Tipl byste si, kdo podle sázkovek vyhraje extraligu?

Hezká otázka. Pro nás je důležité, že jsme jedním z adeptů. Nejsem nezávislý, takže nebudu tipovat nikoho jiného.

Nejnižší kurz je vypsaný na Spartu. Cítíte z klubu stejnou sílu jako v dobách, kdy jste s ním vyhrával tituly?

Jména na papíře nic neznamenají, už jako hráč jsem zažil, že předsezonní prognózy nevyšly. Věřím ale, že jsme kádr vhodně doplnili a naše síla je velká, takže se role favorita nezříkáme.

Do klubu vás doporučil člen představenstva Vít Šubert. Nejdřív jste musel vylíčit vedení svoji vizi, která očividně zabodovala. Můžete ji přiblížit?

Vždycky jsem byl detailista - jako hráč nebo když jsem dělal televizního experta. Teď můžu plno věcí ovlivnit. Přivedli jsme hráče, které jsme chtěli. Máme výborné zázemí včetně trenérů. Abych trochu zopakoval slova Vildy Sivka (někdejší prezident Sparty, pozn. red.), tohle jsou věci, kterými klukům můžeme pomoct. Na ledě už to za ně neodehrajeme.

Když přijdou výsledkové výkyvy, můj úkol bude trošku jiný. Nechci říkat, že jsem psycholog, ale zažil jsem strašně dlouho Mariana Jelínka. Také si můžu něco vzít z trénování Pepy Jandače, Miloše Hořavy nebo Miloše Holaně a ovlivnit kluky v hlavě.

V dřívějších rozhovorech jste často vyzdvihoval finský hokej. Například jste řekl, že tak dlouho jste vydržel hrát právě díky zkušenostem z Finska. Co to znamená pro Spartu?

Mám na starosti také mládež, u které souhlasím s názorem Miloše Hořavy, že v Čechách trénujeme na 60 procent. Hokej je týmový sport, ale tvořený individualitami. Chceme přesvědčit trenéry, co bychom mohli dělat jinak a v čem přidat. Zároveň musíme zohlednit českou mentalitu, která je rozdílná od Švýcarska, Finska, Švédska, kde šla mládež strašně dopředu. Finové nám na mistrovství světa ukázali s mladými bezejmennými hráči.

Často z finské ligy…

Je tam jeden z největších drilů, hráči věří trenérovi a systému. Tamní podmínky samozřejmě nemůžeme jen tak přenést sem. Na Spartě je výborné zázemí, ale všechno se ještě musí nastavit podle našich představ. Trénování, fyzioterapie, lékařství… Musíme vyčerpat všechny možnosti, aby kluci byli lepší. Ale musí si to zasloužit, uvědomit si, co jednou chtějí dokázat a od jaké kategorie nebrat hokej jako koníček.

Berete si příklad i z dalších hokejových zemí?

Švédsko má asi nejlepší výchovu obránců. Chceme se inspirovat s tím, že zohledníme českou náturu. Tak abychom udělali ještě lepšího obránce, než je ten švédský.

Zmínil jste, že v Česku se trénuje jen na 60 procent. Jak chcete právě dřinu uzpůsobit české nátuře?

Ověřil jsem si, že to jde, když jsem ještě nevěděl, jestli se jako aktivní hráč vrátím, a pomáhal jako konzultant u kladenského dorostu. Loni jsem tam pak s Liborem Procházkou trénoval. A Kladno po dlouhé době vyhrálo finálovou základní část. Kluci nebyli favorité, ale díky jinému přístupu nás trenérů se od září do března posunuli na úplně jiný level. Všichni si přidávali. Byl dobrovolný trénink a mně přišli všichni. Nechci říkat, že máme špatné trenéry, ale problém je třeba v tom, že ve srovnání s průměrným českým platem jsou špatně ohodnocení.

Přejděme k A-týmu Sparty. Říkal jste si někdy, že typ hráče, kterého do kádru sháníte, na trhu prostě není?

Lukáš Pech dva roky zpátky vyhrál bodování extraligy. Sparta takové hráče vždycky měla, ať už jsem to byl já, nebo třeba Jarda Hlinka. Každý hráč je něčím specifický, ale my potřebujeme také ofenzivní lídry. A já je tu poslední dva roky neviděl. To není o systému, trenérovi. Proto se Uweho (Kruppa) musím zastat vůči názorům, že nechce hrát ofenzivně a praktikuje defenzivní styl. To není pravda. Vždycky jde o osobní statečnost hráčů. Buď puk radši nahodím, nebo ustojím souboj, nalákám druhého hráče a přihraju na gól. Hokejisty, kteří tohle dokážou, já na trhu neviděl.

Autor fotografie: Lukáš Filipec / HC Oceláři Třinec

Extraligový seriál

Před startem nadcházejícího ročníku extraligy vám prostřednictvím témat či rozhovorů představujeme všech 14 klubů nejvyšší hokejové soutěže.

1. Vítkovice, 2. Olomouc, 3. Zlín, 4. Litvínov, 5. Třinec, 6. Kometa, 7. Pardubice, 8. Mladá Boleslav, 9. Karlovy Vary, 10. Sparta, 11. Plzeň, 12. Liberec, 13. Hradec Králové, 14. Kladno

Spartu kdysi táhl Daniel Přibyl, který už dva roky nehrál a stále se léčí. Přesto jste s ním prodloužili smlouvu. Postupovali byste stejně, kdyby nešlo do jisté míry o sparťanského odchovance?

S Danem jsem hrál a vím, co předváděl, než šel do NHL. Byl to jeden z nejmladších komplexních hráčů, usiloval o vítězství v bodování extraligy. Teď mu bude 27, ale pořád je to relativně mladý kluk. Úplně neřešíme, že jde o sparťana. Lékaři řekli, že bude stoprocentně v pořádku, a on si na to věří. Samozřejmě jsme ho podepisovali s tím, že nám do začátku sezony nepomůže, ale to je naše interní rozhodnutí. Jsme rádi, že Dana máme.

Když nepočítám Slováky, máte v týmu jediného cizince - Kanaďana Jeremieho Blaina. Přitom loni jich Spartou prošlo osm. Je to náhoda, nebo záměr?

Záměrem je doplňovat hráče, kteří jsou volní, chtějí za nás hrát a máme na ně prostředky. Nebudu zastírat, že chceme víc kvalitních Čechů, ale cizinci tady nemají zavřené dveře. A já bych za cizince považoval i Kevina Klímu, je to Čechoameričan. Uvidíme, co přinese sezona. Dám příklad: kdyby Adam Polášek dostal výbornou nabídku z KHL, tak si myslím, že náhrada z řad cizinců by pro nás asi byla přijatelnější.

Z Poláškových slov po podpisu šlo vyčíst, že od Sparty dostal mimořádně atraktivní nabídku. Můžete říct, jaký máte rozpočet?

Ne že bych nechtěl, ale já tahle čísla neznám celkově. Další věc je, že každý má jinak v nájmu halu, někdo započítává mládež, někdo jen A-tým. Když jsem přišel, rozpočet byl daný. Věděli jsme, koho si můžeme dovolit a koho ne. Samozřejmě máme nově farmu v Kadani, kluky v Litoměřicích a Ústí nad Labem, takže rozpočet není úplně malý. Něco ale teprve tvoříme, takže příští rok bude hráčská redukce úplně jiná.