Nedělní porážka 0:7 v Třinci vypadá pro Pardubice naprosto hrozivě. Na celou situaci Dynama je ale potřeba podívat se širším pohledem, ne pouze optikou jednoho zápasu, dokonce ani samotná aktuální sezona nestačí.
Na jaře roku 2012 Pardubice vyhrávají extraligový titul a vše se jeví růžově. Ale právě tady začíná zlom. Z klubu odchází dvě zásadní jména. Z hráčského kádru odchovanec, reprezentant a kapitán mužstva Petr Koukal (útočníci Jan Kolář a Jan Starý už bez něj nikdy nebyli tak dobří).
Z vedení za kontroverzních a veřejně nevyjasněných okolností dlouholetý generální manažer Zbyněk Kusý. Oba byli symboly pardubického úspěchu korunovaného třemi tituly během osmi let.
V dalších třech sezonách Pardubice vždy uhrály předkolo play off, dvakrát dokázaly postoupit do čtvrtfinále. Z hlediska tehdejších ambic mužstva žádná sláva, ale co by za to v Pardubicích dnes dali.
Sezona 2014/15 je důležitá tím, že na pozici sportovního manažera se ihned po ukončení hráčské kariéry posouvá bývalý vynikající brankář Dušan Salfický. V první sezoně s mužstvem, které zdědil, vypadne ve čtvrtfinále s Litvínovem.
V létě před ním stojí zásadní úkol - nahradit Tomáše Zohornu a Lukáše Radila, kteří odchází do KHL. Salfický přivádí Jakuba Svobodu z Brna a pardubickou ikonu Tomáše Rolinka ze Sparty. V listopadu mu pak dochází trpělivost s Radoslavem Tyborem, kterého mění do Třince za Jakuba Orsavu. S těmito třemi hráči odešlo Pardubicím 119 kanadských bodů z předchozí sezony.
Malá domů a tři šance pro Salfického
Svoboda, Rolinek a Orsava se k těmto číslům nedokážou ani přiblížit. Pardubice se na poslední chvíli vyhýbají baráži a Salfický v květnu 2016 na pozici sportovního manažera končí. Když je ale klub v lednu 2017 v krizi, Salfický se vrací. Díky své politické působnosti v hnutí ANO dostává druhou šanci. Primátor Pardubic Martin Charvát ze stejného hnutí ho jmenuje předsedou představenstva a generálním manažerem. Neúspěšný sportovní manažer povýšil.
Tady mi vše přestává dávat smysl. Proč brát zpět manažera, který se už jednou neosvědčil? To nebyl žádný jiný kandidát? Zavání to malou domů. Ale všichni věří, že bude líp.
Pod Salfickým klub nadále chřadne. V roce 2017 se vyhne sestupu v posledním kole baráže, čtvrtfinále o rok později je spíše výkřikem do tmy a letos na jaře se Pardubice opět zachraňují v baráži. Až jsme se dostali do současnosti. Dynamo je s tříbodovou ztrátou na dně průběžné tabulky. V sezoně, kdy poslední mužstvo automaticky padá do první ligy.
Co je tedy v Pardubicích špatně?
1. Kultura klubu. Bouračka Adama Svobody nebo kokainová aféra Petra Čáslavy. PR karamboly, ke kterým se klub nedokázal postavit čelem, detailně ilustrují narušenou kulturu v organizaci. A korunu tomu nasadil generální manažer Martin Sýkora (už si konečně smazal účet na Twitteru?), když zveřejnil soukromou konverzaci s odstaveným kapitánem Rolinkem. Nejhorší je, že vypustil na svět screen obrazovky uprostřed probíhající konverzace. Proč si pořizoval takové screeny? Jako by si říkal: "Ha, to by se mohlo někdy hodit."
2. Netrpělivost. Pravda, zvlášť v letošní sezoně, kdy poslední mužstvo přímo padá o soutěž níž, je těžké v klidu čekat na zlepšení. Ale osm trenérů za pět sezon je opravdu moc. Údajně byl letos chvilku ve hře příchod Aloise Hadamczika. Ten by do té party nahoře skvěle zapadl. Pravděpodobnější je teď ale varianta, že Radka Bělohlava nahradí Milan Razým. A kdo nahradí toho za další dva měsíce?
Ale co je největší bomba? Vyhodit po půl roce sportovního manažera, který má dlouhodobě budovat mužstvo. Doufám, že Jaromír Kverka měl dobrou smlouvu a Pardubice mu budou ještě dlouho muset platit za to, aby každé ráno nechodil na stadion.
A kdo převezme Kverkovy pravomoce? Chvilka napětí… Dušan Salfický! Kdo jiný? Tak snad napotřetí už to bude lepší.
3. Mizerné přestupy. První dva body by se ještě daly překonat, kdyby se Pardubicím aspoň občas povedl nějaký přestup nebo podpis. Ale snad kromě Davida Tomáška je to za poslední roky jeden přehmat za druhým. Letos se mi to zdá už jako vrchol ledovce. Zoufalé příchody několika jinými kluby odložených hráčů (Pavel Kantor, Tomáš Voráček, Roman Vlach, Matěj Beran, Tomáš Knotek) těžko vytrhnou trn z paty.
Sestup jako šance pro nového majitele
Jak z toho všeho ven?
Jediná naděje Pardubic je, že se Robert Kousal s Radoslavem Tyborem zblázní a v ofenzivě potáhnou mužstvo na svých zádech. A že se Ondřej Kacetl rozchytá způsobem, jakým jsme ho ještě nikdy chytat neviděli. To by v situaci, kdy Vítkovice začínají být v podobné kaši jako Pardubice, mohlo stačit.
Jenže nemyslím si, že je to reálné. Mnohem pravděpodobněji se mi jeví scénář, kdy Pardubice sezonu nezvládnou a spadnou do první ligy. To by byla jedinečná možnost pro nového majitele, aby značku Dynama koupil s výraznou slevou a vymanil ji z područí města a Salfického.
Přestože v řadě případů není Salfický v popředí jednotlivých kauz, on je to jediné pojítko mezi vším, co se v Pardubicích děje. A jediný přežívá.
Pardubice potřebují restart. Nebude to bez bolesti, ale někdy je potřeba odrazit se ode dna.
