Peking - Světoznámý basketbalista a zároveň nejvyšší muž letošní olympiády Jao Ming bude podle očekávání vlajkonošem domácí čínské výpravy při pátečním zahajovacím ceremoniálu.

Sedmadvacetiletý hráč zámořského Houstonu Rockets tak naváže na předchozí Hry z Atén, kde také své krajany vedl s vlajkou v ruce.

"Po velmi vážných rozhovorech jsme se rozhodli, že vlajku ponese Jao Ming," řekl ve čtvrtek na stránkách BBC zastupující šéf čínského olympijského týmu Cui Dalin.

Čtěte také: V Řecku vzplanul olympijský oheň. Navzdory protestu

Rodák ze Šanghaje, který měří 229 centimetrů, se v nejlidnatější zemi světa těší velké popularitě. O tom svědčí i fakt, že ve středu převzal na náměstí Ťien-an-men také štafetu s olympijskou pochodní.

Ta během své "cesty harmonie" z řecké Olympie urazila letos 137 tisíc kilometrů: Byl tak vytvořen nový rekord v nejdelší vzdálenosti, kterou kdy pochodeň absolvovala, i když se přepravovala hlavně letecky.

Kdo naváže na Muhammada Aliho?

Od začátku března, kdy byla v Řecku zapálena, se podívala na šest kontinentů a navštívila mnoho světových metropolí a významných míst. Štafeta s pochodní se však stala také vděčným terčem protestantů proti čínské politice. K ostrým střetům došlo zejména v Paříži a Londýně.

Kdo ale bude posledním článkem v řetězci a bude mu dopřáno pocty zapálit oheň dvacáté deváté olympiády, zatím není známo a pořadatelé to tradičně úzkostlivě tají.

Čtěte také: Živě z Číny: Co jste o olympiádě nemohli číst jinde

Před čtyřmi lety v Aténách vzplál olympijský symbol z ruky jachtaře Nikolaose Kaklamanakise. V Sydney 2000 zase zapalovala oheň atletka Cathy Freemanová. Předtím se v Atlantě představil slavný boxer Muhammad Ali.

Olympijský oheň se poprvé přenášel do dějistě Her v roce 1936 a později se z toho stala tradice. Paradoxně také před 72 lety v Berlíně byla olympijská myšlenka pošpiněna politickou propagandou nacistického Německa. Stejné hrozby se odpůrci čínského komunistického režimu obávají i letos.