Kdo v minulosti sledoval zápasy Švýcarska na velkých turnajích, pravděpodobně postřehl jméno Josi.
Na osmi světových šampionátech odehrál tento zadák 54 zápasů a posbíral 33 bodů (9+24). Dvakrát slavil stříbro. Při jízdě za tím prvním v roce 2013 přispěl ke čtvrtfinálovému vyřazení Česka vítězným gólem a icetimem přes 26 minut. I na jiných akcích ho trenéři ždímali až na dřeň, důležitějšího hráče totiž neměli.
V severoamerické NHL však Josi dlouho zůstával trochu ve stínu. V našlapané obraně Nashvillu poutal větší pozornost Shea Weber, tvrdý bek s ukázkovou dělovkou, potom excentrický P. K. Subban.
Po jejich odchodu však Josi září naplno, před dvěma roky dokonce získal svou první Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy. Ještě předtím se stal s roční gáží přes devět milionů dolarů nejlépe placeným hokejistou klubu. Zdálo se, že dosáhl vrcholu kariéry.
V aktuálním ročníku však k údivu okolí ještě přidal. Po 65 zápasech základní části má na kontě 81 bodů (18+63). V produktivitě tak ční vysoko nad Davidem Pastrňákem a má zhruba stejně bodů jako Jakub Voráček s Ondřejem Palátem dohromady.
Nahoru vyletěl díky 13zápasové bodové šňůře, v níž se do statistik zapsal 28krát (4+24).
"Je hrozně dobrý. Hrozně dobrý," opakoval nedávno Švýcarův spoluhráč Ryan Johansen. "Až se tomu nechce věřit. Ukazuje to každý večer, a to nejen v ofenzivě, ale i vzadu při bránění."
Josi má o 13 bodů víc než druhý nejproduktivnější hráč Nashvillu, útočník Matt Duchene. S icetimem 25:19 je také nejvytěžovanějším mužem týmu. V sezoně si střihl i utkání, v němž odehrál více než půl hodiny čistého času.
Pokud Josi udrží nastolené tempo a v posledních 15 kláních získá alespoň 19 bodů, pokoří stobodovou hranici. Pro útočníky je to mimořádná meta (z Čechů na ni dosáhl jen Jágr), pro obránce přímo nadpozemská.
Posledním bekem se stobodovou sezonou byl v roce 1992 Brian Leetch z Rangers. Předtím se to povedlo už jen čtyřem zadákům - Paulu Coffeymu, Alu MacInnisovi, Denisu Potvinovi a samozřejmě Bobbymu Orrovi. Na seznamu tedy není žádný Evropan. Josi může být prvním.
Minimálně by měl překonat forvarda Paula Kariyu, který v roce 2006 stanovil 85 body rekord Nashvillu v počtu bodů v jedné sezoně.
Kupodivu však není jisté, zda Josi ukořistí druhou Norris Trophy. Senzační ročník totiž prožívá také o osm let mladší Kanaďan Cale Makar z Colorada. Momentálně je na 74 bodech (24+50). Úplně ze hry nejsou ani Adam Fox z Rangers a Victor Hedman z Tampy, kteří sbírají zhruba bod na zápas.
Trenér Nashvillu John Hynes pochopitelně hájí svého koně. "Roman je nejlepší obránce na světě," prohlásil.
"Když se podíváte na jiné beky, nejsem si jistý, jestli je mezi nimi někdo, kdo svůj klub ovlivňuje tak jako Roman," pokračoval Hynes. "Rozhodne se mezi ním a pár dalšími kluky, ale Romanova schopnost bránit, hrát oslabení a sbírat body… Nevím, jestli je ještě někdo takový."
Zatímco k Norris Trophy má Josi blízko, Hartova trofej pro nejužitečnějšího hokejistu NHL mu pravděpodobně unikne.
Mezi současnými favority jsou totiž hlavně útočníci - Auston Matthews, Jonathan Huberdeau, Connor McDavid… Výjimkou je brankář Rangers Igor Šesťorkin.
Josi sice táhne Nashville do play off, ale tíží ho jedna nevýhoda. Je to obránce. Ti Hart Trophy dostávají výjimečně. Naposledy se to v roce 2000 povedlo Chrisu Prongerovi, který navíc porazil Jaromíra Jágra o jediný hlas. Předtím slavil v roce 1972 (!) Orr.
Častým argumentem pro "diskriminaci" obránců je, že mají na rozdíl od útočníků vlastní cenu - Norris Trophy. O tu už může Josiho obrat nejspíš jen Makar.
