Praha - Tři zápasy, jeden inkasovaný gól, vychytané nájezdy v Brně a osm získaných bodů pro rozjetou Spartu. Takhle v extralize nyní září nový objev ze Slovenska - brankář Marcel Melicherčík.
Šestadvacetiletý gólman měl na soupisce Sparty z prvoligových Litoměřic zalepit díru po odcházejícím Neuvirthovi, jenže okolnosti se sešly tak, že se z něj během jednoho týdne nakonec stala brankářská jednička a z neznámého gólmana je rázem tahoun zlepšujícího se týmu.
"Snažím se to ale neprožívat a dělám všechno stejně. Aby mi náhodou nenapršelo do nosu," usmívá se Marcel Melicherčík v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jde to vůbec po tak parádním nástupu? Čisté konto s Pardubicemi i s Karlovými Vary, jen jeden inkasovaný gól v Brně...
Už jsem říkal, že mě nejvíc těší výhry. O to jde. Chlapci hrají perfektně a to je mnohem důležitější než statistiky.
Nemrzí vás zpětně, že jste gól v Brně dostal? To už by bylo skoro na rekord...
Kdyby to nepadlo v Brně, tak ho určitě dostanu ve Varech. Mrzelo mě to v tom zápase, protože jsme hráli dobře a dostal jsem ho dvě minuty před koncem, i když žádný velký tlak neměli. Byl to zbytečně ztracený bod, navíc jsme se nakonec museli o druhý bod rvát v prodloužení a nájezdech.
Co vám na výkony řekli trenéři? Už vám dali slovo, že budete brankářskou jedničkou?
Když budeme vyhrávat a já budu podávat stejné výkony, tak budu v bráně. Zápasů je ještě dost a prvořadé jsou body. Tady rozhodně nejde o to, jestli se budu na sílu držet v brankovišti. Pokud mi to prostě nepůjde, tak nemám žádný problém s tím dělat Markovi (Pincovi) dvojku.
Změnil se vám nečím život? Přecejen chytat za Litoměřice a pak zářit ve Spartě, to už rozdíl je...
Snažím se to neprožívat. Pořád dělám všechno stejně. Stejně trénuju, stejně nastupuju k zápasu. To aby mi náhodou nenapršelo do nosu, nebo abych někde nezaspal.
Vy jste v Česku neznámý gólman. V létě jste se přišel z Popradu bít o místo ve Lvu a skončil jste v první lize. Nelitoval jste, že jste měl raději zůstat ve slovenské extralize?
To ne. Na Slovensku se není kam posunout. Maximálně do reprezentace, jenže tam je obrovská konkurence v zahraničí. Riskl jsem Česko s tím, že i kdybych zůstal v první lize, budu na očích českým týmům. Víte, nemyslím si, že je první liga špatná. Je tam hodně extraligových hráčů, jsou šikovní. Individuálně a takticky je to vyspělá soutěž. Málokdo tam udělá chybu, že by pokazil zápas. Zachytal jsem si tam dobře.
A pak přišla pozvánka do Sparty. Čekal jste, že se vše semele tak rychle?
Vůbec. Měl jsem střídavé starty, takže jsem šel pomoct týmu, když odešel Michal Neuvirth do zámoří. Měl jsem dělat dvojku a vůbec jsem nepočítal s tím, že půjdu do brány už proti Pardubicím. Hlavně, když jsme prvních pět minut hráli tak super a nikam je nepustili. Vůbec jsem si nemyslel, že je šance, že půjdu chytat, ale dostali jsme dva rychlé góly. Tak to někdy bývá. Trenér chce udělat změnu, i když to podle mého nebyly góly Marka (Schwarze).
Kolik vás úvod ve Spartě stál? Prohla se vám peněženka po těch výkonech před klubovým pokladníkem hodně?
Zatím to jsou symbolické sumy. Výhry ale nejsou zásluha brankáře. Kdo byl na těch zápasech, tak viděl, jak hrajeme a do jakých šancí se dostáváme. Neplatím za svůj výkon. Platím klukům za to, jak výborně hrají. Když to tak bude pokračovat, budu platit klidně pořád.
