Hokejové Nagano stmelilo národ. Je tomu deset let

Jan Cigánik
21. 2. 2008 14:00
VIDEO vám připomene atmosféru roku 1998

Praha - O magické moci číslovky osm v dějinách českých zemí se toho napsalo již mnoho. Ani rok 1998 nebyl výjimkou. Nešlo však o událost politickou, ani kulturní. Čeští hokejisté překvapili celý sportovní svět a vyhráli olympijské hry v japonském Naganu.

Před turnajem byla hokejová veřejnost spíše skeptická, vždyť kdo by čekal, že mužstvo vedené "znovuzrozeným" v té době už čtyřiatřicetiletým kapitánem Vladimírem Růžičkou může na "Turnaji století" uspět? Zvlášť po obrovské ostudě, kterou si české hvězdy udělaly v roce 1996 během nepovedeného vystoupení na Světovém poháru.

Čtěte také:
Jágr stíhá Esposita. Chci dokázat, že na to mám, hlásí
Forsberg se letos do NHL nevrátí. Philadelphia smutní

Svěřenci legendárního kouče Ivana Hlinky odjížděli na nejlépe obsazený turnaj v historii ledního hokeje s pocitem, že nemají co ztratit. Všeobecně se předpokládalo, že se o zlaté medaile popere někdo z trojice Kanada, USA nebo Rusko.

Hlavně pro zámořská média bylo samozřejmostí finále USA vs. Kanada. Nic jiného nepřicházelo v úvahu, protože olympijské zlato mělo být snovým vyvrcholením kariéry fenomenálního Kanaďana Wayna Gretzkeho.

Připomeňte si atmosféru února 1998 (článek pokračuje pod videem)

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Jeden z hrdinů turnaje Jiří Šlégr si nedávno v deníku Sport s úsměvem zavzpomínal: "Když naše banda z Pittsburghu odlétala do Nagana, trenér Constantine nám popřál, ať si ten "výlet" užijeme. Nenechali jsme si to líbit, vrátili jsme mu to hláškou, že až se vrátíme, pověsíme mu tu medaili do kabiny. Tak ji tam od nás měl!"

První dva duely turnaje Češi zvládli bez problémů. Nejdříve si poradili s Finskem 3:0 a poté rozstříleli Kazachstán, který se do hlavního turnaje dostal na úkor Slovenska, 8:2.

Až třetí utkání přineslo první komplikaci. Ani nasazování Jaromíra Jágr do dvou formací neodvrátilo porážku s Ruskem 1:2. Přitom stačila remíza a první místo by znamenalo do čtvrtfinále přijatelné Bělorusko. Místo snadnějšího soupeře čekal na Českou republiku sebevědomý celek Spojených států.

"Americký" průvan v kabině

Spojené státy vyhrály první třetinu 1:0 a nebýt fantastického Dominika Haška, mohl být rozdíl daleko vyšší. Jakoby bez zájmu hrající Češi odcházeli do šaten se sklopenými hlavami, jejich soupeř je o třídu přehrával. Po 15 minutách se na ledě však objevil úplně jiný tým.

Přestávkový důrazný proslov hlavních opor mužstva přinesl své ovoce, nastartovaní hokejisté ze středu Evropy začali svého soupeře jasně přehrávat. Vstřelili tři branky a jasně si kráčeli pro vítězství.

Paralyzovaní Američané jen v šoku přihlíželi. V posledním dějství korunovali Češi skvělý výkon ještě jednou brankou a v semifinále je čekala favorizovaná Kanada. Pro kterou měl být český tým snadným soustem.

Čtěte také: Svoboda, nebo bezpečnost? Zedníkovo zranění NHL nepohne

V Česku se mezitím skeptická předturnajová nálada změnila doslova v davové šílenství. V době, kdy podle prezidenta Havla převládala ve společnosti "špatná nálada", byla hokejová mise vnímána jako událost, jenž vrátila Čechům národní hrdost.

Do Nagana směřovaly statisíce vzkazů vyjadřujících podporu. Hokejisté si byli vědomi, že stojí na prahu historického úspěchu. Stačilo jen "málo" - vyhrát zbývající dvě utkání.

Gretzkého slzy

Proti Kanadě odehráli Hlinkovi svěřenci jednu z nejpamátnějších bitev v dějinách českého sportu. Kolébka hokeje, přesvědčena o své neporanitelnosti, přistoupila k utkání možná až bohorovně.

Měla na to právo, v bráně chytal nejlepší kanadský gólman všech dob Patrick Roy, v útoku se vedle sebe do jedné řady poskládaly legendy Yzerman, Gretzky, Shanahan, obranu zas vyztužila taková jména jako Pronger, Blake, Bourque a další.

Co jméno to pojem, jak by je mohli ohrozit neznámí Patera, Procházka nebo Dopita. Jistě, byl zde Jágr a Hašek, ale to nebude překážka, neslo se šatnou javorového listu před zápasem.

Jaromír Jágr - hlavní tahoun mužstva za olympijským zlatem
Jaromír Jágr - hlavní tahoun mužstva za olympijským zlatem | Foto: Reuters

Kanadské hvězdy se však přepočítaly. Od prvních minut patřil led, až na pár momentů, pouze jednomu celku. Čeští hokejisté překvapili favorita bojovností, technikou, rychlostí, taktickou vyspělostí. Dávno byl zapomenut nevydařený zápas s Ruskem.

Skóre otevřel památnou ranou od modré Šlégr, Kanada vyrovnala zásluhou Lindena se štěstím těsně před koncem třetí třetiny. Utkání dospělo k nájezdům a v nich se ukázala hlavní zbraň Čechů - Dominik Hašek.

Během nájezdů se celý tým chytl kolem ramen a zůstal tak až do závěrečného Shanahanova pokusu. Kouzlo zafungovalo, Hašek branku nedostal, za Čechy se trefil hned v první sérii nezapomenutelně Robert Reichel a Hlinkovi hoši byli ve finále.

Kanadské superstar jen nevěřícně kroutily hlavami, kdeže se to stala chyba. Gretzky plakal, zlatá olympijská medaile mu nebyla souzena.

"Nejdřív jel Fleury. Je šikovný, čekal jsem ránu mezi nohy, nic silového. Střelu jsem vyrazil. Další byl Bourque, ten umí střílet přesně, ale ničím nepřekvapí, nemá rychlé ruce. Ale pořád jsem si říkal, drž lapačku nahoře a tady se mi to vyplatilo. Vyrazil jsem nad. Třetí jel Nieuwendyk, je to levák, nic velkého jsem nečekal. Dal vedle,"  vzpomínal Hašek pro Českou televizi.

Čtěte také: Zedníkovi šlo o život. Zápas NHL se přesto dohrál

"Pak byl Lindros. Čekal jsem nějakou šílenou ránu nebo že to bude chtít protlačit. Prý to byla tyčka, ještě mi přitom vyrazil hokejku, až jsem se bál, aby rozhodčí neřekl, že jsem ji hodil. To by znamenalo technický gól. Poslední jel Shanahan. Udělal kličku, ale dostal se z úhlu a já už si jen říkal: vystřel, vystřel, trefíš mě a jedete domů," dodal.

Svobodův plachtící "motýl"

Finále s Ruskem bylo spíše taktickou bitvou než špičkovým hokejem. Nešlo však o nic menšího než o zlato z olympiády.  Rusové hráli důrazně, místy až zbytečně agresivně, Češi kontrovali spolehlivou obranou s výtečným Haškem. Památný okamžik přišel ve 49. minutě. Patera vyhrál buly, posunul svému parťákovi Procházkovi a ten přihrál pod sebe na modrou.

Tam stál Hlinkův objev obránce Petr Svoboda, který po letech v emigraci už ani neuměl pořádně česky. Zkušený bek zbytečně nepřemýšlel a poslal puk směrem na ruského gólmana Štalenkova. Podivný "motýl" ve vzduchu zaplachtil a zapadl za ruského brankáře. Čeští hokejisté vedení 1:0 ubránili a stali se olympijskými vítězi.

Připomeňte si legendární záznam České televize z tiskové konference

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

"Celou situaci se pamatuji velmi přesně. Tohle se člověku vryje do paměti a vrací se to pořád. Jakmile jsem Svobodovi přihrál, nalákal jsem na sebe ruského obránce. Myslím, že to byl Mironov. Odvezl jsem ho s sebou, na Petra vůbec nereagoval. Ten měl potom dost času na střelu. Sledoval jsem dráhu střely, viděl jsem jak puk letí. Čekal jsem, jestli to projde, a prošlo," vybavoval si osudový okamžik v deníku Sport Martin Procházka.

Velké vítězství si zaslouží také velkou oslavu. Ta česká byla opravdu obrovská, veselice začala okamžitě po zápase a pokračovala v letadle až do Prahy. Tam české hokejisty přivítal prezident Václav Havel a na Staroměstském náměstí se sešlo 120 tisíc lidí, kteří chtěli být se svými "zlatými hrdiny". Dějiny byly přepsány, "Hoši děkujem." 

Sestava naganského mužstva:

Brankáři
39 Dominik Hašek
3 Milan Hnilička
29 Roman Čechmánek

Obránci
4 František Kučera
5 Libor Procházka
6 Jaroslav Špaček
23 Petr Svoboda
32 Richard Šmehlík
44 Roman Hamrlík
71 Jiří Šlégr

Útočníci
10 Pavel Patera
13 Robert Lang
16 Jan Čaloun
20 Martin Procházka
21 Robert Reichel
22 David Moravec
24 Milan Hejduk
26 Martin Ručinský
28 Martin Straka
30 Jiří Dopita
42 Josef Beránek
68 Jaromír Jágr
97 Vladimír Růžička

 

Právě se děje

Další zprávy