Země sportu zaslíbená. Austrálie přidá sportovců na OH v Paříži čtyři miliardy korun

ČTK ČTK
25. 12. 2021 13:21
Austrálie se chystá mohutně investovat do přípravy sportovců na olympijské hry v Paříži v roce 2024. K dosavadní podpoře přidá navíc 257 milionů australských dolarů (přes čtyři miliardy korun).
Olympiáda 2024 v Paříži - ilustrační foto
Olympiáda 2024 v Paříži - ilustrační foto | Foto: Reuters

Australský institut sportu bude financovat celý čtyřletý olympijský cyklus, což sportovním funkcionářům dává možnost plánovat dopředu místo čekání na jednotlivé roční příspěvky.

"Tenhle závazek nám umožňuje víra a důvěra, kterou má australská vláda v australský sport," řekl výkonný ředitel institutu Peter Conde.

Nová částka přibude k roční vládní dotaci 82,2 milionu australských dolarů a individuálním grantům ve výši 14,6 milionu. Bude mířit na podporu konkrétních sportů, na které se Australané rozhodli zaměřit před domácími hrami v Brisbane v roce 2032. Jde o sedmičkové ragby žen, veslování, surfing a skateboarding.

Australané se chtějí dostat na vlastní půdě v Brisbane mezi nejlepší výpravy. V roce 2000 v Sydney byli v medailovém žebříčku zemí čtvrtí. Letos v Tokiu obsadili šesté místo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy