Václav Nedomanský (1972). | Foto: ČTK

Útěk ze spárů komunismu, strach ve Švýcarsku

Nedomanský měl kolem sebe spoustu špiclů a donašečů, a proto změnil trvalé bydliště z Bratislavy na Brno. Prodal část majetku, úspěšně požádal o měsíční odklad nástupu na vojnu a úředně vyrazil na dovolenou do Švýcarska. Podle hokejové knihy Breakaway se třemi taškami.

Krátce před ním odjel s rodinou do Švýcarska také Farda, který jako hokejista národního týmu a brněnského klubu ve Švýcarsku několikrát byl a díky dobrým známostem mohl tentokrát cestovat s rodinou.

Nedomanský s manželkou Věrou a tříletým synem Vaškem (dnes v americké podobě Vashim) přejeli hranice a v Bernu se potom sešli s Fardovými. Rodiny přebývaly u Fardova kamaráda Jaroslava Krupičky, kdysi prvního československého hráče v zámořské WHA.

Krupička upozornil uprchlíky na jistá nebezpečí a hlavně Nedomanský měl strach, aby se komunisté třeba nepokusili o únos jeho syna. Oba hokejoví kamarádi prchali v nejistotě, jen s nejbližšími příbuznými. Ostatní zůstali doma napospas režimu. V době tuhé normalizace Nedomanský ani Farda netušili, co přijde v roce 1989.

Zatímco Farda přemýšlel o angažmá ve Švýcarsku, Nedomanský mířil do Kanady, odkud by se v budoucnu jen přetěžko vracel do komunistického Československa. Nedomanský měl nabídku od Atlanty z NHL, nicméně nakonec se domluvil s klubem Toronto Toros z konkurenční WHA.

S Toros si plácl nakonec i Farda a pár týdnů po Nedomanském odletěl do Toronta také on. Nelehké období stresu a nejistoty pro oba skončilo.