Jaká byla tradiční wimbledonská večeře šampionů? Jak jste se bavila s Carlosem Alcarazem, vítězem mužské dvouhry?

Bylo to náročné, dlouho jsme na něj čekali, až dohraje zápas. Nebyl ani tanec šampionů, ten zrušili už loni. Ale užila jsem si to, i když jsem pak už byla docela vyřízená. Byli jsme tam asi do jedné ráno. 

Měla jste tam i hodně českých parťaček: Barboru Strýcovou, juniorky Alenu Kovačkovou a Lauru Samsonovou. Stihly jste to společně oslavit?

Je to skvělé, že nás bylo tolik. Bára Strýcová přišla trochu později, ale užily jsme si to. Sice má každý svůj stůl, nebyly jsme hned pohromadě, ale stejně jsme se potkaly a máme i spoustu fotek. Je neuvěřitelné, jak se to v Londýně všechno sešlo. Je vidět, že se to tady umí dělat.

Kolikrát jste musela někomu odpovídat na otázku: Jak to děláte, že máte v Česku tolik dobrých tenistek?

Asi stopadesátkrát. Já odpovídala, že nevím, že se nás na to všichni ptají, ale nemáme na to nikdo odpověď.

Mezi těmi, kdo se o to zajímal, byla i princezna Kate. Zvládla jste s ní chvíli po vítězství, když vám předávala trofej, konverzovat?

Já mám tyhle rozhovory tak trochu v mlze, ale jsou to ikonické chvíle, viděla jsem se s ní pak ještě uvnitř. Ale mluví na vás spousta slavných lidí a vy se pořád snažíte zpracovat, co se stalo, je to náročné. 

Na večeři šampionů jste měla černé šaty. Jak vůbec probíhá vybírání šatů pro takovou událost?

Byly jsme je s holkama vybírat ve městě. Nelíbily se nám ty, co nabídli pořadatelé. 

A k tomu jste nazula bílé tenisky a pobavila fanoušky na sociálních sítích. Ty jste si také mohla sama zvolit?

Měla jsem šaty dlouhé až na zem, takže jsem věděla, že to normálně nebude vidět. Jenže pak po mně chtěli, ať si chytnu sukni a musela jsem je ukázat. Jinak by nikdo nevěděl, že je mám. Nechtěla jsem nic riskovat kvůli bolavému kotníku. Ale všeobecně moc boty na podpatku nemám ráda, bolí mě z nich nohy, tak jsem se tomu ráda vyhnula. 

Díky triumfu na Wimbledonu jste vyhrála i sázku s trenérem Janem Hernychem, který si musí nechat vytetovat na tělo jahodu. Už víte kdy a kde to spácháte?

Ještě jsme to úplně nenaplánovali. On toho má teď docela hodně a já taky, oba se tu tak trochu rozkoukáváme. Ale mám tady po Praze oblíbených tatérů víc. Někam ho vezmu, asi i já něco přidám.

Jak vás doma přivítala kočka, o kterou se manžel do finále staral?

Kočka koukala na vítězný talíř a úplně si říkala: Co to je, kde je jídlo a proč jsi tu tak dlouho nebyla? Tak jsem jí dala kapsičku a byla v pohodě. 

Nyní vás kromě odpočinku čeká určitě i spousta marketingových nabídek, nebojíte se toho?

Mám kolem sebe tým lidí, kteří to budou řešit za mě a ke mně se dostane jen to důležité. Budu se snažit toho dělat co nejmíň, protože to je vážně vyčerpávající. Nejsem typ, který by bral všechno.