Plzeň – Zatímco hokejová extraliga si hýčká spíš prověřené mazáky, Plzeň důvěřuje mladíkům. A ve třech čtvrtinách základní části stále patří k nejlepším týmům.
Mezi tyčemi spolehlivě chytá dvaadvacetiletý Matěj Machovský, nejvíc gólů střílí o dva roky mladší Dominik Kubalík a na modré čáře září 24letý bek Jakub Jeřábek. V defenzivě dostává hodně prostoru i devatenáctiletý David Sklenička.
Kdyby se ještě zpřísnilo pravidlo o povinném nasazování juniorů, po čemž volá svazový šéftrenér Slavomír Lener, Západočeši by neměli problém. "Podle mě je ale zbytečné určovat nějaká pravidla," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Tomáš Vlasák, nový sportovní manažer Plzně. Slabý příliv mládí do extraligy, který škodí i reprezentaci, podle něj nejvíc ovlivňuje špatná práce s těmi nejmenšími.
Plzeň oproti konkurenci hodně sází na mladíky. Je to vaše koncepce, nebo vedlejší efekt něčeho jiného?
Je to koncepce, mladým klukům je potřeba dát šanci. Oni zase musí v určitém časovém horizontu ukázat, že šanci dostávají oprávněně. Musí se zlepšovat.
O jaký časový horizont jde?
První rok je na rozkoukání. Může se stát, že hráč vyletí a hned dostane velký prostor, třeba v první lajně. Většinou je ale první rok na rozkoukání, druhý rok už by měl být vidět posun. Pokud není, už pokukujeme po někom jiném, komu dát příležitost. Dáváme tedy hráčům minimálně dva roky. Myslím si, že je to dostatek času.
V čem je vaše koncepce výhodná?
V extralize momentálně máme nejmladší mužstvo, takže výhled do budoucna by nemusel být špatný. Kluci to mají všechno před sebou. Taky nejsme tak finančně zajištění jako Chomutov nebo Třinec, nemůžeme si mladé kluky z republiky stáhnout. Máme jich v každém ročníku tak akorát, musíme se pokusit z nich vychovat to nejlepší.
Je se zapracováním mladíků do týmů hodně starostí?
Jak kdy. Každý hráč je jiný. Někdy přijde a zapracuje se hned, někomu to trvá delší dobu. Proto musíme mít i ty zkušené hráče. Když dám příklad – v obraně máme Petra Kadlece a víme, že pro mladé kluky je to skvělý učitel. Osvědčilo se to třeba u Davida Skleničky.
Značná část extraligových klubů vaší cestou nejde. Čím si to vysvětlujete?
Těžko se mi to hodnotí, nevím, jak tam pracují. Někdo chce samozřejmě výsledky hned a nakoupí zkušené hráče. Titul nebo finále by chtěl každý, ale my jsme se dali touhle cestou, o které si myslíme, že je správná. Všechno konzultujeme s Martinem (Strakou) a trenéry áčka i mládeže.
S nejmenšími se pracuje špatně
Každý klub momentálně může nasadit maximálně 18 hráčů do pole bez věkového omezení. Slavomír Lener by chtěl tuto kvótu snížit na 17, aby měli víc prostoru junioři. Co si o tom myslíte?
Podle mě je zbytečné určovat nějaká pravidla. Když je vidět, že ten kluk na to má, měl by se podržet, ale nemělo by to být dané pravidlem. Pak to může mít opačný efekt. Kluk zjistí, že to má jisté a že se mu v uvozovkách nemůže nic stát. Potom přestane pracovat tak, jak by měl. Nejsou to všichni, ale u určitého procenta kluků to tak je.
Na druhou stranu, nemohlo by takové pravidlo způsobit zvýšený zájem klubů o mládež?
Těch názorů je hodně. Najít optimální model, to je na širokou diskusi. Hlavně si ale myslím, že bychom měli změnit strategii u těch nejmenších. Já sám mám jedenáctiletého kluka, jezdím s ním po stadionech a vidím, jak to funguje. Neděláme to správně a s těmi kluky se to potom táhne celou dobu.
Co je podle vás špatně?
Hraje se na výsledky, což je hrozně špatné. Neříkám, že je to tak všude, ale většinou se na ty kluky řve: "Vyhoď to! Odpal to! Zbav se toho!" Místo toho, aby si něco dovolili a udělali chybu. Můžou udělat chybu, proč by nemohli? Nesmí na ně za to křičet, nadávat jim nebo je nedej bože nechat sedět. Něco jiného je, když ten kluk na to kašle a nemá zájem, ale pokud normálně pracuje, udělá chybu v zápase a pak si jde sednout, je to špatně, protože pak už si nic nedovolí.
Věnujete hodně pozornosti i plzeňské mládeži?
Sleduju mužstva od mladšího dorostu, letos jsem měl nejvíc nakoukaný asi starší dorost. Pokud je čas, snažíme se, abychom kluky viděli. Samozřejmě spolupracujeme s mládežnickými trenéry, kteří nám ty poznatky dávají. Z toho potom čerpáme.
Sledoval jste výkony Čechů na juniorském mistrovství?
Nechci to směřovat přímo na kluky, ale zaostáváme. Když si vezmu čtvrtfinále… Dobře, od stavu 2:0 bylo asi rozhodnuto, ale prostě jsme neměli jiskru. Odehráli jsme dobrý zápas s Finy, ale to nestačí. Rozdíl vidím v tom, že zaostáváme v individuální technice, vyspělosti. Bojovnost se dá dohnat, ale tohle je hrozně vidět. Pokud jde o hráče Finska, Kanady, Švédska a Ameriky, v 19 letech už jsou hotoví. Nejlepší z nich hrají mezi dospělými první lajny. Pak odcházejí do Kanady a hrají NHL.
Nejsložitější je papírování
Pokud jde o vás, jak si zvykáte na novou funkci sportovního manažera?
Za chvíli budu ve funkci skoro rok, ale je to samozřejmě něco nového. Taky dost papírování, takže člověk musí hlídat, aby někde neudělal chybu. Ještě se tedy se vším sžívám, ale nejsložitější je na tom to papírování.
Zjišťoval jste si, co práce sportovního manažera obnáší, už během hráčské kariéry?
Malinko jsem si o tom zjišťoval, ale je dobré, že tady je generální manažer a majitel Martin. Máme na hokej podobný názor. Ne vždycky se shodneme, ale nikdo z nás nemá patent na hokej. To nemá nikdo.
Občas tedy dojde i na hádku?
Letos nebyly moc velké rozpory, protože mančaft zaplaťpánbůh zatím docela šlape. Vždycky má někdo na hráče rozdílný pohled, ale řekneme si to a snažíme se najít nejlepší řešení pro klub.
Jak máte rozdělené pravomoci?
S hráči a agenty jednám já s tím, že mám informace, kolik komu můžeme dát peněz. Martin objíždí sponzory a jedná s nimi.
Co vy osobně plánujete v rámci kariéry do budoucna?
Jsem tu necelý rok, takže bych do toho chtěl proniknout úplně a časem si udělat nějakou trenérskou licenci.
Furch jedničkou Česka? "Potenciál tam je"
Trojnásobný mistr světa Tomáš Vlasák nekončil hráčskou kariéru vesele. V dresu Slavie se s mužstvem protrápil až k sestupu do první ligy. Pražský klub rázem opustily největší hvězdy – Vlasák začal dělat sportovního manažera v Plzni, Jaroslav Bednář kývl na nabídku Hradce a Dominik Furch se vydal do ruského Omsku. Právě 25letý brankář nyní poutá největší pozornost. Září v KHL a nakoukl i do reprezentace.
Kam až to může dotáhnout? "V Omsku potvrdil formu, kterou měl i loni ve Slavii, kde nás neskutečně držel. Potenciál, aby byl v budoucnu třeba i jedničkou národnímu týmu, tam určitě je," myslí si Vlasák.
