Dopingový skandál s opičími varlaty (Fotbal, Anglie, 1939)

Ve 30. letech 20. století otřásl anglickým fotbalem jeden z nejpodivnějších experimentů v historii sportu. Major Frank Buckley, inovativní trenér Wolverhamptonu Wanderers, se stal průkopníkem prvního známého dopingu v profesionálním fotbale - injekčního podávání výtažků z opičích žláz a varlat.

Všechno začalo v roce 1937, kdy za Buckleym přišel skotský chemik Menzies Sharp s revolučním nápadem. Sharp, který následoval teorie kontroverzního ruského vědce Sergeje Voronoffa, přesvědčil Buckleyho o zázračných účincích opičích žláz na výkonnost sportovců. Buckley, známý svou touhou po inovacích, nejprve vyzkoušel "léčbu" na sobě. Byl tak nadšený výsledky, že brzy začal podávat injekce i svým hráčům.

Úspěchy Wolves na hřišti vedly k tomu, že se praxe rychle rozšířila i do dalších klubů. Portsmouth, Tottenham a Chelsea se záhy přidaly a vrcholem "opičí" éry se stalo finále FA Cupu 1939 mezi Wolverhamptonem a Portsmouthem, kterému noviny přezdívaly "Monkey Gland Final". Portsmouth zvítězil 4:1, přičemž kapitán Jim Guthrie po zápase vtipně poznamenal: "Naše žlázy byly očividně lepší než jejich."

Na rozdíl od dnešních tajných dopingových praktik byly "opičí žlázy" veřejným tajemstvím. Premier League provedla vyšetřování, ale místo zákazu pouze nařídila, že hráči mohou látku užívat dobrovolně. Celá praxe nakonec skončila s příchodem druhé světové války a vznikem Národní zdravotní služby.