, a ne vyhrát," možná i to byste dostali z olympioniků, kteří do Vancouveru dorazili z nejrůznějších exotických destinací.
Není to sice jako ve známém filmu Kokosy na sněhu (příběh jamajských bobistů, kteří viděli sníh a led poprvé až na olympiádě), ale i tak je snaha těchto nadšenců kouzelná.
Čtěte dále: 82:0. Ženský hokej se pánům nelíbí. Ani na olympiádě
Kanadě a celému světu zamává při ceremoniálu třeba i lyžař z Etiopie či Kajmanských ostrovů.
Chybět nebude ani jednapadesátiletý Mexičan a tradiční kombinéza sněžného leoparda, v níž se po sjezdovkách prohání Kwame Nkrumah-Acheampong z Ghany.
Podívejte se na nejzajímavější příběhy ve speciálu Aktuálně.cz.
1) Poprvé kajmanská vlajka
Dow Travers
Znáte vlajku Kajmanských ostrovů? Jestliže ne, zbystřete při zahájení olympiády.
Po více než 200členné výpravě kanadských olympioniků se na stadionu ve Vancouveru objeví tento karibský trpaslík. Poprvé v historii zimních her na nich bude mít tato země zastoupení díky Dowu Traversovi, který je přihlášen do alpského lyžování.
"Ano, je to trochu zvláštní, že se někdo z Karibiku představí na zimní olympiádě," přiznává dvaadvacetiletý amatér. "Kolikátý mohu být? To nevím, ale doufám, že to bude lepší než při slalomu na mistrovství světa," dodal.
Na loňském šampionátu ve Val d'Isere skončil třetí od konce.
Lyže dostává díky smlouvě od firmy Atomic, pomáhá mu i výrobce brýlí Uvex. Bez velkých finančních "dotací" od otce by však lyžovat nemohl.
Sám přiznává, že trénink jej stojí tisíce dolarů. "Ale bez něj to prostě nejde, špičkový sportovec jej potřebuje každý den. Dokud nebudu na sněhu tak často jako ostatní, tak nemám šanci na úspěch. Vím, že mě čeká ještě dlouhá cesta," řekl.
Přesto má oproti ostatním jednu výhodu. Prozradil, že vosk si do lyží nezažehluje. Stačí prý, když si je na Kajmanských ostrovech nechá na sluníčku.
2) Etiopský běžec... na lyžích
Robel Teklemariam
Podobně jako Kajmanské ostrovy, také Etiopie nemusí řešit hádanku, kdo ponese její vlajku při slavnostním zahájení. Jediným olympionikem této africké země bude ve Vancouveru běžec na lyžích Robel Teklemariam.
Tato africká země je známá ve světě jako líheň výborných vytrvalců a na letní olympiádě v Pekingu získala sedm medailí, z toho čtyři zlaté.
Nicméně Teklemarian běhá na sněhu a s pomocí dvou lyží a dvou hůlek. Když trénuje doma v okolí Addis Abeby, setkává se s nechápavými pohledy krajanů. Zvláště když předjíždí povozy tažené koňmi a osly.
Ale nebojte se, sníh nedorazil do Afriky. Pětatřicetiletý sportovec má kolečkové lyže a na nich také trávil poslední dny před odjezdem do Vancouveru. "Trénovat na suchu krátce před závoděním není ideální," přiznává.
Čtěte také: Změní historii. Je slepý, ale na olympiádě vyzve Bauera
Jenže co jiného má dělat? Problémy měl už při zakládání etiopské lyžařské federace, pak se ale mohl radovat z účasti v Turíně, kde se stal prvním sportovcem této země na zimní olympiádě.
Sice na klasické patnáctce skončil třiaosmdesátý a na vítěze ztratil skoro deset minut, ale to ho netrápí. Radši by našel svého nástupce. "Kdybych se nekvalifikoval na další olympiádu, to by mi nevadilo, protože by tu byl někdo lepší," uvedl.
Zatím nemá Teklemariam to štěstí. Ale hledá a hledat prý bude dál.
3) Německý bobista z filmu
Richard Adjei
"Na černocha jsem příliš bílý, na bělocha jsem zase moc tmavý," tak sám sebe charakterizuje německý bobista Richard Adjei.
Sedmadvacetiletý muž je u našich západních sousedů bez jakékoliv nadsázky často přirovnáván k hrdinům filmu Kokosy na sněhu, ačkoliv s nimi má kromě barvy pleti a bobů málo společného.
"Každý se mě na začátku ptal, jestli nejsem z Jamajky," říká. Není. Vyrostl u matky v Německu, a přestože má otce z Ghany, do Afriky nejezdí a nelíbí se mu tam.
Do bobů ovšem také přesedlal z jiného sportu: původně hrál americký fotbal. A vůbec ne špatně, hrál evropskou NFL za Berlin Thunder. Teď už se věnuje několik let závodění v ledovém korytě a jde mu to také slušně.
Díky dobrým výsledkům z letošní sezony si navíc zajistil místo v německém týmu ve dvojbobu i čtyřbobu. "Chtěl bych být prvním barevným Němcem, který vybojuje zlato," řekl už před časem.
Stodesetikilový bobista od toho není daleko. Ve dvojbobu už dokonce vyhrál závod Světového poháru. Olympiáda je však mnohem, ale mnohem těžší.
4) Jediný pákistánský lyžař
Muhammad Abbás
Pákistán ve Vancouveru? Ano. Zásluhou lyžaře Muhammada Abbáse, který bude prvním sportovcem této asijské země na zimní olympiádě.
Na jeho počest dokonce v hlavním městě Islámábádu uspořádali oslavu.
Doslova ceremoniál se uskutečnil na kanadském konzulátu, kam se podle tamního tisku sešli další sportovci, funkcionáři a mnozí politici. Měli se o čem bavit, protože si původně představovali, že do Kanady odjede početnější skupina.
Čtěte více: Kanada chce ohromit svět. Má zbraň pro olympiádu
Pákistánský prezident dokonce na přípravu budoucích olympioniků vyhradil finanční dotace a osm lyžařů odjelo v lednu trénovat a závodit do Rakouska.
Jenže nominační kritéria splnil jen nejzkušenější z nich, Abbás.
Znalci světového lyžování si ho mohou pamatovat ze šampionátu v italském Bormiu, kde před pěti lety skončil ve slalomu suverénně poslední. Na vítězného Raicha tehdy ztratil minutu a čtrnáct vteřin.
Abbás na olympiádě oslaví čtyřiadvacáté narozeniny a kromě toho by měl na sjezdovce ve Whistleru startovat v obřím slalomu.
5) Portugalec bez práce
Danny Silva
Danny Silva, to je zvláštní postava běžeckého lyžování.
Šestatřicetiletý sportovec sice reprezentuje normální evropský stát, ale ten mu nedává žádnou podporu. Z prostého důvodu: zimní sporty tu nemají tradici.
O které zemi je řeč? Přece o Portugalsku, které se může pochlubit vyšší horou než má Česká republika, ale hlavním sportem je tu fotbal a ještě jednou fotbal.
Zima je mírná, a i když si tu postavili lyžařské středisko Serra da Estrela, sportům na sněhu lidé příliš neholdují. A tak i na olympiádu do Vancouveru pojede znovu jen Silva, jako před čtyřmi roky v Turíně.
Jen pro srovnání - v Pekingu reprezentovalo jihoevropský stát 77 sportovců.
Silva neměl v Portugalsku dobré zázemí, navíc se s tamním olympijským výborem nedohodl na finanční podpoře. A když dostal nabídku pracovat ve Finsku, neváhal ani vteřinu. Přestěhoval se na sever a tam lyžuje.
"Nešel jsem kvůli penězům, ale za prací," hájí se portugalský lyžař, který není na mezinárodní scéně zrovna úspěšný. Když se před pěti lety objevil na MS v německém Oberstdorfu, ztratil na vítěze při volné patnáctce dvacet minut.
O dva roky později v Sapporu se zlepšil, zaostal "jen" o patnáct minut. Ukázal se i českým divákům na šampionátu v Liberci, kde však dokončil jen sprint a zůstal rovněž hluboko v poli poražených.
6) Jednapadesátiletý princ
Hubertus von Hohenlohe
Mezi "exoty" je Hubertus von Hohenlohe jedním z těch, kteří jsou na tento pro někoho možná pejorativní titul pyšní.
Podivné jméno tohoto lyžaře už nebude tak podivné, když se dozvíte, že jde o potomka šlechtické rodiny - jeho otec byl princ a jeho matka princezna. Narodil se v Mexiku a přes své německé kořeny tam i zůstal.
Před několika dny oslavil jednapadesáté narozeniny a teď se znovu zúčastní olympijských her. Nebude to pro něj nic nového, půjde už o jeho pátý start pod pěti kruhy, poprvé atmosféru sportovního svátku zažil v roce 1984 v Sarajevu.
"Chvíli to trvalo, ale nakonec mě mexický olympijský výbor nominoval do Vancouveru. Doufal jsem, že se tak stane," uvedl von Hohenlohe, který bude startovat ve slalomu a v obřím slalomu.
Poslední závody odjel na konci ledna v Rakousku, kde uspořádal otevřené mistrovství Mexika. Titul získal jen díky tomu, že žádný jiný jeho krajan nebyl na startu.
Kromě lyžování podniká a je profesionálním fotografem. Říká se mu playboy a zpívá pod přezdívkou Andy Himalaya.
