Rangún/Praha - Bez ohledu na pekingskou olympiádu zůstává osmý srpen pro řadu lidí především symbolem boje za demokracii v Barmě.
Před rovnými dvaceti lety se ulice tehdejší barmské metropole Rangúnu zaplnily lidmi, kteří se po čtvrt století vlády vojenské junty, jež kdysi prosperující zemi přivedla na pokraj naprostého krachu, hlasitě dožadovali změn. Nikdy předtím ani nikdy potom k tak masovému vystoupení Barmánců proti diktatuře v zemi nedošlo.
I když tehdejší protest skončil masakrem, při němž přišly o život tisíce lidí, je Povstání 8888, jak se mu podle onoho data začalo říkat, dodnes považováno za (svého druhu) mezník a hlásí se k němu prodemokratické kruhy v Barmě i v zahraničí.
Čtěte více: Pamětníci vzpomínají - Místo demokracie dávky ze samopalu
Protesty v Bangkoku i v Praze
I proto se dnes konají vzpomínkové akce a protesty v mnoha zemích světa včetně České republiky.
K protestnímu pochodu se odvážila skupina aktivistů i v samotné Barmě, kde přitom za jakékoli protivládní vystoupení hrozí vězení.
Podle zpravodaje agentury Reuters úřady v Myanmaru, jak se země od roku 1989 oficiálně nazývá (opozice však svévolnou změnu názvu bez referenda neuznala), zatkly celkem 48 lidí, většinou mladíků, kteří vyšli v tričkách se čtyřčíslím 8888 do ulice města Taunggok na severozápadě země.
Nejbouřlivěji se, jako již tradičně, protestovalo před velvyslanectvím Myanmaru v sousedním Thajsku, kde žije početná exilová komunita Barmánců.
Událostí z roku 1988 si ale vpodvečer připomněli také aktivisté z Barmského centra Praha a společnosti Člověk v tísni, kteří se sešli symbolicky u památníku Sametové revoluce na pražské Národní třídě, kde zároveň zapálili svíčky za vězněné disidenty v Barmě. Akci přišla osobně podpořit také česká ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková.
Čína drží barmskou juntu nad vodou
Ve filipínské Manile měl dnešní protest aktivistů z Koalice za svobodnou Barmu a organizace Amnesty International zřetelný protičínský osten. Na čtyři desítky lidí s atrapami olympijských pochodní se shromáždily před čínským velvyslanectvím, kde vyzývaly členy diplomatické mise ke zlepšení stavu lidských práv ve své zemi i ke zvýšení nátlaku na barmské generály.
Peking je totiž nejbližším spojencem barmské junty. Čile s ní obchoduje, nakupuje od ní výhodně energetické suroviny a výměnou jí poskytuje vojenskou techniku i diplomatickou podporu v Radě bezpečnosti OSN, kde čínští diplomaté nenechají projít žádnou rezoluci, která by juntě ukládala sankce či jakkoli vymahatelné závazky.
"Ve chvíli, kdy svět oslavuje zahájení olympijských her v Pekingu, by se lidé měli pozastavit a zavzpomínat na zvěrstva v Barmě před dvaceti lety," uvedla v čerstvém prohlášení Elaine Pearsonová, zástupkyně ředitele asijské sekce v organizaci Human Rights Watch.
Sledujte on-line zpravodajství ze zahájení olympijských her v Pekingu
"Toto výročí je svědectvím pokračující touhy barmského lidu po svobodě i neschopnosti světa ukončit represivní vojenskou vládu (v Barmě). A je to právě Čína, která více než kdokoli jiný umožnila tomuto brutálnímu režimu přežít," dodala.
