Začala druhá polovina olympiády a tak dovolte věnovat dnešní deník předchozím osmi dnům.
Bude to něco jako Rychlý přehled a zároveň Naše želízko v ohni. A když se začtete podrobně do jednotlivých pasáží, pak něco mezi Bosákovým Czech pointem a Fejetonem Jakuba Bažanta.
Co se odehrálo ve Vancouveru a Whistleru od pátku 12. února sleduje pečlivě noční bloger Aktuálně.cz a chodící sportovní encyklopedie Miloslav Lubas. Takhle to tedy zatím vidí:
Naganu se už nic nevyrovná. Ale může to být znovu pěkné
Mimochodem, při ZOH v Severní Americe dopadli hokejisté vždycky jak sedláci u Chlumce. Squaw Valley 1960 - čtvrtí, Lake Placid 1980 - pátí, Calgary 1988 - šestí a Salt Lake City 2002 - vypadli ve čtvrtfinále s Rusy. Tyhle všechny mrzutosti patří už ale dávno do propadliště dějin. A jednou se to na olympiádách v USA a v Kanadě zlomit musí.
Neumannová si užívá ZOH, jako by se nedlužilo
Zatímco si teď Neumannová užívá v dresu veřejnoprávní České televize na tratích ve Whistleru, doma stoupají každým dnem dluhy, na nichž se výrazně podílela jako předsedkyně organizačního výboru mistrovství světa (MS) v klasickém lyžování 2009 v Liberci. V současné době přerostly se smluvními pokutami a s úroky z prodlení 110 milionů korun.
Když jede Martina, je to pro Čechy jiná káva - vařící
Vypadá monotónně, jakoby na dráze máchaly lopatkami větrné mlýny, ale když po ledě klouže česká dívka o zlato, tak je to jiná káva - vařící. A vyhrála. Co víc dodat? Bylo mně moc pěkně. Jako po vítězství Česka nad Itálií 2:1 na ME ve fotbale v Anglii. Jako potom, co jsme porazili Sovětský svaz 3:2 na MS v Praze 1972. Jako po vítězství Lídy Formanové na atletickém MS v Seville 1999. A nebo po zlatu Ondreje Nepely na ZOH v Sapporu 1972.
Bauer září v Kanadě. Smolaři v televizním studiu...
Navzdory přehnaným očekáváním věčných optimistů si Lukáš Bauer zaslouží hlubokou poklonu. Nejúspěšnější český olympionik - běžec na lyžích v historii promíchal talent s nezměrným tréninkovým úsilím. A navzdory svým špatným průduškám měl v kariéře i štěstí. Bez něj to nejde.
ProTři (skokanské) veterány bych si přál kouzelné dary
Tři veteráni. Pojmy současného skokanského světa. Sedmatřicetiletý Kasai, o čtyři roky mladší Ahonen a na konec jednatřicetiletý "benjamínek" Janda. Byla by to pohádka, kdyby si medaile odvezli z Kanady všichni. Schlierenzauer, Morgenstern nebo Hájek mají na cenné kovy přece času pořád ještě habaděj.
"Pochybní" medailisté mezi olympijskými zážitky
Druhý pád se zdál být zprvu komický. Majdičová zahučela při "prohlídce" sprinterské trati do potoka jak v nějaké němé grotesce. Ale ve dvanácti letech jsem viděl něco podobně "legračního" na vlastní oči na skále u řeky Kamenice a náš kamarád pak ležel tři týdny v nemocnici.
Dlouhý český půst skončil. "Vařili" hokejisti
Po poetických kombinacích naslepo sehraných útočných řad Martinec, Novák, Šťastný - Charlamov, Petrov, Michajlov nebo Soderström, Ählberg, Labräten se však slehla zem. Jak by asi dopadli v dnešní době, kdy je to na ledě tak "rychly" a "silny", že tam svýma slábnoucíma očima často marně lovím puk?
