Praha - Příběh o Patriku Schickovi neustále nabírá na obrátkách. Před jednadvacetiletým útočníkem stojí ještě výzvy v podobě reprezentačních startů v Belgii a Norsku a také mistrovství Evropy do jednadvaceti let.
Parádní sezona, ve kterých odchovanec Sparty vstřelil za Sampdorii třináct soutěžních branek, mu vynesla i další ocenění. V italských médiích se totiž v posledních dnech píše o Schickově přestupu do Juventusu Turín.
"Nemůžu říct, zda bude přestup hotový ještě před zápasem s Norskem. Možná k tomu dojde před Eurem jednadvacítek. I varianta, že bych zůstal v Sampdorii, je stále v jednání. Těch variant je ještě mnoho," mlžil Schick během reprezentačního srazu.
Na druhou stranu v médiích se v souvislosti s pražským rodákem spekulovalo o několika velkoklubech nejen z Itálie.
Nejčastěji se mluví o výkupní klauzuli 25 milionů eur (660 milionů korun). "Je to hodně peněz. Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl stát tolik peněz," dodal Schick.
Jak moc změnila Patrika Schicka parádní sezona?
Myslím si, že jsem pořád stejný, i co se týče sebevědomí."
Čekal jste během loňského léta, že by se vám mohla sezona takhle povést?
Když jsem přestupoval do Sampdorie, tak jsem tam šel s tím, že se chci prosadit a dokázat si, že na to mám. Takže jsem byl nastavený od začátku. Sezona se mi nakonec povedla.
Čeho si na své první sezoně v zahraničí nejvíce ceníte?
Myslím si, že hlavně toho, že jsem obstál v trpělivosti. Některé chvíle nebyly lehké, musel jsem trenérovi několikrát dokazovat, že na to mám, že do základní sestavy patřím. S odstupem času jsem rád, že jsem během sezony na sobě nedával znát nějaké naštvání a pouze jsem se soustředil na své výkony na hřišti. Celou dobu jsem věřil, že se má situace v týmu otočí.
Kdo vás v těch těžkých časech držel nad vodou?
Měl jsem doma přítelkyni a taky pana Táborského (z agentury Pavla Pasky - pozn. red.). Pomáhali mi, když jsem byl ze všeho smutný. Tito dva lidi byli během sezony mou oporou.
Jak se hráč, který je zvyklý být vůdčí osobností, vyrovnává s rolí na lavičce?
V Sampdorii to bylo jiné, protože od mala jsem zvyklý pořád hrát, tak tomu bylo i v Bohemce na hostování. Takže má situace v Itálii byla v začátku nová. Pro nikoho není moc příjemné nehrát a sedět na lavičce. Na druhou stranu jsem rád, že jsem si tím prošel a nic mě v budoucnu nezaskočí. Myslím si, že jsem se zlepšil i po psychické stránce.
Jak jste spokojený s vaší gólovou produktivitou?
Třináct gólů za sezonu, to už je slušné. Samozřejmě vím, že jsem těch gólů mohl dát i víc, ale na první sezonu to není špatné.
Byl pro vás pohárový zápas proti Cagliari v sezoně zlomový?
Trenér v poháru proti Cagliari nasadil kluky, kteří moc nehráli, takže to pro mě byl důležitý zápas, abych se ukázal. Dal jsem dva góly, které určitě taky pomohly, ale hlavně jsem ukázal, že na to mám a začal jsem vytvářet i trochu tlak na trenéry. Potom přišla i série tří zápasů, ve kterých jsem dal gól, a v ten moment se má situace tak nějak zlomila.
Na čem ještě musí Patrik Schick zapracovat?
Samozřejmě bych ještě měl zapracovat na síle a osobních soubojích, ale celkově na všem. Když hrajete proti nejlepším hráčům, tak vidíte, jaké máte ještě rezervy. Takže bych se chtěl komplexně zlepšit úplně ve všem. Co se týče nabírání svalové hmoty, tak o to se starají lidé v klubu, kteří nám dávají přesné instrukce, na čem máme pracovat. Je mi jednadvacet let, věřím, že se mi ještě figura změní.
Během sezony jste celosvětová média velmi zaujal gólem poté, co jste si obhodil obránce ve stylu Denise Bergkampa…
Finta, kterou se proslavil Bergkamp, se úplně tak trénovat nedá. V zápase to vyplynulo ze situace. Udělal jsem to instinktivně, balon šel za mě, viděl jsem, že obránce mě dostupuje, tak jsem si ho zkusil přehodit a vyšlo to. Radost jsem měl hlavně z gólu, finta byla samozřejmě hezká, ale góly se počítají všechny stejně.
Co říkáte na to, že vás Pavel Nedvěd srovnal s mladým Zlatanem Ibrahimovičem?
Musím říct, že Zlatan byl od malička můj vzor, ale on je jedinečný. Chtěl bych být sám sebou, nechci jít v něčích stopách.
Nebojíte se trochu toho tlaku, který na vás bude před reprezentačními zápasy?
S tím tlakem trochu počítám, ale pro nás je hlavně důležitý zápas proti Norsku. Vím, že očekávání ode mě budou, ale nejdůležitější je výsledek celého týmu a body do kvalifikace.
Hecoval jste se před nadcházejícím Eurem do jednadvaceti let se spoluhráčem ze Sampdorie Milanem Škriniarem?
S Milanem Škriniarem jsme si před loučením po sezoně říkali, že se na Euru potkáme ve finále.
Čeká vás dlouhá sezona, která může skončit až na konci června. Neměli z toho v Sampdorii obavy?
V Sampdorii s tím problém neměli. Naopak chtějí, aby jejich hráči hráli. Takže se mě ptali, jestli chci jet na Euro. Já samozřejmě odpověděl, že bych moc rád reprezentoval.
Na nadcházejícím Euru se nepředstaví Aleš Čermák, který si zlomil žebra při nehodě. V kvalifikaci jste hodně těžil ze spolupráce právě s ním. Jak moc bude chybět?
S Alešem je to škoda, jak pro něj, tak pro celou jednadvacítku. Bohužel stalo se a už s tím nic neuděláme.
Do A-týmu dostal premiérovou pozvánku další hráč z jednadvacítky Michal Sáček. Celkově už pátý hráč lvíčat…
Nám mladým může každá zkušenost v A-týmu pomoct i na tom Euru jednadvacítek, kde bychom mohli mít větší jistotu nebo sebevědomí. Každý v tom A-týmu chce být a myslím si, že je to pro každého ocenění.
