Praha - Sto padesát tisíc korun, nebo dokonce ještě víc. Pokud váš potomek hraje hokej, může se jeho přestup z jednoho klubu do druhého pořádně prodražit. A to v případě, že nový klub za malého hokejistu nechce platit takzvané odstupné a vy musíte sáhnout na své vlastní úspory.

Že podobná praxe není zdaleka výjimkou, popisují případy rodičů, které zmiňujeme v tomto článku (čtěte ZDE). Jak ale tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf českého hokeje Tomáš Král, podobně by "obchodování s dětmi" rozhodně vypadat nemělo.

"Rodiče odstupné platit nemají, je to záležitost mezi kluby," tvrdí Král, který současně prohlašuje, že mu stávající systém tabulek sice také nevyhovuje, nicméně lepší prý nelze v českém prostředí prosadit.

Odstupné je pro kluby, a ne pro rodiče

Pojďme se nejprve podívat, jak celý systém funguje. Praxe je taková, že i když vaše dítě nemá se sportovním oddílem v Česku uzavřenou žádnou smlouvu, nemůže libovolně, tedy bez zaplacení mnohdy značného odstupného, přestoupit do jiného celku, protože jeho registraci vlastní původní klub.

"Odstupné je o tom, že klub dostane finanční zadostiučinění v případě, že se věnuje dítěti odmala, investuje do něj své peníze a ono pak odchází jinam. Je to však záležitost jen mezi kluby, a tak to říkají i řády, takže to rodiče platit nemají. Když o vaše dítě má jiný klub zájem a chce ho přijmout, tabulkovou hodnotu zaplatí sám,“ vysvětluje Král, jak přestupní tabulky mají fungovat.

Konkrétně přestupní řád ČSLH říká, že hodnota mladého hokejisty závisí na jeho věku a pohybuje se v rozmezí od deseti do tři sta tisíc korun. Rodiče, kteří museli toto odstupné platit sami, protože jim nový klub finanční pomoc odmítl, ale celou akci považují za "obchodování s jejich dětmi".

Jsou to ostrá slova v době, kdy hokejový svaz spustil po celé republice náborovou kampaň s názvem „Pojď hrát hokej“ a všechny své síly teď soustředí především na povedené mistrovství světa v květnu příštího roku.

Funguje to jen v Česku a na Slovensku

Faktem nicméně je, že žádná jiná vyspělá hokejová země na světě kromě Slovenska tabulkové odstupné nezná.

„To je však dáno tím, že ve většině jiných zemí nesou všechny náklady na sportování dítěte rodiče. U nás to tak není. Kluby vlastní podnikatelé, kteří plní rozpočty z vlastních peněz nebo s podporou měst a municipalit, jen my (hokejový svaz) jsme za poslední roky nakoupili výstroj za třicet milionů. Náklady na dítě jsou přitom pro kluby ještě vyšší než ty, které udávají tabulky,“ argumentuje šéf hokejového svazu Tomáš Král.

Jenže rodiče mají jiný názor. Tvrdí, že většinu nákladů na výchovu ratolestí, jako například drahou výstroj, stejně hradí oni, a ne kluby, takže nevidí důvod, proč by měli klubům platit i za přestup (více zde).

„To, že odstupné musejí platit rodiče, je podáváno účelově těmi, kterým to nevyhovuje, a není to pravda," brání přesto nastavený systém šéf Českého svazu ledního hokeje Král.

Sám by prý byl principiálně proti tabulkám, protože "každé pravidlo navíc je špatně", jenže klima v české společnosti podle něj jiný systém neumožňuje.

Jsou problémem ambiciózní rodiče?

Podobně jako Král vidí situaci v mládežnickém hokeji také bývalý trenér hokejové reprezentace Alois Hadamczik. Jeho hokejový klub v Opavě několik hokejistů, jak zmapoval deník Aktuálně.cz, uvolnit musel, protože mu za to rodiče zaplatili, i když s tím prý on sám nesouhlasil.

„Náš sport směřuje tam, že rodiče chtějí víc, než na co mají jejich děti. Přitom za hokejisty, kteří tu výkonnost mají, kluby peníze zaplatí. Uvedu příklad: Obránce Štencel, který dnes hraje za Vítkovice extraligu a nastupuje i v juniorských reprezentacích, šel od nás do Vítkovic za 200 tisíc a Vítkovice tyhle tabulky zaplatily samy. I my si naše nejlepší hráče do dorostu kupovali,“ řekl Hadamczik.

 „Já zažil v klubu dva tři takové za rok, kteří své děti viděli někde jinde. Byli to cestovatelé, za rok obešli půl republiky a pak se zpravidla vraceli zpátky, protože zjistili, že jejich dítě má opravdu na třetí, a ne na první lajnu,“ přitakává Král.

Král právě tady podle svých slov vidí největší problém mládežnického sportu v Čechách. Mnozí rodiče totiž podle něj nedávají děti sportovat kvůli fyzické aktivitě samotné, ale kvůli tomu, aby z nich vyrostli noví Jágrové. Proti tabulkám se tak dle Krále vyjadřují účelově jen ti rodiče, kteří si představují mnohem zářivější budoucnost dětí, než na kterou mají.

Tabulky pomáhají držet děti doma

To, že tabulky zabrání příliš ambiciózním rodičům v tom, aby se svými dětmi kočovali po republice, považuje šéf svazu za velkou výhodu, protože kdyby svaz tabulky zrušil a pohyb hráčů přestal regulovat, našlo by se podle něj takových ještě více.

"Pokud bychom (tabulky) opustili, čtrnáct dní před soutěží se vám sebere pět kluků z malého týmu, kde to třeba taky dělají dobře, a odejdou kvůli ambicím do extraligového klubu o šedesát kilometrů dál," tvrdí Král. "Například v Norsku do nějakých patnácti let vůbec nemají registračky, kluby jen pošlou soupisku, dají na ně razítko a takhle tam hrají. Dovedete si představit něco takového v Čechách? To by tady někteří kluci hráli patnáct zápasů za víkend, protože by jim to rodiče domlouvali v pěti klubech."

Filozofie českého hokeje je prý úplně jiná. "Zastáváme názor, že dítě má být co nejdéle doma u mámy. Aby se vyspalo, najedlo, mělo klid, chodilo do školy a dodržovalo režim. Velcí čeští hráči jako Eliáš nebo Havlát nebyli hráči, co by byli od pěti let v extraligovém klubu. Vyšli z těch malých."

"Klubům je to totiž jedno, jestli mají dětí v týmu 25, nebo 30, takže vám řeknou 'Přijďte, ale zaplaťte si odstupné sami.' Ty děti by přitom mohly trénovat i hrát kvalitně a být doma, ale takhle by šly do vzdáleného klubu, kde je před nimi dalších patnáct jiných. Navíc by tam musely dojíždět nebo nebydlet se svou rodinou. To odstupné pomáhá naší filozofii, chrání investice klubu a nakonec i ty děti samotné," uzavírá Král.

Facebooková stránka autora článku - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.