Rusové už se podruhé nachytat v nedbalkách nenechají, tuší Ručinský. A Němci? To je šok

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
22. 2. 2018 7:01
Martin Ručinský má olympijské medaile z Nagana a Turína. Teď drží palce reprezentaci v čele se svým bývalým spoluhráčem z Litvínova a vidí na českých hokejistech obrovskou chuť získat po 12 letech další cenný kov. Vzhledem k semifinále jej trochu mrzí porážka sborné proti Slovákům. "Mohli jsme Rusáky nachytat v nedbalkách," říká Ručinský v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nájezd Martina Ručinského složil americké hokejisty ve čtvrtfinále světového šampionátu 2005, v Kangnungu vzal tuto roli na sebe Petr Koukal. Jeho gól znamenal kýžený český postup do semifinále.
Nájezd Martina Ručinského složil americké hokejisty ve čtvrtfinále světového šampionátu 2005, v Kangnungu vzal tuto roli na sebe Petr Koukal. Jeho gól znamenal kýžený český postup do semifinále. | Foto: Reuters

Jak jste prožíval čtvrtfinále českého týmu proti USA?

Bylo to super. Kluci jsou výborní, zatím ještě ani jednou neprohráli. Já jsem spokojený asi jako všichni ostatní. Uvidíme, co bude v semifinále.

Měl jste za stavu 0:1 v první třetině trochu strach o výsledek?

Věřil jsem, že ten zápas zvládneme. Amerika nemá tak zkušené mužstvo jako my, ale samozřejmě byli nepříjemní a hráli výborně. Velmi dobře bruslili, dokonce se dostali do vedení, ale potom jsme to začali otáčet. Ve druhé třetině jsme byli lepší, i když jsme dostali blbého góla v oslabení, což nás trošku srazilo do kolen. Jinak to byl ale výborný výkon.

Překvapilo vás, že Američané udrželi s českým týmem krok?

Trochu mě to překvapilo. Určitě nemají tak zkušený tým jako my, ale ti mladí kluci hráli výborně. Donato a Terry, to je jejich budoucnost. V některých pasážích nás přehrávali, přelévalo se to z jedné strany na druhou. My jsme byli lepší ve druhé třetině, Američané ke konci třetí třetiny a v prodloužení. Naštěstí to Pavel Francouz i v nájezdech všechno pochytal, a proto jsme postoupili.

Těsně před koncem třetí třetiny trefili Američané tyčku, rozhodčí jim odpustili pár faulů. Jak vnímáte výkony mužů v pruhovaném?

Rozhodčí jsou takoví, jací jsou. Myslím si, že tam byl faul na Martina Erata ve třetí třetině. Neodpískalo se to, pak se pískalo něco jiného. Ale těžko si na ně můžeme stěžovat, stejně už to nevrátíme.

Pavel Francouz vychytal Američany jako Tomáš Vokoun ve Vídni. Vzpomněl jste si na čtvrtfinále, které jste v nájezdech rozhodl?

Jasně. Voky to tehdy taky zavřel a nepustil ani góla v penaltách. To je vždycky to, co potřebujete. Gólmana, o kterého se můžete opřít. Pavel Francouz jím je, já ho znám dobře z Litvínova, jaký je to brankář, ale i člověk. Strašně jsem mu přál, aby potvrdil, jak je to skvělý hokejista, a aby se dostal co nejvýše.

Vše k olympijským hrám v aplikaci Facebook Messenger
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Vše k olympijským hrám v aplikaci Facebook Messenger

Objednejte si zasílání zpráv přes aplikaci Facebook Messenger. Přihlaste se přes svůj účet na Facebooku, klikněte na tlačítko "Začněte" a vyberte si zpravodajství podle vaší preference.

Na druhé straně proměnil nájezd šikovně Petr Koukal, ale zbylí střelci mířili bez kliček do brankáře. Svázala je tíha okamžiku?

To je otázka spíš na kluky. Ale myslím, že když už potom dojde na penalty, moc si to nepřipouštíte. Jsou tam jen dvě možnosti, je to taková loterie. Navíc je při hokejové penaltě výhoda na straně brankáře, který má šanci asi 70 procent, hráč 30. Mluvím za sebe, když jsem nějakou takovou penaltu jel, nervozita mě nesvazovala. Ponořil jsem se do toho momentu, člověk je tam sám proti gólmanovi. Buď góla dá, nebo ne.

Myslíte, že atmosféra čtvrtfinále na hráče i při jeho první olympiádě dýchne jen v úvodu a pak už ho utkání strhne?

Zase můžu mluvit jedině za sebe. Pro mě to bylo spíš naopak, takové zápasy jsem si užíval. Je tam kouzlo toho momentu, ať už je to čtvrtfinále, semifinále, nebo finále. To si člověk zahraje jednou za život. Když Bůh dá, tak dvakrát. To se člověk musí ponořit do toho zápasu a moc o tom nepřemýšlet.

Co považujete za největší přednosti českého mužstva?

Máme vynikajícího gólmana, jak už jsem říkal. Kluci cítí, že se o něj můžou opřít. Já znám Pavla Francouze velmi dobře a vím, co v něm momentálně mají. Jinak z kluků čiší touha po medaili, něco uhrát, něco dokázat. Řekl bych, že mají výbornou partu, navzájem se podporují. Hrají jako tým, jako jeden muž, je jedno, kdo dává góly.

Co bude platit v semifinále na favorizované Rusy?

Jsou vždycky takoví specifičtí. Jsou nevyzpytatelní, prohráli první zápas se Slováky, ale od té doby jen rolujou. Pokud by doteď neprohráli, mohli bychom je nachytat v nějakých nedbalkách, ale takhle už dostali v prvním zápasem přes prsty a poučili se. Teď už nevezmou nic na lehkou váhu, ale hraje se na jeden zápas, ne na sérii. Může se stát cokoli. Důležité bude, když do zápasu vstoupíme dobře a co nejdéle budeme držet Rusáky na uzdě. Pokud se dostaneme do vedení, Rusové znejistí, a kdyby potom začali hrát spíš individuální, byla by to voda na náš mlýn.

Bral jste Rusy před turnajem jako hlavního adepta na zlato?

Říkal jsem si, že bez hráčů NHL mají všechna mužstva stejnou šanci, že může vyhrát kdokoliv. Ale samozřejmě jsem trochu do popředí stavěl Rusáky. Mají výborné mužstvo, dokazují to na mistrovstvích světa nebo Euro Hockey Tour. Olympiáda je ale turnaj o jednom zápase, kde se může stát cokoliv. Němci vyřadili Švédy, to byl pro mě šok. Musíme se na semifinále maximálně připravit a vstoupit do zápasu co nejlíp.

Jak se vám líbí turnaj bez hráčů NHL?

Je takový trošku degradovaný, neúplný. Nejlepší hráči na světě tam hrát nemůžou. Na předchozích olympiádách byl hokejový turnaj takovou perlou programu, byl hodně sledovaný. Byla to pro hokej ta nejlepší reklama, jaká mohla být. Letos to hrají hráči z evropských lig, ale pořád je to olympiáda, má to svou váhu.

 

Právě se děje

Další zprávy