Praha - Když se před dvěma lety sešla světová biatlonová špička v Novém Městě na Moravě, měl to být absolutní vrchol pro stále populárnější zimní sportovní odvětví.
Světový šampionát tehdy přilákal rekordní počet diváků na stadion i k televizním obrazovkám. Po olympiádě v Soči ovšem oblíbenost biatlonu neustále stoupá, v přímé úměře s tím, jak stále lépe a lépe závodí čeští reprezentanti.
Jeden letošní vrchol už mají biatlonisté za sebou, světový pohár na Vysočině přinesl těžko uvěřitelný úspěch, divácká návštěva 100 tisíc diváků ve třech dnech překonala veškeré rekordy a z piedestalu biatlonových bašt sesadila věhlasné německé areály v Oberhofu či Ruhpoldingu.
A logicky učinila z letošního světového šampionátu, který hostí finské Kontiolahti, v tuzemsku ostře sledovanou sportovní událost. Napětí stoupá, nelítostný boj o medaile je tady.
Nejúspěšnější šampionát v české historii?
Čeští reprezentanti sice už po skvělé sezoně nemusí nikomu nic dokazovat, jak správně poznamenává šéftrenér Ondřej Rybář (rozhovor s ním čtěte ZDE). Nicméně faktem je, že mají sílu na to, aby jejich země zažila vůbec nejúspěšnější šampionát ve své historii.
Na každé dosavadní zastávce Světového poháru se na stupních vítězů alespoň jednou objevila česká vlajka. To je samo o sobě hodně dobrým důvodem, proč doufat v další významnou kapitolu biatlonové euforie.
Očekávání jsou obrovská a fanoušci jsou namlsaní. Slova trenérů i závodníků hovořící o opatrnosti ale mají své opodstatnění. Biatlonová špička totiž zůstává nadprůměrně široká. Ve spojení s vyrovnaností závodů, při nichž i malá chybička změní skvěle rozjetý závod na propadák, je úspěch něco, s čím nelze nikdy na sto procent počítat.
Co se týče historie, český biatlon zatím nezažil mistrovství světa, na kterém by získal více než tři cenné kovy. Dosud nejlepší šampionát zažila samostatná Česká republika před dvanácti lety v ruském Chanty Mansijsku. Hlavní hrdinkou tehdy byla Kateřina Holubcová, jež získala zlato a bronz. Třetí "placku" pak přidal současný kouč ženského týmu Zdeněk Vítek, který doběhl třetí ve sprintu.
Šlesingr zářil na MS před osmi lety
Úspěšný šampionát zažili Češi také v roce 2007 v italské Anterselvě, kde zářil Michal Šlesingr. Tehdy čtyřiadvacetiletý biatlonista vezl domů stříbro ze sprintu a bronz z individuálního závodu. Navíc ve stíhacím klání mu medaile o jedno místo unikla.
Překonání medailového rekordu už se očekávalo před dvěma lety. Český biatlon zažíval boom, který měl přetavit v medailové žně v domácí aréně. Hned první závod, smíšená štafeta, dopadl skvěle. Češi ve složení Vítková, Soukalová, Soukup, Moravec brali bronz. Jenže další medailová radost už nepřišla, byť k ní bylo hned několikrát velmi blízko.
Zvrátí se medailová smůla z Nového Města právě v Kontiolahti? V několika disciplínách jsou k tomu více než dobré předpoklady. Největší naděje s sebou nese ženská štafeta, která v právě probíhající sezoně ani jednou nechyběla na stupních vítězů. Tři vítězství, jedno stříbrné a jedno bronzové umístění, taková je skvostná bilance kvarteta Puskarčíková, Soukalová, Landová, Vítková.
Ženská štafeta bez medaile? Zklamání
Tady by bylo jiné než medailové umístění jednoznačným zklamáním. O něco opatrnější, ale také navýsost medailová očekávání vzbuzuje smíšená štafeta, která celý šampionát už ve čtvrtek odstartuje (online reportáž sledujte na Aktuálně.cz).
Třetí největší medailovou nadějí pak bude Veronika Vítková, třetí žena průběžného pořadí Světového poháru. Šestadvacetiletá biatlonistka z Jilemnice se v sezoně podívala na "bednu" už šestkrát a na mistrovství by velmi ráda skvělou formu potvrdila. Jak přiznává, světová medaile je pro ni metou a velkým snem (více čtěte ZDE).
Velmi vyrovnaný český tým ale nemusí spoléhat jen na jedinou individualitu a v tom je jeho největší síla. Medailové ambice mohou směle vyhlásit i Michal Šlesingr, Ondřej Moravec a Gabriela Soukalová. Každý závod, který šampionát nabídne, může česká reprezentace proměnit v medailovou radost.
