"Je pravda, že jsem trošku pověrčivý. Každý rok ale zdůrazňuju, že rozhodně není pravda, jak se občas někde dočtu, že motorkáři v této kategorii jsou na Dakaru jen do počtu. Není to pravda. Já jsem závodník a jedu tam závodit," řekl Pabiška.

Osmačtyřicetiletý Pabiška se na Dakaru objevil poprvé v roce 2007, kdy se ještě jelo v Africe. Poté závodil v Jižní Americe a teď v Saúdské Arábii. Jeho dosavadním maximem je 18. místo z roku 2014. Poslední roky ale jezdí v kategorii bez asistence a má radost, že dokáže držet krok i s elitními motocyklisty. Letos byl například v absolutním pořadí 36.

"Rád jdu proti proudu. Když s červeným číslem dojedu kluky, kteří se pohybují na pětadvacátém až pětatřicátém místě, tak vidím, jak se na mě koukají a říkají si, co tam dělám," pousmál se Pabiška a poukázal na skutečnost, že jezdci v této kategorii mají barevně oddělená čísla.

I s ohledem na své výsledky měl ale tentokrát problém, aby jej do kategorie jezdců, kteří nemají k dispozici mechanika a o stroj se s omezeným počet náhradních dílů starají sami, pořadatelé zařadili.

"Původně říkali, že mě určitě nevezmou, protože s výsledky patřím mezi elitu. Schvalovali to dlouho, ale nakonec mi to povolili," oddech si liberecký motocyklista.

Důvodem, proč chce pokračovat v Original by Motul, jsou finance. "Kdybych jel s mechanikem, je to 1,5 milionu korun navíc," přiznal Pabiška. Kvůli dlouhému schvalovacímu procesu ale dostal pro sebe nezvykle vysoké startovní číslo 61.

Nejzkušenější český motocyklista na startu Dakaru se chystá na náročnou soutěž. "Taktika bude v příštím ročníku hodně důležitá. Podle poznatků, které máme, se dostáváme zpět k africkým Dakarům. Čelo pojede plný plyn jako vždy, ale my ostatní budeme muset hodně přemýšlet. Věřím, že se splní to, co ředitel rallye slibuje: že to bude nejtěžší Dakar v Arábii," řekl.

Respekt má z dlouhých etap i z takzvané 48hodinové etapy, která nahradí maratonskou. Její trať povede čtvrtou největší pouští na světě Rub al-Chálí a každý závodník nebo posádka si sama určí, jakou část asi 584 km dlouhé trasy absolvuje první a druhý den.

"Navíc nás hned poté čeká přesun 800 kilometrů do Rijádu, na který bychom měli mít k dispozici letadlo. Otázka ale je, jestli všichni stihnou odlet, když budou mít třeba nějaký problém na trati. Klidně se může stát, že to člověk bude muset jet po ose. A pak přijdete o část následného dnu volna. Z toho všeho mám velký respekt," podotkl Pabiška.