Praha - S nevinným výrazem ve tváři sledovala, co se kolem ní děje. Vnímala dramatické situace v epicentru největšího tenisového stadionu světa, uvnitř ale zůstávala obdivuhodně soustředěná a připravená.
Naomi Ósakaová ve finále US Open předvedla fenomenální výkon. Tenisový i mentální.
V pouhých dvaceti letech ustála složité momenty, aby pak u sítě mohla přijmout objetí a gratulaci od svého celoživotního vzoru.
"Když mě Serena objala a byla ke mně tak milá, to bylo prostě…," nedokončila mladičká Japonka větu. Dojetím se rozplakala. Jako malá holčička si do speciálního sešitu lepila fotky a veškeré články o americké legendě. Přesněji řečeno ještě před pár lety.
Vidět svou modlu na druhé straně kurtu, na stadionu Arthura Ashe, ve finále grandslamu, bylo pro rodačku z Ósaky takřka surrealistickým zážitkem.
Ráno před utkáním to chvíli vypadalo, že Japonku brutální nervozita semele. "Probudila jsem se zalitá potem. Bylo mi zle, chtělo se mi zvracet. Nemohla jsem do sebe dostat oběd," vyprávěla.
Pomohl jí videohovor se starší sestrou. Ta dělala, jako by se nic nedělo a z Paříže své hvězdné sestřičce vytrvale vyprávěla cosi o francouzských bagetách. "Ani slovo o tenisu. Bylo to milé, myslím, že mi to pomohlo z nejhoršího," prohlásila Ósakaová.
Před zaplněný stadion, proti třiadvacetinásobné grandslamové šampionce, pak nastoupila s čistou hlavou. Od začátku sebevědomě diktovala tempo hry, po skličující nervozitě ani známka.
"Když vstoupím na kurt, cítím se jako jiná osoba," vysvětlovala, jak se ze zakřiknuté a introvertní dívky mohla v mžiku stát tenisová šelma opatřená nevídaným zabijáckým instinktem.
"Když jsem nastoupila, už jsem nebyla ta velká fanynka Sereny. Byla jsem tenistka snažící se porazit soupeřku. Ale když jsem ji pak objala u sítě, cítila jsem se zase jako malé dítě."
Při slavnostním vyhlášení vypadala smutně, z očí jí tekly slzy. Bučení nazlobených diváků ale vzala s pochopením. "Omlouvám se, že jsem vyhrála," špitla do mikrofonu. O pár desítek minut později vysvětlovala: "Je mi to líto. Každý ví, jak moc chtěla Serena vyhrát svůj čtyřiadvacátý grandslam."
Na jejím obdivu k Williamsové se po finále nic nezměnilo. "Vždycky ji budu milovat," ujistila.
Z chaosu toho památného večera se zrodila šampionka. Čerstvá členka elitní světové desítky. Mladá hvězda s velkou budoucností. Přesto dívka nadále vybavená skromností a respektem k ostatním. Její trenér Sascha Bajin před finále uvedl, že miluje její nevinnost. Změní ji velký triumf? Sláva a bohatství?
"Pochybuji. Budu pořád stejná. Myslím, že by pro mě bylo hodně těžké nebýt sama sebou," uvedla sedmá hráčka nového žebříčku.
Po vítězném finále v New Yorku plánovala hrát chvíli videohry a pak jít spát. Oslava alkoholem? "Neblázněte, vždyť je mi dvacet," obořila se s bezelstným úsměvem na novináře.
Ósakaová je dcerou japonské matky a haitského otce. Vyrostla v New Yorku, odkud se v osmi letech odstěhovala za tenisem na Floridu. Když se v roce 2013 stala profesionálkou, musela si vybrat mezi americkým a japonským občanstvím. Její otec rozhodl pro Japonsko. Ósakaová zpětně přiznala, že z toho měla obavy. "Viděla jsem ten šok ve tvářích lidí," popisovala, jak Japoncům přišla zvláštní barva její pleti.
Po Australian Open hovořila o tom, jak dojemné pro ni bylo vidět v hledišti japonské vlajky a slyšet fanoušky fandit. "Vždycky mi přišlo, že jsou spíš překvapení z toho, že jsem Japonka."
O svém komplikovaném původu už se trochu zdráhá vyprávět. Stejně jako o kuriózním faktu, že je její příjmení totožné se jménem města, v němž se narodila.
"Každý, kdo se narodil v Ósace, musí nosit stejné příjmení," vtipkovala Japonka už několikrát.
Reagovat nechce ani na kolorit posledních dnů, na diskusi o tom, zda bylo její vítězství na US Open skutečně zasloužené. Kontroverzi k tomuto tématu probudila Sally Jenkinsová ve svém sloupku pro Washington Post: "Nikdy se nedozvíme, jestli by mladá Ósakaová opravdu vyhrála US Open, kdyby se rozhodčí Ramos nerozhodl, že dá Sereně Williamsové pocítit svou moc," napsala.
Česká tenisová legenda Jan Kodeš vyjádřila v pondělním rozhovoru pro Aktuálně.cz naprosto odlišný názor: "Serena tušila, že Ósakaovou nemůže porazit. Japonka všechno ustála až neuvěřitelně dobře. Sympatická, skromná dívka bez manýrů, která hrála vynikající tenis."
Úspěch první japonské vítězky grandslamu v historii rozhodně náhodný nebyl. Stačí připomenout její skvostné výkony z března. Velký turnaj v Indian Wells ovládla s neuvěřitelnou suverenitou. V prvních kolech bez ztráty setu vyřadila Šarapovovou a Radwaňskou. V těch závěrečných povolila jen pět gemů Plíškové, tři Halepové a ve finále pět Kasatkinové.
Podobně snadné zápasy odehrála i teď v New Yorku. Sasnovičová od ní ve třetím kole dostala dva kanáry. Curenková ve čtvrtfinále uhrála dvě hry. A poslední dva zápasy nedostaly pořádnou šanci ani americké superhvězdy. Kromě Sereny uhrála šest her i v semifinále loňská finalistka Keysová.
Titulek z časopisu New Yorker ve světle těchto výkonů vypadá velmi realisticky: "Naomi Ósakaová se jeví jako budoucí nejlepší hráčka světa."
