Praha - Fanoušci české fotbalové reprezentace v roce 2008 moc důvodů k radosti neměli. Ústup z dřívějších pozic naplno odhalil i evropský šampionát, který přinesl oslavu útočného fotbalu a zasloužený triumf Španělů.
Český konec na jinak nádherném šampionátu v Rakousku a Švýcarsku byl mimořádně krutý.
Měl také velmi hořkou a trapnou dohru.
Svěřenci trenéra Karla Brücknera už nějaký čas před mistrovstvím Evropy nevzbuzovali u soupeřů zdaleka takový respekt, jako v období kolem předchozího evropského šampionátu.
Čtěte také:
Slavná éra Brücknera končí neslavně. Úspěch nepřišel
Příčiny českého výbuchu? Chybující Čech a děravá obrana
Začal se budovat nový tým bez hvězd kalibru Pavla Nedvěda či Karla Poborského a kvůli vleklému zranění odehrál také celý loňský rok bez svého kapitána a klíčového muže sestavy Tomáše Rosického.
Přesto jela česká reprezentace do Rakouska a Švýcarska s vizitkou obhájce bronzových medailí a vítěze kvalifikační skupiny, v níž předstihla i silné Německo. A to rozhodně nebylo málo.
Navíc los jí přihrál relativně hratelnou skupinu s domácími Švýcary, Portugalskem a jedním z největších outsiderů před startem ME Tureckem.
Štěstí se Švýcary, katastrofa s Turky
Češi měli tu čest začít šampionát v Basileji jako vůbec první soubojem s domácím Švýcarskem.
Osudové osmičky
- Nejúspěšnějších dvanáct měsíců u české reprezentace prožil Karel Brückner v roce 2003, kdy jím vedený tým neprohrál ani v jednom z osmi zápasů.
- Po neúspěchu na Euru 2008 odešel trénovat rakouskou reprezentaci, které se však po úspěšném vstupu do kvalifikace přestalo dařit.
Fotbalové krásy si však na beznadějně vyprodaném stadionu St. Jakob Park fanoušci moc neužili. Čechům hra v ofenzivě hodně skřípala a chyb se nevyvarovala ani v defenzivě. Jen díky skvělému výkonu Petra Čecha a slušné dávce štěstí udrželi favorité zápasu čisté konto.
Trenér Brückner navíc vytáhl z rukávu správného žolíka, když ve druhé půli poslal na trávník útočníka Václava Svěrkoše, jenž pohotovou ranou vystřelil šťastné vítězství 1:0.
Čtěte více: Svěrkoš hrdinou. Češi začali Euro výhrou, ale nezářili
Ve druhém utkání si mohl český celek dovolit i luxus porážky. Portugalce se jim v Ženevě dlouho dařilo eliminovat. Hra útoku s osamoceným hrotem Milanem Barošem už vypadala lépe než v úvodním duelu.
Nejlepším mužem v českém dresu byl jednoznačně křídelní záložník Libor Sionko, jenž zařídil jediný gól svého mužstva.
Čtěte více: Sionko nepředčil Ronalda: Česko - Portugalsko 1:3
Portugalci však vyhráli zcela zaslouženě 3:1 a i když se neukázali v nejlepší formě, Brücknerovu výběru jasně ukázali, že za absolutní špičkou zaostává.
K postupu ze skupiny Česku stačilo jediné - porazit Turecko. Zápas však skončil nezapomenutelným kolapsem. Češi ještě v 87. minutě drželi postupový stav 2:1, pak ale následovala hrozivá minela brankáře Čecha, dvě branky Nihata Kahveciho a vyřazení z mistrovství.
Čtěte více: Fotbalová tragédie. Nihat dvěma góly poslal Čechy domů
Přitom Češi většinu zápasu kontrolovali, místy zmatkujícího soupeře přehrávali a zásluhou Jaroslava Plašila a Jana Kollera vedli 2:0. V závěru však totálně vyhořeli a před rozjetými Turky často nestačili míče odkopávat na tribunu.
Trpká loučení
Bezprostředně po mistrovství potvrdil konec reprezentační kariéry nejlepší kanonýr národního týmu všech dob Jan Koller a také záložník Tomáš Galásek.
Stejné rozhodnutí si nerozmyslel ani trenér Brückner a i on u reprezentace skončil. Rozloučil se trochu nedůstojnou výměnou názorů s novináři na hodnotící tiskové konferenci.
Čtěte také: Košťál už nebude šéf. Za reprezentaci ale zodpovídá dál
Na ní oznámil konec ve funkci manažera národního týmu Vlastimil Košťál, který následně v tisku označil za hlavního viníka krachu Petra Čecha a jeho minelu v zápase s Turky.
Hlavní zprávou pro českého fanouška z ME bylo: Zapomeňte na Euro v Portugalsku, současná reprezentace na špičku nemá, účastí na šampionátu dosáhla stropu svých možností.
Fotbal se už zase hraje útočně
Pozitivnější zprávou byl fakt, že Evropě zase vládne útočný fotbal. Pryč jsou doby, kdy k titulu vedlo buldočí bránění a destruktivní hra Řeků. Ti skončili na mistrovství ještě hůře než Češi.
Od začátku šampionátu vládly týmy vyznávající útočné pojetí. Hlavně mužstva Nizozemska, Chorvatska, Španělska, Ruska a Portugalska nadchly i nezaujaté fanoušky svým herním projevem.
Turecko zase šokovalo Evropu nezměrnou bojovností a fantastickými obraty v posledních minutách, které kromě Čechů odnesli také Švýcaři a Chorvaté. S velkými obtížemi je zastavili až v semifinále tradičně kvalitní Němci.
Ti se postavili ve finále Španělům, kteří si počínali na turnaji velmi suverénně a pod trenérem Aragonésem konečně zlomili prokletí velkých turnajů.
Španělé předvedli v plné kráse, jak má vypadat moderní fotbal - přesné přihrávky ve velké rychlosti od technicky skvěle vybavených hráčů, kteří táhnou za jeden provaz a neustále touží ohrozit soupeřovu branku a za jakýchkoliv okolností dát gól.
Triumf Aragonésova týmu však nijak výrazněji neotřásl fotbalovým trhem. Většina hráčů v čele s Fernandem Torresem či Davidem Villou už jela na šampionát coby opory těch nejsilnějších týmů na světě.
