reklama
 
 

Dvakrát unikl smrti, biatlon ho nebavil. Teď je Fourcade superstar. Koukalová chválí jeho taneční um

20. 3. 2018
Cesta Martina Fourcada za biatlonovými úspěchy nebyla jednoduchá. Nechybělo moc a svět francouzskou superstar nikdy nepoznal.

Praha - Pro světový biatlon je fenoménem, kterému se může historicky vyrovnat snad jen legendární Nor Ole Einar Björndalen. Francouz Martin Fourcade bojuje už o sedmé vítězství ve Světovém poháru v řadě, je výraznou sportovní osobností a velkým bojovníkem proti dopingu.

Přitom nechybělo příliš a svět tohoto šampiona nikdy nepoznal, rodák z městečka Céret byl totiž několikrát blízko smrti, alespoň to uvádí ve své autobiografii, která vyšla v únoru v češtině s podtitulem "Můj sen o zlatě a sněhu".

Martin byl odmalička ohromně soutěživý ve všem, co dělal. Zkoušel různé sporty, ale po vzoru o čtyři roky staršího bratra Simona mu nejvíc učaroval biatlon. Už v 15 letech si u rodičů vydupal možnost odstěhovat se z Pyrenejí do Alp do internátní školy a trénovat stejně jako bratr s těmi nejlepšími v zemi.

Jenže jako teenager mezi vrstevníky daleko od rodičů trochu zvlčil. S kamarádem Thibaultem si dopřávali pěkné vylomeniny a jednou už to opravdu přehnali. Vzali rodičům auto a vyrazili na projížďku, ačkoli byli oba na řízení mladí.  

Po pár kilometrech mladíci nezvládli řízení a nabourali do stromu. "A ne, že bychom jenom pokrčili plech. Byl to silný náraz, jen zázrakem jsme se ani jeden nezranili," píše Fourcade.

To byl první zážitek, kdy se francouzský sportovec pohyboval na tenké linii mezi životem a smrtí. Ten druhý přišel při tréninku, když spolu s ostatní mládeží cvičil střelbu na sucho, tedy pouze proti zrcadlu bez nábojů.  

"Stáli jsme ve třech řadách. Byl jsem první. Za mnou, trochu vlevo, stála jedna dívka ze skupiny. Na trenérův rozkaz jsme si vzali malorážky, umístili zásobník do závěru, zalícili, zamířili a pak vystřelili. Normálně jsme měli slyšet prázdný náraz. Myslel jsem, že to je špatný vtip, když jsem uslyšel 'bum'," vypráví francouzský biatlonista.

Když zvedl hlavu, uviděl na zrcadle před sebou vysypané sklo, a to jen těsně nad odrazem jeho hlavy.

Kulka proletěla několik centimetrů od hlavy

Okamžitě si zkontroloval, zda přece jen nezapomněl vyprázdnit zásobník. Jeho zbraň byla v pořádku, provinila se dívka za ním. "Neuvědomila si, že když nabíjela, opravdu strčila náboj do hlavně, doopravdy vystřelila a kulka ráže 0,22 proletěla několik centimetrů od mé hlavy," dodal Fourcade.

Po roce tvrdého tréninku u elitního týmu nadějný teenager začal přemýšlet nad tím, že mu mládí utíká mezi prsty, a už neměl chuť biatlonu tolik obětovat. Vrátil se tedy zpět k rodičům. "Znovu jsem našel kamarády, jezero. Zase jsem začal žít. Bylo to krásné."

Vynechal letní přípravu, užil si prázdniny, ale už na podzim přišla pozvánka od nového trenéra budoucích reprezentantů, aby si přijel nezávazně zatrénovat.

"Dlouho jsem neviděl sníh a začínal mi chybět. Odjel jsem s nimi a narazil na skvělou partu. Uvědomil jsem si, že jsem toho příliš neztratil. Moje rozhodnutí z předchozího jara bylo krokem zpět, abych jich udělal deset dopředu," hodnotí nyní s odstupem.   

Od té doby už ho vášeň a vytrvalost nepustily. Měl je v sobě ale odjakživa. V deseti letech vyrážel s otcem do Pyrenejí provádět turisty a neznal žádné úlevy.

"Kráčel jsem šest nebo sedm hodin denně stejně rychle jako velcí, vodil koně a pomáhal stavět tábor. Byl jsem hrdý na to, jak jsou dospělí ohromeni mou výdrží. Byl jsem miláček, malá hvězda ve skupině…"

Teď je z něho velká hvězda v celém Světovém poháru. Už dávno překročil stín svého bratra, který úspěch mladšího sourozence zprvu těžce nesl, protože měl pocit, že si kvůli tvrdší dřině zaslouží medaile víc než Martin, který měl především velký talent a fyzické dispozice. Dnes je ale pojí už jen velké přátelství.

Aktuálně už pětinásobný olympijský šampion využívá své popularity k otevřenému boji proti dopingu. A to především proti ruskému, který byl mezi biatlonisty nejvíce propíraný. Nejvíc ho vytočil návrat Alexandra Loginova poté, co si odpykal dvouletý trest za užívání zakázané látky EPO.

"Má reakce na doping pramení z mého vnitřního přesvědčení a boje proti tomu, co mi není vlastní. V žádném případě není potřeba dávat doživotní zákaz činnosti, protože omyly existují a všichni máme právo na druhou šanci. Přesto však aplikovat si injekčně EPO do žíly není v žádném případě omyl. V takových případech nejde uložit jen trestné kolo a mít právo se vrátit, jako když mineme terč," uvedl.  

Podle Gabriely Koukalové, která napsala předmluvu k českému vydání Fourcadovy autobiografie, je francouzská hvězda největší osobností historie biatlonu.

"Martina mám ráda nejen jako sportovce, ale i jako člověka. Je chytrý a vždycky se lidem dívá přímo do očí. Mimoto je i vynikající tanečník…," píše česká šampionka.

autor: Miroslav Harnoch | 20. 3. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama