Češi v olympijském Tokiu nastoupí v krojích. Kolekce odkazuje na hry v roce 1964

Americká strojírenská společnost Boeing po více než roční přestávce obnovila dodávky letadel 787 Dreamliner. Letecká firma American Airlines ve středu oznámila, že obdržela první z celkem devíti letadel 787 Dreamliner, které očekává v letošním roce. Informovala o tom agentura Reuters.

Obnovení dodávek je pro Boeing významným milníkem v době, kdy se letecká doprava zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Boeing musel dodávky letadel 787 Dreamliner pozastavit v květnu loňského roku kvůli výrobním vadám. V důsledku těchto problémů podnik přišel o zhruba 5,5 miliardy dolarů (130 miliard Kč).

Obnovení dodávek tento týden schválil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Regulační orgán dospěl k závěru, že výrobce provedl nezbytné změny, aby splnil certifikační normy.

Senát ve středu podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do aliance musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření aliance o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.

Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí aliance, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a v Turecku.

Americké ministerstvo spravedlnosti v nepřítomnosti vzneslo obvinění proti 45letému muži z Íránu, který se podle něj loni pokoušel připravit atentát na někdejšího poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Johna Boltona. Obviněný je údajně členem íránských revolučních gard a za vraždu nabízel až 300 tisíc dolarů (přes sedm milionů korun). Informace byly ve středu odtajněné u soudu ve Washingtonu.

"Íránské revoluční gardy se prostřednictvím obviněného pokusily zosnovat nestoudnou akci - atentát na bývalého amerického činitele na americké půdě v odvetě za kroky Spojených států," uvádí v tiskové zprávě státní zástupce Matthew Graves. Ministerstvo spravedlnosti za pravděpodobný motiv plánu označuje odvetu za likvidaci velitele elitních íránských jednotek Kásema Solejmáního, kterého na začátku roku 2020 zabil americký úder v Bagdádu.

Z přípravy atentátu na Boltona americká vláda obviňuje Šahrama Púrsafího, který údajně začal s lidmi v USA v této souvislosti komunikovat loni v říjnu, tedy v době, kdy už Bolton více než dva roky nebyl ve funkci. V listopadu podle ministerstva spravedlnosti Púrsafí nabídl jisté osobě za Boltonovu "eliminaci" 250 tisíc dolarů, později částku zvýšil o 50 tisíc dolarů. "Púrsafí doplnil, že měl dodatečnou 'práci', za kterou by zaplatil milion dolarů," uvádí tiskové prohlášení.

Úmyslem údajně bylo vraždu vykonat ve washingtonském federálním distriktu nebo v sousedním státě Maryland, letos na jaře ale plán vyzněl do ztracena. Obviněnému Íránci přesto hrozí až 15 let vězení za "snahu poskytnout materiální podporu pro mezinárodní osnování vraždy". Púrsafí se nezdržuje v USA.