Vzdát čest NDR? To radši utečeme z ledu před hymnou, říkali si Němci v Kladně

Miroslav Harnoch Miroslav Harnoch
16. 4. 2024 14:32
Švédové v Ostravě, Sověti v Brně, Kanada v Bratislavě. V roce 1959 žilo mistrovstvím světa v hokeji doslova celé Československo. Unikátní šampionát hostilo osm měst. Domácí reprezentace slavila na Štvanici bronz, zato Kladno přihlíželo historické události. Poprvé se tu na mistrovství světa střetly výběry Východního a Západního Německa. To je čtvrtý díl seriálu "Když Praha psala hokejové příběhy".
Radost československých hokejistů v zápase s Kanadou
Radost československých hokejistů v zápase s Kanadou | Foto: ČTK

Pro Kladno to byla velká sláva. Zimní hokejový stánek prošel rekonstrukcí, dostal novou střechu a přivítal hvězdy mistrovství světa. Kladenští hoši sice museli slavit titul domácích šampionů v pražském azylu, přesto bylo velkou událostí, že se Kladno stalo jedním z pořádajících měst světového šampionátu.

Co na tom, že sem pořadatelé přesunuli jen skupinu o umístění. I tak se 11. března 1959 mačkalo na tribunách sedm tisíc diváků. 

Ti byli svědky historické události. Poprvé se proti sobě na mistrovství postavily reprezentace Východního a Západního Německa. I když šlo o číslo v konečném pořadí, týmy tento zápas s politickým podtextem dost prožívaly.

"Prakticky neexistovalo, že bychom mohli vzdát čest NDR. V takovém případě jsem navrhoval, že odejdeme z ledu ještě před státní hymnou," prozradil s odstupem kapitán týmu Spolkové republiky Německo Markus Egen.

Ale bát se nemusel. Zatímco Východ spoléhal především na hráče Dynama Weißwasser, Západ měl kostru týmu postavenou na hokejistech, kteří měli zkušenosti i s mezinárodní scénou. 

Zřejmě proto neměla NDR šanci a dostala od SRN příděl 0:8. "Vyhráli jsme proti nim tři zápasy po sobě. V roce 1961 jsme se na světovém šampionátu měli potkat znovu, ale k utkání jsme nenastoupili. Vedení svazu se až příliš bálo politických souvislostí," dodal Egen.

To po ledě štvanického stadionu se tou dobou během finálové skupiny proháněly dnes už legendy kladenského hokeje. Tým byl postaven na tehdejších československých mistrech, které i v reprezentaci vedl jejich kouč Vlastimil Sýkora.

Když k tomu přičteme jména jako Karel Gut nebo Jozef Golonka, bylo jasné, že na již zastřešené pražské aréně je zisk medaile povinnost.

Jednoduché to ale Čechoslováci neměli. Po prohře se Sověty a s USA potřebovali v posledním zápase porazit o dva góly favority z Kanady. Ti už měli sice jisté zlato, v základní skupině si však na domácím výběru smlsli vysoko 7:2.

Když pak ale za stavu 4:3 potrestal hru bez brankáře Javorových listů Miroslav Vlach, propukla v Praze euforie nadšení. Sýkora se nesl na ramenou hráčů a ti si pověsili na krk bronzové medaile.

 

Právě se děje

Další zprávy