Jste dvojnásobným paralympijským vítězem a osminásobným mistrem světa. Jak se nejúspěšnější parasportovec slovenské historie připravuje na Tokio 2020?
Musíme si uvědomit, že ještě před Tokiem na nás čekají tři světové šampionáty, první z nich začne již brzy v Nizozemsku. S ohledem na paralympijské hry se připravuji na dráze, neboť rovinaté podmínky v Nizozemsku jdou ruku v ruce s tím, co na nás čeká v Japonsku. Po mistrovství světa se přesunu do Španělska a následně plánuji vysokohorskou přípravu. Je to důležité kvůli červeným krvinkám, budu pracovat na své kondici, ale vedle toho se chci věnovat i dalším sportům. Chci se udržovat v kondici a rozvíjet se celkově, ať umím využívat i svaly, které nejsou při cyklistice zcela běžně zapojované, ale v konečném důsledku mohou znamenat rozdíl.
Poslední paralympijské hry vám vyšly na výbornou. Jaké cíle si kladete tentokrát?
Vždycky říkám, že každý závod je jiný a nemůžete očekávat vůbec nic. Čtyři roky přípravy vyústí do méně než čtyř minut závodění. Velmi rád bych vybojoval lepší umístění ve sprintu na jeden kilometr na mistrovství světa a rád bych opět uspěl ve stíhačce na čtyři kilometry, a také v časovce.
Do Tokia mají zatím jistou místenku dva reprezentanti ze Slovenska. Jak bude pokračovat kvalifikace? Kolik slovenských paracyklistů uvidíme v Japonsku?
Máme před sebou ještě dvě mistrovství světa, ale já se budu samozřejmě velmi snažit získat co nejvíce bodů. Do přípravy ostatních nevidím, ale boj o místenky bude otevřený až do posledních týdnů před paralympiádou.
Prohlédl jste si už konkrétní stadiony v Tokiu?
Přiznám se, že jsem je zatím nesledoval, protože před Tokiem ještě máme plný program. Čekají na nás minimálně tři důležité závody a opakuji - vše je stále mimořádně otevřené.
O Japoncích se říká, že jsou disciplinovaní a mají obrovský smysl pro detaily. Co očekáváte od organizace celých her?
Představení programu, které proběhlo na konci paralympijských her v Riu, bylo opravdu úžasné. Čekají na nás špičkové technologie a sofistikované zabezpečení. Hodně se těším. V porovnání s Riem, které bylo rozvolněné a spontánní, tohle bude úplně jiné. Myslím, že to bude pro všechny velmi příjemné překvapení a organizátorům držím palce.
Když srovnáte paracyklistiku před čtyřmi roky a nyní, je o tento sport větší zájem?
Doufám, že ano! Bylo by hezké, kdyby se k celosvětovému trendu přibližovalo i Slovensko. Věřím, že to lidi baví, protože podáváme výkony do velké míry srovnatelné s elitou mezi zdravými sportovci.
Stále tedy platí váš cíl závodit i s nehandicapovanými sportovci?
To bych ponechal otevřené. Posouvám se však vpřed a dnes už mám i jiné cíle, které se netýkají jen cyklistiky. Po Tokiu chci rozjet určitě několik projektů i mimo ni.
