Praha - Výluka v hokejové extralize? Ta v žádném případě nehrozí. „V naší republice stávky ani nemají smysl,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Marek Černošek. To je známý hokejový obránce a teď už i šéf hráčské asociace, která zastupuje zájmy hokejistů v extralize stejně, jako to dělá NHLPA v zámoří.

Hráčská asociace, v jejímž čele Černošek stojí, funguje teprve rok a už je o ní slyšet. Loni pomohla například Petru Pohlovi, který se týdny přel o peníze s Karlovými Vary, a v minulých týdnech údajně sehrála i klíčovou roli v tom, že se hráči Slavie dočkali svých výplat.

"Tohle je přesně smysl naší asociace. Akorát mám pocit, že nás tady kluby nechtějí, protože mají strach, že jim budeme škodit,“ říká Černošek.

„My se přitom nedomáháme vzdušných zámků. Chceme jen zkulturnit prostředí v českém hokeji a domáháme se toho, aby podepsaná smlouva byla dodržená tak, jak by podepsaná smlouva být dodržená měla.“

Asociace zastupuje všechny extraligové hráče (je jich 420 a budou platit asociaci měsíční příspěvek) a už se jí hlásí i hokejisté z první ligy. Vedle právního zastoupení nabízí hokejistům benefity v podobě výhodnějšího volání, pojištění nebo bankovních účtů a do budoucna pro ně připravuje i vzdělávací programy a pomoc při přechodu z hráčské kariéry do normálního života.

„Konec kariéry totiž potká každého a není lehký,“ říká Černošek.

Aktuálně.cz: Ve světě jsou hráčské odbory naprosto běžné, u nás v Česku ale doteď chyběly. Přitom pokusů o jejich založení bylo již několik, všechny asociace však krátce po svém vzniku zkrachovaly. Ta vaše má za sebou první rok. Bere vás někdo vážně?
Marek Černošek: To je asi otázka na samotné kluby. Já si myslím, že nás tady kluby nechtějí. Mám pocit, že mají strach z toho, že jim budeme škodit.

A budete?
Za prvé je třeba říct, že jsme se zatím vždy dokázali s kluby rozumně dohodnout a domluvit. Zatím to bylo vždy vše jen o papírování a telefonování. Za druhé jsem na podzim byl na valné hromadě APK (Asociace profesionálních klubů) naši asociaci představit a vysvětlit extraligovým klubům náš směr. Seděl jsem i s jejím předsedou Alešem Pavlíkem. Rozcházeli jsme se a řekl mi, že pokud budeme fungovat takhle, nemá s tím problém a viděl by v tom přínos. My chceme zkulturnit hokejové prostředí a chceme být třetím pilířem, který bude rozhodovat o věcech v hokeji. Je tady hokejový svaz, APK a měli bychom tady být i my hráči. A naše hlavní náplň, že teď zastupujeme hráče proti klubům, protože neplatí nebo dělají problémy s přestupy? To je přece legitimní právo hráčů, protože smlouva by se měla dodržovat. To není žádná partyzánská akce. V tuhle chvíli fakt nevidím jediný důvod, proč by se nás měly kluby bát. Naopak pokud by s námi komunikovaly, ledy by se prolomily a prostředí v hokeji by bylo všem daleko přístupnější.

Co vše chce mít hráčská asociace kromě právního zastoupení hráčů na starost?
Chtěli bychom také navázat spolupráci a rozjet projekt s NHLPA a požádat je o to, aby do České republiky dodávali ze zámoří sponzorskou výzbroj pro děti a mladé hokejisty, protože je doteď musí nakupovat kluby. Na podzim by měl do Česka za námi přiletět Donald Fehr (šéf NHLPA) a chtěli bychom s ním probrat konkrétní body. Fehr vyráží do Evropy na inspekční cesty za hráčskými asociacemi každý rok, teď poprvé do svého programu zařadí oficiálně i Českou republiku. Je to pro nás obrovská čest, protože se od NHLPA máme hodně co učit. Třeba v tom, jak NHLPA pomáhá končícím hráčům se vzděláním a zapojením do normálního života. Já bych chtěl, aby hráči u nás po konci kariéry zůstali členy asociace a dál nám pomáhali.

Vy budete končícím hráčům také nějak pomáhat?
Připravujeme programy na finanční gramotnost a vzdělání hráčů. Ono to zní strašně sprostě, jako že jsme všichni úplně blbí, ale není to nic špatného. Myslím, že každého z nás někdy potkalo, že se na nás přiživil nějaký finanční poradce, že jsme špatně investovali, že jsme zvolili nevýhodnou hypotéku nebo leasing auta. Tohle všechno jsou věci, které se dají buď naučit, nebo bude v asociaci člověk, který v tomhle bude hráčům radit. Chtěl bych, aby měli hráči možnost si po skončení kariéry dodělat školy, udělat si kurzy a připravit se na budoucnost bez hokeje. Konec kariéry potká každého a je to pro všechny obrovský pád jak z příjmů, tak z nasazení a pracovní náplně.

Je hodně hokejistů, kteří jsou finančně negramotní?
Extraligový hokejista si nevydělá tolik peněz, aby dožil. My jsme podnikatelé, jsme OSVČ. Platíme si sociální, zdravotní, daně a veškeré životní náklady jdou za námi. Co je třeba málo vidět, tak je to migrace v klubech. Já jsem za celou svou kariéru nebydlel doma, celý život pendluju a to zase za sebou nese náklady jako pronájem bytu, dojíždění domů. Máme daleko vyšší náklady než běžní lidé a minimálně třetinu, spíš víc, nám sežerou odvody státu. Pak je na každém z nás, jak si nastaví život: Jestli si odkládá na budoucnost, jestli investuje třeba do nemovitostí. Je jen malé procento hráčů, kteří jsou na takové úrovni, že se dostanou do Ameriky či Ruska a zajistí se. Samozřejmě neříkám, že se máme špatně, ale chci dát hráčům impuls, že z padesáti tisíc, které dostanou, vyžijí za třicet a dvacet si mohou dát na spoření.

Ve fotbale se v posledních měsících začalo mluvit o tom, že by fotbalisté neměli být OSVČ, ale zaměstnanci. Tlačí na to FIFA. Sledujete to?
Dáváme na to pozor, protože pak by se zásadně změnilo postavení hráčů. Ve fotbale je to ale trošku jinak: FIFA jako matka fotbalových zemí dává všem striktní nařízení. Česká republika je v tuhle chvíli snad poslední zemí, kde je švarcsystém a sportovec není zaměstnancem. Pokud se FIFA rozhodne, že to tak nebude, tak se bude muset u fotbalistů v Česku tohle změnit.

Jak jsou na tom hokejisté?
V hokeji se o tom mluví už asi sedm let. Byly vždycky náznaky, že by se to dalo převést. Problém je v tom, že by vznikl obrovský nárok na kluby, které by musely hráčům dávat čisté peníze a odvádět za ně odvody. To by snížilo platy hráčům a nemyslím si, že je to otázkou dnešní doby. Ale připravujeme se i na to, protože ve chvíli, kdy by se hráči stali zaměstnanci, by mohla naše asociace začít fungovat jako čistě odborová organizace. Má to svá pro i proti: Někomu by třeba vyhovovalo, že dostane čisté peníze a nemusí se o nic starat. Někdo je zase šikovnější a umí si to nastavit, nebo třeba ještě podniká a umí ty příjmy spojit, takže je to pro něj výhodnější.

Hráčská asociace se zatím nejvíce zviditelnila loni v případě Petr Pohl a Karlovy Vary. Vedení klubu mu tehdy rok před vypršením smlouvy řeklo, ať přistoupí na snížení platu o třetinu, nebo ať odejde.
Tahle kauza přišla extrémně rychle po začátku asociace a byla extrémně schůdně vyřešená. Petr to tehdy vyřešil úplně sám s agentem jen na moje rady, co jsem měl od našich právníků a z mého selského rozumu. Řekl jsem mu, udělej to tak a tak, nepodepisuj to a to. Nakonec se s panem Vaňkem (generální ředitel HC Karlovy Vary) dohodl (přistoupil na kompromis a přijal snížení platu o dvacet procent), zůstal tam a spokojení byli oba dva. Vždyť Petr Pohl nakonec Karlovy Vary táhl.

Jsou právníci vaší asociace na kluby silnou pákou? I podle případu Petra Pohla mně to přijde tak, že si klub mohl dělat s hráči doteď v podstatě, co chtěl. Hokejista než aby se týdny a měsíce tahal po soudech o zbylé peníze a dodržení smlouvy, si raději našel nové angažmá a vydělával jinde...
Tohle je také smysl asociace. Pokud se bude hráč hájit sám, nikdy nedosáhne toho, jako když ho chrání asociace se 420 členy, jako když napíšeme klubu, že zastupujeme všechny hráče v extralize a chceme teď řešit případ toho jednoho konkrétního. Máme právníky, kteří vědí, kam mohou šlápnout, kde přitlačit. Nedomáháme se vzdušných zámků, domáháme se pouze toho, aby byla smlouva mezi hráčem a klubem dodržená tak, jako by každá podepsaná smlouva dodržená být měla.

Před pár týdny jste se chlubili, že jste vyřešili i dluhy Slavie vůči hráčům, jenže klub obratem reagoval velmi podrážděnou tiskovou zprávou, ve které znělo, že jste se s majiteli vůbec nebavili. Jak to tedy bylo?
My máme jako asociace čisté svědomí a víme, že jsme běh všech událostí rozhýbali. To vědí i hráči Slavie. Ti vědí, kolikrát jsem byl za nimi v kabině a kolikrát jsem s nimi musel komunikovat. Oni nám předávali všechny smlouvy, faktury, výpisy z účtů, to byl dlouhý seznam práce. Arch Slavie je veliký, je to fakt veliký šanon, abychom měli všechno doložené. I Josef Řezníček (šéf Smírčí komise ČSLH a ředitel extraligy) ví, kde je pravda, a že Slavia začala komunikovat až na náš popud. Jestli teď Slavia tvrdí, že na tom asociace nemá žádný podíl, tak si myslím, že je to z jejich strany trochu ochranný výrok. Víc bych to nerozpitvával.

Kdyby Slavia platy hráčům nezaplatila, tak se stane co?
Kluci by peníze neměli možná doteď, možná by něco už dostali a přiblížil by se konec července, kdy by musel klub dokázat bezdlužnost, takže by jim to klub doplatil, aby dostal licenci na další sezonu. Nebo by jim navrhl splátkový kalendář a dostal by potvrzení od svazu, že je bez dluhu. Hráči by však ty peníze viděli až v příští sezoně. Kluci už v té době neměli trpělivost čekat, takže jsme v tom pokračovali až do chvíle, že to dostali hned.

Peníze by tedy nakonec Slavia musela uhradit tak či tak, i kdyby tady asociace nebyla. Vy si myslíte, že díky vám to bylo hned?
Díky nám jsou už vyplacení. Kuby to mají v dnešní době fakt strašně těžké a já chápu, že je to pro ně tvrdý oříšek. Na druhou stranu jsou tady smlouvy a ty se musí dodržovat.

Vy sám teď celé léto objíždíte všechny extraligové týmy a diskutujete s jednotlivými hráči. Co jste se na cestách dozvěděl?
Máme představu, jak jednotlivé kluby fungují. V sezoně se nám ozývalo pár hráčů, že mají problémy, a my jim buď pomohli přímo, nebo jim jen radili. Vím, kde jsou ekonomické problémy, a myslím, že i vy novináři máte přehled o tom, kde komu dluží. Teď ale byly schůzky hlavně o tom, že hráči  budou muset začít platit ne moc vysoký členský příspěvek, za který budou mít zaplacené právníky a budou moct čerpat benefity od našich partnerů. Udržet asociaci je klíčové, abychom se mohli postavit před kluby a říct: Je nás čtyři sta a chceme se s vámi bavit na rovinu. Mám pocit, že to začínají kluci chápat.

Mluvíte o tom, že znáte situaci v klubech. Hrozí někde nějaký průšvih?
Myslím, že ne. Nemyslím si, že by letos hrozil nějaký průšvih typu, že by měl někdo zbankrotovat. To snad ne. Licence na příští ročník jsou nahlášeny u všech čtrnácti týmů a já věřím, že všech čtrnáct týmů sezonu také dokončí. Na obranu klubů tady přitom není ideální ekonomická situace: Shánět v Česku peníze na tak prodělečný sport, jako je hokej, to není žádná legrace. Já jsem si toho vědom, a proto se tak snažím s kluby i komunikovat.

Facebooková stránka autora článku - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.