Peking -Šanci dostat se do desetičlenného olympijského finále mají podle předsedy Českého svazu jachtingu, Karla Bauera, všechny tři české posádky.
Nejvíce nadějí vkládá do dvojice Šmídová, Mrzílková ve třídě 470. "Věnovaly přípravě opravdu vše a odvedly pořádný kus práce za ten necelý rok, co spolu jezdí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf českého jachtingu.
Na jaké pozice si na olympiádě v Pekingu věří čeští jachtaři?
Všechny tři lodě mají na to, aby se probojovaly do tzv. medal race, tedy poslední rozjížďky, ve které startuje pouze deset nejlepších lodí dané lodní třídy.
Považovali bychom za úspěch, kdyby se všechny naše lodě umístily do desátého místa. Vynikajícím bonusem by byl pro jednu loď takový výsledek v medailové rozjížďce, který by znamenal umístění na „bedně".
V čem je ta medailová rozjížďka specifická?
Body z této rozjížďky se počítají dvakrát a výsledek nelze škrtnout v případě, že by byl pro daného závodníka nejhorším z celé regaty.
Největší šanci mají Lenky
Která česká loď vypadá nejvíce „na bednu"?
Všichni naši reprezentanti mají dostatek zkušeností i umu, aby se mohli prosadit až na medaili. Konkurence je však vysoká a kandidátů na medaile je opravdu hodně. Naši závodníci sice nepatří k těm nejžhavějším kandidátům, ale to určitě nic neznamená.
Nejvyrovnanější a největší konkurence bude určitě ve třídě Laser. Martin Trčka bude mít nejvíce soupeřů nejen co do počtu lodí ale i co do úrovně závodníků z jiných zemí.
O něco lepší situace by pro nás mohla být ve třídě Finn. Flotila je menší než u Lasera, přesto to Michal Maier nebude mít lehké, protože v této třídě není slabých jachtařů a kandidátů na vítězství je nejméně dvacet.
Statisticky největší šance tak mají Lenka Šmídová s Lenkou Mrzílkovou ve třídě 470.
Lenka Šmídová musela po Aténách 2004 změnit třídu. Vybrala si správně?
Lenka hned po OH v Aténách věděla, že jsou pro ni jen dvě varianty. Jednoposádkový Laser-Radial nebo dvouposádková třída 470. Lasera si zkusila jednou a došla k závěru, že chce více technickou a více sofistikovanou loď, i když věděla, že to bude výrazně náročnější.
Vybrala určitě správně, protože to pro ni byla změna a nová výzva a nová motivace.
Ani hledání partnerky nebylo jednoduché. Jak jsou obě Lenky „sladěny a vyzávoděny"?
Na 470-ce začala Lenka s Elizabeth Kratzig. Američanka však nakonec nestihla získat včas české občanství, proto musela Lenka hledat novou partnerku. Tou se stala Veronika Fenclová. Holkám se nepodařilo MS 2007 v Portugalsku, kde se nekvalifikovaly na olympiádu.
Posádka se rozpadla a novou kostnicí Lenky se stala její oddílová kolegyně z Neratovic Lenka Mrzílková. Spolu se na poslední chvíli kvalifikovaly na Hry z mistrovství světa 2008. Ze všech závodnic, které se kvalifikovaly, jezdí spolu suverénně nejkratší dobu.
Neznamená to však, že by byly málo sladěny a málo vyzávoděny. Věnovaly přípravě opravdu vše a odvadly pořádný kus práce za ten necelý rok, co spolu jezdí.
Pozor na proudy
Co je na vodách v Quigdao, kde se jachtařské závody uskuteční, specifické?
Je to kombinace slabého větru a silných proudů měnících rychle a nestandardně směr a intenzitu.
Proudy vás tedy nakonec děsí více než obávané řasy?
Z Quigdao jsem se nedávno vrátil, projížděl jsem na motoráku jednotlivé okruhy a řasy se už na moři nevyskytovaly v takové míře, která by mohla zásadně ovlivnit výsledky.
Pokud jde o proudy, je situace mnohem horší. Na rozdíl od větru nebo i těch řas nejsou proudy na vodě viditelné, a přitom jejich směr a rychlost při převládajícím slabém větru mají na výsledek v každé rozjížďce rozhodující vliv.
Proudy tedy budou hlavním prubířským kamenem?
Předvídání proudů je pro závodníky nejdůležitější informací, kterou by měli dostat od svých týmů. Jedině tak se mohou vyhnout hrubým strategickým chybám, které pak nelze napravit ani sebedokonalejší taktikou a rychlostí lodě.
Češi jsou vyzbrojeni modelem
Česká výprava však vyrazila na olympiádu vyzbrojena na proudy technickou pomůckou. Můžete ji prosím stručně popsat?
Asi máte na mysli matematický model proudů pro danou oblast, který zpracoval Ing. Petr Sklenář. Pomůckou lze pro každý závodní okruh zpracovat mapku proudů.
Petr pro každý závodní den připraví predikce proudů v patnáctiminutových intervalech. Trenér pak může těsně před startem každé rozjížďky poskytnou závodníkům aktuální informace o proudech a zvolit správnou strategii.
Model jsme již úspěšně vyzkoušeli při regatách a soustředěních v uplynulém roce. Modelové hodnoty se velmi dobře shodují s naměřenými hodnotami.
Jak tato vymoženost může posunout české jachtaře dopředu závodním polem?
Vliv této pomůcky na úspěch našich lodí nelze přeceňovat. Měla by však pomoci v tom, že se naši závodníci vyvarují hrubých chyb způsobených nečitelností proudů.
Spoléhat na meteo-hydro informace od čínských pořadatelů nelze. O tom se všichni přesvědčili například na předolympijské regatě v roce 2007.
V jachtingu jde předvídavost a schopnost číst proudy ruku v ruce se zkušenostmi. Těch má určitě na rozdávání Michael Maier, jenž pamatuje již Atlantu 1996.
Michal je excelentní a světově uznávaný jachtař. Ve třídě Finn je pojmem i vzorem. Má vynikající fyzičku, která je pro tuto třídu nutnou podmínkou k dosažení dobrého výsledku. Je nepřekonatelný v pečlivosti přípravy lodě, plachet, stěžňů a tak dále. Má vynikající rychlost. Pořád nachází dostatek motivace.
Přál bych mu, aby se v Quigdau dostavil i ten kousíček štěstí, který každý závodník potřebuje k dosažení vynikajících výsledku.
