Ať už závěrečný Turnaj mistryň dopadne jakkoli, tenhle tenisový ročník se z českého pohledu opravdu povedl. Největší hvězdy Petra Kvitová a Karolína Plíšková sbíraly tituly, Barbora Strýcová prožila životní grandslamovou jízdu až do semifinále Wimbledonu a hlavně vyzrála nová generace mladých hráček.
Nástup do první stovky, málem do první padesátky, hlásí Marie Bouzková. Pracovitá a extrémně bojovná tenistka, kterou její tatínek už jako malou zavezl trénovat do Ameriky, držel ji stranou českého tlaku od fanoušků i médií. Spolu se svým životním mottem "leností k úspěchu" se poprvé dostala mezi elitu.
Finále French Open si v červnu zahrála Markéta Vondroušová. Šikovná levačka, která vyniká skvělým citem pro kraťasy a až neobvyklou inteligencí na kurtu. Díky parádní první polovině sezony je nyní 16. hráčkou světa. Jenže na Wimbledonu přišlo zranění ruky, paradoxně v tréninku s českou parťačkou, které pak předala žezlo pro tahounku nové české skvadry.
Karolína Muchová si totiž pak prožila skvělou druhou polovinu roku. Zahrála si čtvrtfinále Wimbledonu, v Soulu získala premiérový titul. Zatímco v lednu hrála na Australian Open kvalifikaci, příští rok do pavouka vletí jako nasazená hráčka.
O její hře se pějí ódy už od loňského US Open, kdy senzačně porazila bývalou světovou jedničku Garbiňe Muguruzaovou. Má pestrý až téměř chlapský styl, výbornou ruku pro volej a forhendy, které pěkně "kopou". Něco podobného vykukovalo ze všech článků, které o ní letos prošly světovými médii.
Na konci sezony se ovšem naplno projevila účinnost zbraně, o které se moc nemluví, ale je potřeba ji vyzdvihnout. A tou je rozvaha. Třiadvacetiletá rodačka z Olomouce rozhodně nijak neblázní a nemění tempo. I jí, podobně jako Vondroušovou, v minulosti trápilo zdraví, bolavé rameno měla zatejpované ještě letos na jaře.
Pozvala si kvůli tomu fyzioterapeuta z Tenerife, hrála jen ty turnaje, u kterých věděla, že na nich bude připravená a nebude nic riskovat. A stejně se chovala i na podzim, kdy měla formu a fanoušci i tenisový experti ji chtěli vidět na kurtu víc a víc.
Po wimbledonském úspěchu si zahrála jen jeden malý turnaj v New Yorku, aby si osahala beton před US Open, po něm si zase dala měsíc pauzu a odjela do Soulu, kde turnaj ovládla. I když kráčí vzhůru pořádnými kroky, rozhodně nic nechce přestřelit nebo uspěchat. To je velký dar, za který vděčí nejen sobě, ale i týmu, který jí pomáhá udržet při zemi.
Své o tom ví její kolegyně z I. ČLTK Markéta Vondroušová. I ona se snažila se svým křehkým somatotypem nakládat co nejopatrněji. Jenže přišlo megaúspěšné jaro, odehrála 35 zápasů v singlu, dalších deset v deblu a tělo řeklo opět ´dost´. Na podzim musela se zápěstím na operaci.
I když je Muchová daleko silovějším typem hráčky, brzy pochopila, že také ona se musí šetřit. A že se jí to daří, dokazuje fakt, že má na kurtu spoustu sil i v době, kdy už většina hráček WTA zoufale vyhlíží dovolenou.
Však díky tomu se aktuálně 26. tenistka žebříčku na poslední chvíli protáhla na Turnaj šampionek do Ču-chaje, který je pro nejlepší hráčky sezony hned za první osmičkou, která poputuje na následný Turnaj mistryň. A Muchová má teď v tomto elitním "béčku" hodně slušné šance.
