* Po dvanácti letech se Slavia dočkala mistrovského titulu. Oslavy si vychutnala na novém stadionu.
Praha - Rok z říše snů zažila v domácím fotbale pražská Slavia. Na jaře nejprve skončilo čekání generací slávistů na vlastní stadion a po premiérové účasti v Lize mistrů slavil tým trenéra Karla Jarolíma po dvanácti letech titul.
Zavedené pořádky v českém fotbale se začaly měnit a zdá se, že změny v rozložení sil v tuzemské kopané budou mít trvalejší charakter.
Čtěte také:
Slavia nevyhrála, přesto v novém Edenu slaví titul
Slavia má konečně titul. Děkovat může Řepkovi a Spartě
"Bezdomovci, ubrečenci," a plno jiných škodolibých přezdívek si vysloužil od fanoušků soupeřů tradiční český klub, který poslední dekády ve všem zaostával za konkurenční Spartou.
Defitnitivní zlom jakoby nastal právě s průnikem do léta zapovězené Ligy mistrů. S tím přišly peníze, sebevědomí a optimismus.
Slavia vsadila na koncepční práci s trenérem Karlem Jarolímem, jehož vybavila po západním vzoru rozsáhlými pravomocemi a tento krok se vyplácí.
I když slávisté na jaře nebyli zdaleka tak suverénní, jako na podzim minulého roku.
Ve finiši pomohl kolaps Sparty
Klub dříve stavěný na odchovancích přes zimu mocně posiloval za miliony získané v Lize mistrů. A právě rozsáhlá obměna jakoby mužstvu spíše uškodila.
Zdaleka ne všechny posily se prosadily. Vyloženým propadákem pak bylo angažování Martina Abrahama ze Sparty.
Čtěte více: Abraham opouští Spartu. Upsal se Slavii na tři roky
Desetimilionový přestup se ukázal jako jeden z největších přehmatů slávistického vedení.
Už, už se zdálo, že Slavia zažije déjà vu a závěr bojů o titul nezvládne. Tři kola před koncem podlehla doma Žižkovu a v té situaci jen málokdo uvažoval o tom, že Sparta může čtyřbodový náskok na čele soutěže ještě promrhat.
Stalo se. Spartu srazilo vyloučení Tomáše Řepky s Brnem, které vyústilo v první domácí porážku a snížení náskoku na jediný bod. Přesto na Letné stále věřili.
Bídná hra obhájce titulu se pak naplno projevila v zápase s Baníkem, po němž se rozhodl skončit trenér Michal Bílek. Zkázu dokonali Letenští hrubě nevydařeným zápasem v Liberci pod vedením Jozefa Chovance.
Zatímco sparťané prchali z Liberce pronásledování vlastními rozzuřenenými příznivci, o sto kilometrů dále vypukly mohutné slávistické oslavy na nově otevřeném a beznadějně vyprodaném stadionu v Edenu, který závěrečným zápasem s Jabloncem (2:2) zažil slavnou prvoligovou premiéru.
Osudové osmičky
- Slavii se vydařil i ligový podzim. Přesně po polovině soutěže vedla tabulku elitní soutěže o osm bodů.
- Vydařenou podzimní sezonu kalí neúspěch v pohárové Evropě, kde slávisté z osmi zápasů ani jednou nevyhráli.
Domácí sláva a evropský krach
Nejmodernější fotbalová aréna v republice však měla svůj křest už o týden dříve a Slavia jej otevřela výhrou za přítomnosti všech klubových legend nad univerzitním týmem z anglického Oxfordu 5:0. Utkání bylo reprízou historického duelu z roku 1899.
Čtěte více: Slávisté pokřtili nový Eden výhrou nad Oxfordem
Kouzlo vlastního stadionu zafungovalo. Slavia na něm v lize za celý rok neprohrála. Fanoušci si i přes vysoké ceny za vstupenky nový stánek oblíbili, chodí na české poměry v hojném počtu a i díky dobře řešené akustice dokáží vytvořit vynikající atmosféru.
Navíc vyvrátili tvrzení, že čeští fanoušci ještě nedospěli do stadionů bez plotů oddělující tribuny od hrací plochy.
V Edenu se bez těchto opatření daří držet pořádek. Pravdou však je, že zatěžkávací zkoušky v podobě zápasů se Spartou či Baníkem na nový stadion teprve čekají.
Rok Slavie vnesl do českého fotbalu malou revoluci. K nesporným úspěchům na domácí scéně se však jedním dechem musí připomenout podzimní krach v pohárové Evropě, kde červenobílí v osmi zápasech ani jednou nevyhráli a vstřelili poue tři góly.
Navíc herně ve většině případů za soupeři zaostávali. Konfrontace s Evropou nahrává názorům kritiků, kteří tvrdí, že úroveň Gambrinus ligy upadá. Na mezinárodním poli totiž neuspěla také Sparta, Ostrava, Liberec a Teplice.
