Ostrava - Po dvouletém dopinkovém trestu se obránce David Bystroň zapojí 4. ledna do zimní přípravy fotbalistů Viktorie Plzeň. Západočeský klub mu sice po nálezu zakázané v moči po zápase Ligy mistrů v běloruském Borisovu (23. listopadu 2011) rozvázala smlouvu za její porušení, ale Bystroň se nerozešel v Plzni ve zlém a v klubu chce pokračovat. Ve svůj velký comeback věří a zpátky se neohlíží, tvrdí to v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Davide, už to máte za pár. Vaše pocity musejí teď být vesměs pozitivní, když víte, že vám trest za dva měsíce vyprší. Je to tak?

„To je fakt. Už se na to moc těším a ta vidina, že budu moct zase hrát mě fakt nabíjí. 4. ledna se budu hlásit v Plzni na začátku zimní přípravy.“

Přitom se po zrušení smlouvy spíše předpokládalo, že se stanete opět hráčem Baníku Ostrava. Ostatně jste celé dva roky žil v Ostravě a na Bazalech se pravidelně objevoval. Překvapilo vás, že vám Plzeň dá opět šanci?

„Nepřekvapilo, ale určitě potěšilo. Celé dva roky jsem s klubem udržoval spojení. Byl jsem v kontaktu se spoluhráči, s trenérem Vrbou i generálním manažerem klubu Šádkem. Proto jsem věděl, že záleží jen na mě, jestli dostanu šanci na návrat. Teď když se blíží konec trestu, tak dostávám nabídky. Baník je mezi nimi, ale já jsem rozhodnutý jít do Plzně. Jsem domluvený s Radkem Slončíkem (sportovním ředitelem Baníku Ostrava), že kdyby to v Plzni nevyšlo, tak přijdu do Baníku. Baníku mimochodem taky přeji, aby hrál co nejvýše.“

Když vás ale tak poslouchám, tak asi věříte, že se v Plzni zase prosadíte?

„Ano, věřím. Po kondiční stránce musím trochu přidat, ale psychicky budu teď určitě silnější.“

Co bylo na dvouletém trestu nejtěžší? Být bez fotbalu, nebo bez příjmů?

„O penězích se nechci bavit, pomohla mi hodně rodina, mám skvělého bráchu. Fotbal mi chyběl. Ale to se nedá nic dělat. Trest byl dlouhý a ještě mi zbývají více než dva měsíce. To už nějak vydržím a pak to bude zase dobré.“

Aby toho nebylo dost, tak během vašeho trestu vám umřel otec, který pracoval na ostravských Bazalech. To šel asi fotbal stranou?

„Byl to velký šok, bylo to ze dne na den. Museli jsme se s tím všichni v rodině vyrovnat, zase nám ale pomohlo, že držíme při sobě.“

Jak jste se vůbec ty dva roky udržoval?

„Hodně jsem trénoval i hrál s kamarády, buď v nižších soutěžích nebo jen tak amatérsky. Třeba s Alešem Neuwirthem v Čeladné, nebo s jiným dobrým kamarádem v Krnově, kde jsem si zahrál i pod hrotem. S dalšími kluky chodím pravidelně do haly, chodím na inline brusle. Hrál jsem loni v létě i za hokejový Kubina Team. Ale je jasné, že na vrcholnou úroveň musím zase hodně potrénovat. Na druhou stranu jsem celé dva roky nebyl zraněný a jsem teď po fotbale hladový.“

Přibral jste nějak výrazně během těch dvou let?

„Já nikdy s váhou neměl výrazné problémy. Mám dobrou fyzickou kondici. Jednou jsem měl dokonce sedm kilo dole, teď mám možná čtyři kila nahoru. Ale jak říkám, že na optimální váhu se nemám problém dostat.“

Takže kolem Vánoc se určitě budete udržovat, abyste 4. ledna přijel do Plzně co nejlépe připraven, že?

„No tak jak jsem říkal, udržoval jsem se průběžně. Ale jsem v kontaktu s trenérem Vrbou a už na listopad bych měl dostat individuální tréninkový plán. Takže začít během Vánoc, to by bylo pozdě.“

V Plzni jste hrával před trestem ve stoperské dvojici s Mariánem Čišovským. Od té doby se stáhl z pozice defenzivního záložníka na stopera Václav Procházka, Plzeň navíc před časem získala i Romana Hubníka. Konkurence na vašem postu vzrostla, toho se neobáváte?

„Toho se nebojím. Nechci, aby to vyznělo nějak sebevědomě, ale už jsem toho odehrál dost, v lednu mi bude 32 let a mám nějaké zkušenosti. Musím mít v tomhle věku sebedůvěru.“

Případně byste mohl hrát i defenzivního záložníka, na tomto postu jste kdysi v Baníku začínal a líbilo se vám tam.

„To je pravda, ale už jsem si zvykl na post stopera, tam se teď s postupem věku cítím nejlíp. I když si pořád rád zaútočím, ale to jde i z místa stopera.“

Plzeň jste ty dva roky sledoval, co říkáte tomu, jak v současnosti ovládá český fotbal. Před rokem jí titul utekl v posledním kole na hřišti Liberce, jinak by měla tři tituly v řadě?

„Je to pěkné, že se tak daří. Trenéru Vrbovi a všem funkcionářům v Plzni se daří budovat stále kvalitní tým, který hraje dobře i v evropských pohárech.“

Myslíte si, že se ve skupině Ligy mistrů povede Plzni dostat alespoň na třetí místo, abyste si na jaře případně zahrál zase evropské poháry?

„Na to teď vůbec nemyslím, pro mě je prvořadé, abych se dokázal vrátit a hrál zase ligu. Pak se uvidí, na co můžu myslet dál.“

Vzpomenete si ještě na svůj poslední zápas za Plzeň a poslední gól? Tehdy jste 6. prosince na závěr základní skupiny Ligy mistrů v 89. minutě domácího zápasu s AC Milán snižoval na 1:2 a v nastaveném čase srovnal Michal Ďuriš na skvělých a konečných 2:2.

„To víte, že si vzpomenu. Občas jsem to viděl i v nějakých sestřizích a na DVD. Ale mě minulost nezajímá, dívám se teď jen dopředu.“