Před dvěma lety na domácím mistrovství Evropy propadly. Prohrály s Ukrajinou a Maďarskem, vítězství nad pozdějšími šampionkami ze Španělska už nic neřešilo. Třinácté místo znamenalo nejhorší výsledek na ME v dějinách samostatného Česka.
S národním týmem se rozloučily Ilona Burgrová s Petrou Kulichovou a po Ivanu Benešovi převzal družstvo střídajících se generací slovenský kouč Štefan Svitek. Pod jeho vedením Češky překvapivě vyhrály kvalifikační skupinu na příští ME před silnou Belgií, Německem a Švýcarskem.
Prvenství ve skupině přinesla trojka Romany Hejdové v závěrečných okamžicích posledního zápasu v Belgii. Zdálo se, že by Češky znovu mohly na kontinentálním šampionátu pomýšlet na vyšší příčky. Jenže v posledním půlroce dvouletého cyklu se radostné představy zbortily.
Zranily se nejlepší česká střelkyně v kvalifikaci Alena Hanušová, vítězka španělské ligy a nejužitečnější hráčka finálové série Julie Reisingerová a rozehrávačka Petra Záplatová. Naturalizovaná Američanka Kia Vaughnová sama nevyslala národnímu týmu žádný signál.
"Zranily se hráčky ze základní sestavy, bude nám chybět pětka pod koš, takový ten strašák, kterého by se soupeřky bály. Holky by ale mohlo stmelit, že budou dost podceňované, nebude na ně vyvíjen velký tlak. Pokud budou hrát v klidu, mohou překvapit," věří Vítečková.
Elhotová: Šestka je reálná. Trenér nestaví vzdušné zámky
Bývalá reprezentantka doufá, že by Češky mohly skončit do šestého místa, což by jim zaručilo účast na únorovém kvalifikačním turnaji o olympiádu v Tokiu. "Moc bych jim to přála, ale bude to těžké. I kdyby hrály v plné síle, Evropa je dnes strašně vyrovnaná," tvrdí.
Češky se v základní skupině utkají s Francií, Švédskem a Černou Horou. Vítěz postoupí rovnou do čtvrtfinále, druhý a třetí tým si zahrají kvalifikaci o čtvrtfinále. Pro poslední družstvo turnaj skončí. Spolu s Rigou, kde Češky odehrají základní fázi, pořádají šampionát ještě srbská města Bělehrad, Niš a Zrenjanin.
"Myslíme na šestku, ale nechceme, aby nás to svazovalo. Máme vnitřní sílu a stát se může cokoliv," hlásí jedna z nejzkušenějších hráček výběru Hejdová. "Šesté místo je reálné. Podívat se na olympijské hry je pro mě velká motivace," přidává další opora Kateřina Elhotová.
Zato trenér Svitek nechtěl před odjezdem na ME stavět vzdušné zámky a podotkl, že úspěchem bude postup ze skupiny. "To chápu, ten postup je základ. Ale holky si musí věřit, ne tam jít se sklopenými hlavami, že jim některé hráčky chybí," soudí vicemistryně světa z roku 2010 Vítečková.
Držitelkami stříbrných medailí ze slavného MS 2010 jsou v současném týmu už jen Elhotová a Tereza Krakovičová (dříve Pecková). "Není tam takový lídr, jaký vždycky byl. Jsem zvědavá, co předvedou třeba Léňa Bartáková nebo Terka Vyoralová. Holky v sobě musí najít sílu," dodává Vítečková.
"Zrada" Vaughnové? Dalo se to předpokládat
Trenéra Svitka zaskočil v přípravě před ME přístup Vaughnové, s níž na turnaj počítal. Dvaatřicetiletá rodačka z Bronxu po sezoně v tureckém Fenerbahce ale s národním týmem vůbec nekomunikovala. "Pouze po agentce vzkázala, že má zdravotní potíže," zlobil se slovenský trenér.
Vaughnová hrála v letech 2012 až 2015 a v sezoně 2016/2017 za pražské USK. Před dvěma lety dostala české občanství a díky výjimce od FIBA (Mezinárodní basketbalová federace) mohla reprezentovat Česko, byť v mládežnických kategoriích hájila barvy rodných USA.
Musela složit přísahu a zkoušku z češtiny, kterou se učila v šatně USK hlavně od Burgrové a Elhotové. "Jsou jako mé sestry," říkala o nich Vaughnová. Formální záležitosti se vyřešily, a tak 193 centimetrů vysoká podkošová hráčka nastoupila na předloňském ME v Hradci Králové.
"Teď se rozhodla, že nám nepomůže. Nebudeme se na to vymlouvat," říká Hejdová. "Rodilý Čech se k tomu staví jinak, ona je přece jen Američanka a nemá takové srdíčko jako my. Nijak se sem nehrnula, takže i když je to smutné, dalo se to předpokládat," vysvětluje Elhotová.
Absence Vaughnové nepřekvapuje ani Vítečkovou. "Spíš mě překvapilo, že holkám pomohla v kvalifikaci. Je špatné, že se neomluvila, asi jí šance porvat se o olympiádu byla málo. Nevím, co v tom bylo, ale pochybuju, že ještě někdy bude Česko reprezentovat," přemýšlí.
"Mně se takové získávání občanství nelíbí, nemělo by to tak být. Bohužel trend je takový a náš basket asi musel nějak reagovat. Už jí není 25 let, možná chtěla po sezoně volné léto," pokračuje Vítečková. "Aspoň budou mít šanci české hráčky, které mají o reprezentaci zájem," doplňuje.
"Kia bude chybět pod košem, ale myslím, že bodově ani tolik ne," uzavírá držitelka evropského zlata i stříbra a trojnásobná olympionička, která ukončila basketbalovou kariéru před čtyřmi lety.
Českou skupinu považuje za těžkou. "Francii jsme neporazili už strašně dlouho, ale od Romči Hejdové vím, že mají také hodně zraněných. Mohli bychom je v prvním zápase nachytat na švestkách," usmívá se.
"Ani Švédky nebudou lehký soupeř. Mají dvojčata Eldebrinkovy a pod košem Amandu Zahuiovou, která má navíc dobrou ruku i z dálky. Černá Hora je tým, který bychom měli určitě porazit. Ale jak říkám, všechno se to vyrovnává, bude to boj," věští Vítečková.
Po úvodním souboji s Francií vyzvou Češky hned v pátek od 12 hodin Švédsko. V neděli uzavřou skupinu duelem s Černou Horou od 14:30.
