Už to není jen o Gábině. Bez Koukalové se teď ukazuje síla týmu, hlásí Krčmář

Miroslav Harnoch Miroslav Harnoch
13. 9. 2018 6:32
Stojí před dalším olympijským cyklem, ve kterém na něho bude upřena daleko větší pozornost než v tom předchozím. Český biatlonista Michal Krčmář ale věří, že tlak od svazu i fanoušků mu pomohou ustát jeho kolegové. V rozhovoru pro Aktuálně.cz sedmadvacetiletý závodník přiznal, že po odchodu Gabriely Koukalové se ukazuje síla reprezentačního týmu.
Michal Krčmář
Michal Krčmář | Foto: Lukáš Caha

Máte za sebou půlrok plný změn před dalším olympijským cyklem. Jak jste na tom dva a půl měsíce před novou sezonou?

Když to vezmu od začátku, trochu jsem z toho vypadl, protože jsem si na Mallorce na kole přetížil úpony v koleni. Ale v tuhle chvíli si troufám říct, že jsem to dohnal. Neměl bych kvůli tomu v zimě strádat. Co se týče trenérských změn: Hodnotím to velmi pozitivně.   

Zkuste to rozebrat, nově vás vede Zdeněk Vítek s norskou posilou Andersem Bartlim, jak jim to jde?

Zdenda do toho vnesl nový vítr. Spoustu tréninků si vyzkouší sám na sobě, vymýšlí je různě tak, abychom se nenudili. Anders zase přinesl jiný úhel pohledu, zaměřili jsme se díky němu na techniku běhu. Na tréninku stojí u trati, buď nám něco řekne hned, nebo si nás natočí a večer si u videa řekneme, co je špatně a co bychom měli do příštího tréninku zlepšit. Tím, že přišel z jiné země, má zase trochu jiné cvičení. Myslím, že to může pomoct nejen nám a celkově celému českému biatlonu. 

A do toho je třetím pomocníkem u týmu Aleš Ligaun…

Přesně tak. Zdenda tvoří plány, Anders je na trati a Aleš je taková pomocná ruka, i co se týče technického zázemí, například když je potřeba něco udělat se zbraní a podobně. Myslím, že všichni tři jsou sehraní a notují si. Celkově se atmosféra v mužském týmu hodně okysličila a oživila. Ačkoli je nás jen sedm místo loňských čtrnácti, musím říct, že všichni chtějí makat a všechny to baví. Není tam žádný remcal, který by si stěžoval. 

Vy máte norského kouče, k dívkám zase přišel jeho krajan Egil Gjelland, není tam nějaká jazyková bariéra?

U nás je to úplně bez problémů. Přece jen Anders s námi probírá hlavně techniku běhu, kde je výhoda, že to sám může předvést. Navíc je hodně vnímavý, když se společně bavíme, dokáže chytit naši myšlenku. I když je to trochu kostrbatý, vždycky dojdeme k tomu, co jsme si chtěli říct. Co mám informace, spokojené jsou i holky.

Se střelbou by vám v budoucnu měla pomáhat olympijská medailista v této disciplíně Kateřina Emmons, už jste se stihli potkat?

Ano, už jsme se viděli. Měli bychom se potkat dvakrát i nyní během podzimu na nějaký čtyř- nebo pětidenní blok. Konzultace tam probíhají, je pro nás přínosem, budeme se díky ní na střelbu dívat zase jinýma očima. Výsledky spolupráce ale přijdou až po nějakém delším časovém úseku.

Za jak dlouho myslíte?

Bude to otázkou roku dvou, u někoho možná i tří, než se to projeví. Poprvé přišla na soustředění letos v červnu a tam už je člověk v zápřahu a střelecké změny se dělají hůř. Její čas přijde hlavně příští rok na konci dubna, začátku května, kdy bude probíhat největší střelecká příprava. Tam se dají předělávat střelecké polohy. Teď se spíš bavíme spíš o detailech. Katka se nás snaží spíš poznat a spolupráce se teprve rozjíždí. Je to každopádně určitě super posila. I ve světě jsou střelečtí trenéři čím dál častější.  

Co potřebujete u střelby zlepšit konkrétně vy?

Spolu jsme s Katkou řešili polohu ve stoje, kdy mi poradila uchycení levého lokte do těla trochu jinak. Na ležce jsme zase zkoušeli natočení pánve a usazení těla víc za flintu. Ale právě u ležky je to o práci víc na jaře, kde budu moct víc střílet klidově a ne v zatížení. 

Další změna během letní pauzy proběhla v samotném vedení Mezinárodní biatlonové unie. Šéf českého biatlonu Jiří Hamza se stal prvním víceprezidentem IBU. Co na to říkáte?

Neměl jsem ještě možnost o tom s Jirkou Hamzou mluvit a prodiskutovat s ním to, jak je se změnami spokojený a jak to tam probíhalo. Když to sám zhodnotím takhle od stolu, jsem s kongresem docela spokojený. Vytvořilo se nové vedení,  jsou tam lidé, kteří bojovali za čistotu biatlonu. Pro nás je velký úspěch, že Jirka je první viceprezident a Vlastimil Jakeš je v technické komisi. Změny v biatlonu asi teprve přijdou až podle toho, jak bude tohle nové vedení schopné jednat. Snad dojde ke zpřísnění trestů za doping, po kterém my sportovci voláme. To se teprve všechno ukáže. Je ale vidět, že si biatlon chce zlepšit jméno, které mu Anders Besseberg s Nicole Reshovou (bývalý šéf IBU a generální sekretářka, pozn. red.) pošpinili. 

Takže cítíte, že přichází lepší období pro světový biatlon?

Určitě. Vnímám, že i v ruském biatlonu probíhají změny. Za Rusy teď vystupuje Ivan Čerezov, bývalý závodník. Konečně je vidět, že se ruský biatlon také očisťuje a konečně něco dělá. To mi rok dva zpátky chybělo. Předtím se jen omlouvali nebo se cítili poškození. Teď se zdá, že s tím chtějí něco dělat, a nasazují trenéry, kteří nemají dopingovou minulost. I když stále Rusko není členem IBU, nemůže pořádat závody a mít členy ve vedení, je to podle mě na postupu.

Pojďme k vaší osobní budoucnosti, přivezl jste si medaili z olympijských her, pomalu nastává střídání generací v týmu, jste připravený na to, že na vás bude upřena větší pozornost než v dřívějších sezonách?

To asi člověk nemůže říct nikdy, že je na takovou pozici připravený. Musí si to každý zažít a závodit. Pak si může zhodnotit, jestli se s tím popral dobře. To bych nerad dopředu říkal. Přijímám to, jak to je. Spíš na tu medaili chci navázat. Když už někdo jednou dosáhne na stupně vítězů, tak už není spokojený se čtyřicátým místem. Pro mě je to stříbro obrovskou motivací do práce. Baví mě trénovat, chci se zlepšovat a uvidíme, co zima přinese. Rozhodně se nechci za nic schovávat. 

Takže necítíte ani zvýšenou zodpovědnost za tým?

Ne, necítím tlak od fanoušků nebo od svazu, že já bych teď měl být tím tahounem. Myslím, že v týmu je čtyři pět lidí, kteří dokážeme zajet kvalitní výsledky. 

Nicméně to bude první sezona, kdy už nikdo nebude čekat návrat Gabriely Koukalové…

Každý fanoušek má svého koně, kterému nejvíc věří. Nicméně tak, jak já to teď cítím po odchodu Gábiny, vyplouvá na povrch síla našeho týmu. Předtím to byla rovnice, že Gábina rovná se český biatlon, v tuhle chvíli je to - český biatlon rovná se český biatlon. Je tam pět jmen, která dokážou tým táhnout. A to i lidi, kteří byli v době, kdy Gabča závodila, upozadění. 

Jak se v tomto kontextu těšíte na prosincový Světový pohár v Novém Městě na Moravě? Lehčí ochutnávku už jste měli na konci léta, když se na stejném místě jel světový šampionát v letním biatlonu.

Před mistrovstvím jsem si říkal, jak to bude vypadat. Gábina skončila a teď se uvidí, kolik lidí bude biatlon zajímat. Co si budeme povídat, ona byla velký tahák. Mě potěšilo, kolik lidí si tam i tak našlo cestu. Mají biatlon zakořeněný v sobě. Ukázalo se, že nechodí jen na Gábinu. Když jsme šli s Ondrou Moravcem na stupně vítězů, říkali jsme si, jak nás to zase vtáhlo a jak jsme si perfektně potrénovali psychickou zátěž. Vyvolalo to v nás to, že se moc těšíme na prosinec.   

Prague Sport Games

Kdy: 22. září od 9:00

Kde: Atletický stadion Olymp u Stromovky

O co jde: V jeden den a na jednom místě se v profesionálním prostředí pražského Olympu setkají amatérští sportovci a společně poměří síly v různých disciplínách a turnajích. Kromě královských disciplín - běžeckého biatlonu a atletického pětiboje - budou k dispozici turnaje volejbale šestkovém i plážovém, ve street-ballu, tenisu, badmintonu, ping pongu, fotbalu, nohejbalu a pétanque. Akci zakončí koncert Monkey Business.

Registrace zájemců: www.praguesportgames.cz

V sobotu 22. září vás ale čeká jiná domácí akce v rámci Prague Sport Games na pražském Olympu, co bude přesně vaší úlohou?

To stěžejní, proč tam s Verčou Vítkovou budeme, je, že bychom měli během workshopu nastínit lidem, jak to probíhá při biatlonovém závodě, na laserové střelnici ukázat naše postupy, případně zodpovědět nějaké dotazy. Mě taky čeká fotbalové utkání Realu Top Praha.

Jak často se vám už v minulosti stalo, že jste vyučoval biatlon?

Přesně to nespočítám, ale párkrát už ano. Letos jsem dělal patrona seriálu nočních běhů na Moravě a tam jsem pro pět výherců soutěže dělal biatlonový trénink, kam přijeli lidi, kteří zbraň nedrželi nikdy v ruce. I nějaký rodinný příslušník si to občas chce vyzkoušet. Už mám něco za sebou a v hlavě najetou rovnici, jak se začátečníky postupovat. 

Jak vám tahle akce zapadá do programu?

Ten termín je ideální. Pro mě je to v době dovolené. Posledního volna, které máme. Od příštího týdne máme týden, kdy nebudeme trénovat, a potom pojedeme v režimu přípravy až do prvních závodů. Na Prague Sport Games budu proto od rána až do večera, chtěl bych i na večerní koncert Monkey Business. Nikam totiž na dovolenou nejedu, budu víceméně doma, takže tohle pro mě bude zpestření. Užiju si, že nikam nemusím a jsem v klidu.

 

Právě se děje

Další zprávy