Praha - Legenda končí. Brankář Dominik Hašek je přesvědčen, že nabídka z NHL už nepříjde, a proto zabalil výstroj do pytlů a je připraven s hokejem ve 47 letech definitivně skončit.

"Výstroj je zabalená, nevidím dál důvod trénovat. Už nečekám, že by se mi někdo ozval. Vše nasvědčuje tomu, že je to definitivní konec," říká dvojnásobný vítěz Stanley Cupu i olympijský vítěz z Nagana v rozhovoru pro internetový deník Aktuálně.cz.

Hašek si po působení v ruském Spartaku Moskva dal v loňské sezoně pauzu, aby jí strávil tvrdou přípravou na další soutěžní ročník, ve kterém se chtěl vrátit do NHL.

V minulém týdnu ale přišla poslední špatná zpráva. I jediné otevřené jednání s klubem v zámoří padlo a legendární Dominátor musel sám přiznat, že je s největší pravděpodobností konec.

Je to tedy definitivní konec kariéry?
Všechno tomu nasvědčuje. V NHL mě nechtěli a já nevidím důvod dál trénovat. Zavolal jsem proto kustodům do Pardubic, aby mi schovali výstroj do pytle a začal jsem přemýšlet o tom, co budu dělat dál.

Takže jste zároveň připravený, že byste mohl ještě pokračovat?
Neřekl jsem, že končím, ale že to tomu nasvědčuje. Muselo by jít ale o klub z NHL. Kdyby mi někdo zavolal, klidně sedám zítra do letadla a jedu se ukázat na trénink v Americe. Mám přes léto natrénováno, ten týdenní výpadek, který teď mám, bych v pohodě dohnal. Ale nepočítám vůbec s tím, že by se o mě teď někdo zajímal. Když to nevyšlo doteď...

Jste na úplný konec připraven? Nebude vás hlodat, když budete chodit kolem zabalené výstroje?
Výstroj je naštěstí uklizená v Pardubicích, takže se jí teď budu vyhýbat. Ale jsem připravený i na to. Je třeba najít si práci, která mě bude bavit a naplňovat.

Už tušíte, co to bude?
Nějaké jednání už vedu. Mám toho víc, ale zatím o tom teprve přemýšlím. Nebudu se přece rozhodovat ze dne na den, co začnu dělat. Člověk musí po třiceti letech u hokeje nejprve zjistit, co ho baví.

Takže v hokeji už dál působit nechcete?
To asi už ne. Mám ale nějakou dohodu s Pardubicemi, kterým budu občas nějakou formou rad a inspirací vypomáhat. Rozhodně to ale nebude každodenní práce, spíše taková nárazová.

Pojďme ale ještě pár měsíců zpátky. Přes léto jste hodně trénoval, nemrzí vás, že to všechno přišlo vniveč?
Každý říkal, že jsem makal a dřel jak kůň, ale já si to takhle nebral. Víte, mě to hodně bavilo a bral jsem to jako hru. Byla to velká zábava. Hráli jsme ping-pong, badminton, chodili hrát basketbal i fotbal s přáteli, lyžoval jsem na ledovci a jezdil v horách na kole. Dělal jsem všechno, co mě baví, akorát s mnohem větším nasazením.

Opravdu jste přesvědčený, že jste na NHL ještě měl?
Jednali jsme jen s těmi týmy, u kterých jsem cítil a myslel si, že můžu těm klubům přispět, pomoct, postunout je někam dál. Mrzí mě ale, že jsem ale nakonec nedostal prostor na ledě, abych to v zámoří ukázal.

Prozradíte zpětně jména těch týmů?
Ne. Je to zbytečné. Na začátku jsme jednali s Buffalem, další celky poděkovaly a řekly, ze brankáře mají. Zhruba tři týmy jsem ale bral jako seriózní, bohužel se nakonec ukázalo, že jejich zájem asi tak vážný nebyl.

Proč jednání nedopadla?
Většinu týmů řešil agent, oslovil jich asi osm. Jediné vážné jednání probíhala nakonec jen s jedním klubem, se kterým jsem mluvil i osobně. Když se ale blížil začátek kempů a sezony, tak oficiální nabídka pořád nepřišla a já už cítil, že to neklapne. Samozřejmě byl hlavní důvod můj věk a taky fakt, že jsem rok nechytal. Některé kluby zase říkaly, že mají dost brankářů, kterým by dali na kempu šanci raději.

Už z dřívějších zpráv v médiích jsme se dozvěděli, že jste chtěl smlouvu na dva roky. Nebylo právě to tím důvodem, který klubům v zámoří vadil?
Jenže takhle to nebylo. Já jsem totiž neřekl doslova, že chci smlouvu na dva roky. Řekl jsem jen, že bych chtěl dva roky ještě hrát. Chtěl jsem jít do kempu a dokázat všem, že na to ještě mám. Věřil jsem si na to. Chtěl jsem přijít do kempu, říct si v klubu o místo a dostat smlouvu. Nebo taky naopak si konečně uvědomit, že na to nemám a pak to zabalit. Ani jedno jsem ale udělat nemohl. A to mě mrzí ze všeho nejvíc.

Nepřemýšlel jste třeba o tom, že byste se na ledě ukázal během výluky v Pardubicích?
Ne. Kdybych věděl, že do NHL vede cesta z Pardubic, šel bych do toho. Z mého pohledu bylo ale jasně lepší porvat se o místo v zámořských kempech, odchytat si něco na úzkém kluzišti a hlavně být tamním manažerům na očích.

O Pardubicích a extralize jste neuvažoval ani chvíli?
Ne. Extraliga pro mě nebyla takovou motivací jako chytat v NHL.

Už to tedy vypadá, že končí kariéra jedné z českých hokejových legend. Odcházíte do hokejového důchodu spokojený?
Ježíši, to po mě nechtějte. Já to takhle vůbec nechci brát. Já jsem celý život dělal to, co mě baví. Bavilo mě soutěžení, měl jsem rád týmové úspěchy a užíval jsem si každý den v kabině. A tak chci, aby to i zůstalo a nechci se ke kariéře už dál vracet.