Když se rozhoduje, mladí mají v extralize zamčeno. Finsko je pro ně lepší, míní agent

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
1. 10. 2021 16:01
Hokejové extralize vládnou třicátníci, často pokročilí třicátníci. Při pohledu na kanadské bodování české soutěže tento fakt udeří do očí. V první desítce produktivity hnízdí pouze dva Češi, jejichž věk začíná dvojkou. "V rozhodujících momentech trenéři sází na zkušené hráče," shodují se agent Robert Spálenka a dlouholetý extraligový útočník Václav Skuhravý.
David Šťastný je jedním z pouhých dvou zástupců Čechů pod 30 let v první desítce bodování extraligy.
David Šťastný je jedním z pouhých dvou zástupců Čechů pod 30 let v první desítce bodování extraligy. | Foto: ČTK

Ten trend je jasně znát už několik let, ale letos jako by na startu hokejové extraligy s příchodem legend Davida Krejčího, Jaromíra Jágra či Tomáše Plekance ještě zesílil.

Krejčí po osmi zápasech vede bodování se sedmi góly a pěti nahrávkami, v Třinci vedle stálice Martina Růžičky ožili Tomáš Marcinko a Erik Hrňa. Motoru funguje spolupráce Milana Gulaše s Lukášem Pechem.

Když odečteme zahraniční akvizice Erika Thorella a Martinse Dzierkalse, zbydou v elitní desítce už jen dvě místa pro Čechy mladší 30 let. Filipa Chlapíka ze Sparty (24 let) a Davida Šťastného z Mladé Boleslavi (28).

Mladá generace se neprosazuje skoro vůbec, ale také ta střední má značné problémy konkurovat starším. "Výchova mladších generací pokulhává, to je jasné," říká hráčský agent Robert Spálenka.

"Je to otázka vytěžování. V dnešní době se 80 až 90 procent bodů dělá v přesilových situacích. A pokud je to postavené na starších hráčích, bodují oni," vysvětluje jednoduše šéf hokejové sekce agentury Sport Invest.

"Ti hráči z první desítky, o kterých se bavíme, jsou neskutečně šikovní a nahoře hrají už dlouho. Vždy byli v bodování vysoko, jsou to top hráči a v týmech hrají stěžejní roli. Neřekl bych, že na to mladí nemají, jenže vedle nich nemají tolik prostoru," krčí rameny bývalý útočník Václav Skuhravý.

I vlivem špatných výsledků mládežnických reprezentací trenéři zkrátka nastupující generaci nevěří. Když je hráč lídrem u juniorů, pozici mezi dospělými mu to nezaručí. Musí si ji vybudovat od nuly.

"V ostatních ligách je to jinak, Česko je v tom specifické," uznává forvard, jenž spojil drtivou většinu kariéry s Karlovými Vary, letos v extralize v 42 letech skončil a ještě pomáhá druholigovému Chebu.

Když se na ledě rozhoduje, mladíci většinou sedí na střídačce. Pak se stane, že v první třicítce bodování najdete po rozjezdu extraligy pouze dva hokejisty mladší 24 let. Pavel Kousal a Ondřej Najman, oba z Mladé Boleslavi. Kousal s bilancí 3+6 a Najman 4+3 v devíti zápasech.

Proto i agenti doporučují svým klientům odchod do zahraničí. "Záleží, kam a do jaké pozice hráč odchází. Ale když má možnost jít například do Finska a hrát tam v prvních dvou formacích, radíme, aby odešel a zkusil to," potvrzuje Spálenka.

Nedávno ve Finsku prorazil gólman Lukáš Dostál. Doma v Kometě skoro žádný prostor neměl, v klubu Ilves Tampere dostal důvěru na postu číslo jedna a vypracoval se v nejlepšího brankáře soutěže.

Momentálně v zemi tisíci jezer září útočník Lukáš Jašek. Ani on v Česku nikdy vyloženě dominantní pozici neměl, zato v Lahti teď hraje prvního centra a po sedmi zápasech vede s bilancí 3+7 produktivitu ligy.

"Tréninkový proces je tam spojený až s vědeckou metodou. Dělají tam hokej jinak než my a troufnu si říct, že pro mladé hráče lépe," podotýká Spálenka. "Ale není to tak, že by na někoho vsadili na základě papíru. Hráče podrobně skautují, zjišťují jejich potenciál," přidává.

"Je to takový trend, i rodiče na to hodně dají a posílají kluky do zahraničí. Zastávám názor, že když už mladý dostane šanci v áčku u nás, je to pro něj lepší cesta. Ale samozřejmě je to individuální," doplňuje Skuhravý a zmiňuje třeba sedmnáctiletého Jiřího Kulicha, který se v Karlových Varech stabilizoval a prosazuje se i do přesilovek.

To je však spíš výjimka, vždyť je také česká extraliga v porovnání s top soutěžemi v Evropě druhou nejstarší. S průměrem 26,8 roku ji "poráží" pouze švýcarská liga (27,1). Mladší soutěž mají Švédové (26,39), v KHL (26) a také zmiňovaní Finové (24,2).

Rozdíl mezi nejmladším klubem v extralize, Plzní (25,12), v porovnání s finským JYP Jyväskylä (21,97) roste v této sezoně dokonce přes tři roky.

"U nás dávají šanci mladým hráčům spíš kluby, které na tom nejsou tak dobře, aby si mohli koupit špičkového staršího hráče," popisuje Skuhravý. Druhý nejmladší tým po Plzni mají právě Karlovy Vary, následuje Brno.

Nejstarší a zároveň nejúspěšnější mužstvo si drží Třinec. "Mladí musí trochu více tlačit a dát koučům důvod, aby je hráli. Kdyby starší neměli efekt, trenér by je tam nedržel," uznává Spálenka kvalitu zkušených.

Ale právě u Třince ho mrzí případ bratrů Ondřeje a Michala Kovařčíků. "Prošli reprezentací, jsou to hotoví hráči, kteří by měli hrát prim. Pokud hrají takoví hráči jejich věku (26 a 24 let, pozn. red.) jen čtrnáct minut za zápas, podle mě je něco špatně," hodnotí agent.

Třinečtí bratři jsou příkladem dorůstající střední generace, která by měla veterány pomalu vytlačit. Co se týče mladších, doporučoval by Skuhravý aplikovat scénář, který byl v poslední době k vidění zejména v Plzni.

"Mělo by se to nastavit tak, že mladý šikovný hráč půjde do první pětky k tahounům. Bude s nimi hrát přesilovky, zvykne si. Je to rozhodně lepší cesta než ho dát do čtvrté lajny a říct mu, ať se svou formací hraje na 0:0," soudí kapitán mistrovského týmu z extraligy 2009.

 

Právě se děje

Další zprávy