Londýn – Málokde hrají rozhodčí takovou přesilovku jako v synchronizovaném plavání. Až se dvě české reprezentantky Soňa Bernardová a Alžběta Dufková ponoří do vody bazénu v londýnském Aquatics Centre, ze břehu je bude ostřížím zrakem sledovat nejméně 14 sudí!

Synchronizované plavání patří k sportům, které většina lidí sleduje právě jen při olympiádě. A moc se o nich proto neví. Třeba, že početná ekipa soudců na břehu hlídá nejen patřičně ohnutá kolena, ale i to, zda děvčatům není pod vodou vidět víc, než slušnost dovoluje.

Krasobruslení v plavkách

Hodnotí se – podobně jako v krasobruslení – umělecký dojem a technické provedení prvků. První kategorii sleduje pětice rozhodčích, druhou jiná pětice. Kromě nich asistent rozhodčího hlídá správné rozmístění plavkyň během skladby. A tři členové technické kontroly se zaměřují na to, aby prvky ve skladbě šly za sebou tak, jak mají.

Plavkyně plavou a potápějí se v bazénu s minimálními rozměry 20 x 30 metrů, uprostřed musí být voda hluboká aspoň tři metry. Reproduktory jsou umístěné i pod hladinou, aby hudbu bylo slyšet po celou dobu skladby.

Rusky vládnou všem

Synchronizovanému plavání sice vládnou nejvíc Rusky – v Pekingu získaly zlato ve dvojicích i družstvech stejně jako na předchozí olympiádě – ale jednotlivé prvky se označují anglickými termíny: třeba ballet double leg, bent knee, back pike, nebo tuck.

Češky i jejich soupeřky čekají nejméně dvě vystoupení: povinná a volná sestava. Skladby mají časový limit, který se nesmí překročit. U dvojice to je 2:20 a 3:30 minuty, u družstev to je 2:50 a 4:00 min.

Nedotýkat se stěn ani dna!

Plavkyně se nesmějí držet stěn bazénu ani dotýkat dna. Nesmějí mít na sobě průhledné plavky, ani brýle (s výjimkou zdravotních důvodů). Smějí mít kolíček na nos. Výraz tváře má odpovídat hudbě (použití make-upu povoleno v neomezeném množství, stejně tak gelu na vlasy).

V Aquatics Centre Češky nastupují 5. srpna k povinným sestavám, o den později pak k volné sestavě. Finále pro nejlepší z prvních dvou dnů je na programu 7. srpna.