S týmem Soči jste došel jako asistent trenéra do osmifinále KHL. Chtěli jste ještě výše?
Každý tým chce v play off dojít co nejdál. My jsme chtěli co nejvíce potrápit Jaroslavl, která byla favoritem, a částečně se nám to podařilo. Možná kdybychom vyhráli první zápas v Jaroslavli, byla by šance daleko větší, ale prohráli jsme v prodloužení. Byli trochu nervózní, měli jsme s nimi dobré výsledky i v základní části. Série se vyvíjela, doma jsme dvakrát vyhráli a bylo to 2:2, nicméně potom se přes nás Jaroslavl prosadila vyšší kvalitou. Naše vedení bralo osmifinále jako splněný cíl v sezoně, ale samozřejmě jsme chtěli jít ještě o krok dál. Vloni vypadlo Soči v osmifinále s Jokeritem poměrem 1:4, letos jsme prohráli 2:4.
Dvakrát jste proti Jaroslavli neskórovali a už v základní části jste vyhrávali na menší počet gólů. Trápila vás produktivita?
Ano, po celou sezonu to byl problém. Často jsme soupeře přestříleli a přehráli, ale nevyjádřili jsme to brankově. Dávali jsme většinou dva góly, více branek byla výjimka a na to se těžko vyhrává. Hráli jsme hodně prodloužení a nájezdy, body jsme sbírali takto.
V lednu jste měli například sérii zápasů, které skončily 0:1, 0:1 a 1:0. Byl defenzivní herní styl dán hlavním trenérem Sergejem Zubovem, bývalým vynikajícím obráncem?
To bych neřekl. Spíš je to dané tím, jaké máte mužstvo. Neměli jsme v týmu výrazně rozdílové hráče, střelce, na kterého by se dalo spolehnout. Měli jsme to rozložené do více hráčů, drželi nás oba brankáři. V lednu jsme měli slabší chvíli, propadli jsme se tabulkou a byli jsme na hraně play off. V únoru jsme si to vynahradili, posledních pět zápasů jsme vyhráli a prošli bezpečně do play off.
Jaká byla spolupráce s olympijským šampionem a dvojnásobným vítězem Stanley Cupu Zubovem? Jak se vám pracovalo v Soči?
Byla to dobrá spolupráce, Sergej je mladý trenér a dostatečně ovlivněný svou hráčskou kariérou. V Soči působí druhým rokem jako hlavní kouč a má trochu jiný pohled na celý hokej. Velmi dlouho hrál v NHL a přenáší to do trenérské práce. V týmu s námi byl ještě Pavel Hynek a finský trenér gólmanů, ladilo nám to velmi dobře.
A jak se v Soči daří hokeji? Zápasy KHL se hrají na olympijském stadionu, klub hraje soutěž po olympiádě pátým rokem.
Zájem stoupl hlavně v závěru, kdy se hrálo o play off. Diváci si vybírají, kdy na hokej půjdou, ale je to ovlivněné tou kratší tradicí. Podstatné je také to, že město Soči je asi 30 kilometrů od olympijského parku a naší haly. Obyvatel tam není tolik, je to přímořské město, kam jezdí lidé celoročně na rekreaci. Nejen v létě na koupání, ale i na Vánoce přijelo dost turistů na lyže, na hory. Ta fluktuace se na návštěvnosti projevuje, někdy se stalo, že více transparentů a vlajek v hledišti měli naši soupeři, byť jsme hráli doma. Je to dost specifické, nicméně na play off chodilo kolem devíti tisíc lidí, což je velmi slušné.
Vrátil jste se do KHL po třech letech od působení v Čerepovci. Jak se soutěž změnila? Je o něco vyrovnanější?
Řekl bych, že ano. Některé kluby svou úroveň zvedly, například Spartak Moskva nebo Viťaz Podolsk. Ale samozřejmě pořád tam je skupina klubů, které budou hrát o titul, a ta je zúžená. Nedá se to srovnat s extraligou, rozdíly v KHL jsou větší. Odvíjí se to od ekonomické stránky a nejsilnější kluby si mohou dovolit angažovat hodně kvalitní hráče z Evropy i ze zámoří, pokud hokejisté odtamtud nedosáhnou na NHL.
První rok v KHL má za sebou jiný český trenér Josef Jandač, jemuž se v Magnitogorsku povedla základní část, ale také skončil v prvním kole play off. Jak jste viděl jeho první rok v Rusku?
Těžko se to hodnotí z vnějšího pohledu. S Pepou a Jirkou Kalousem jsme se setkali jen jednou po zápase u nás v Soči, kdy jsme byli na společné večeři. Jinak jsme neměli možnost komunikovat, soutěž běží ve zběsilém tempu. Základní části zvládl výborně, obměna Magnitogorsku byla totiž docela velká, třeba Sergeji Mozjakinovi odešel Honza Kovář, to se hodně projevilo. Vypadli v prvním kole play off, to se stává. Ani ty nejsilnější kluby nemohou počítat s tím, že projdou z osmifinále snadno. Ufa potvrzuje i v dalším kole, že je to kvalitní tým. Těžko říct, jaký to byl úspěch, nebo neúspěch, to si musí zhodnotit v Magnitogorsku sami.
Neubližuje si podle vás trenér Jandač prohlášeními o náročném programu na konci sezony nebo o pomalejším Mozjakinovi? Ruská média to vnímala jako určité výmluvy.
Přiznám se, že jsem to zachytil okrajově až u nás na internetu. Nevím, o čem přesně Pepa mluvil, do jaké míry si stěžoval. Je fakt, že organizace soutěže není vůbec jednoduchá, přelety a vzdálenosti jsou velké. Je to rozdělené do divizí, s někým hrajete čtyři zápasy, s někým jen dva. Není jednoduché sestavit kalendář, aby byl spravedlivý pro všechny.
Jak to vypadá s vaší trenérskou budoucností v Rusku nebo jinde?
Na dvanáct dní jsme se s Pavlem (Hynkem) přesunuli domů, ale ještě se vrátíme do Soči na dvoutýdenní kemp pro mladé hráče a zkoušení hráčů z farmářského týmu a juniorky. Až pak budeme mít definitivní pauzu. A co se týče plánů, oba jsme dostali návrh, abychom pokračovali ve stejném složení trenérského týmu. Nechci mluvit za Pavla, je v jiné situaci než já, ale já uvažuju, že se vrátím domů. Cestování bylo už docela dost, v trenérské kariéře jsem strávil asi jedenáct sezon v zahraničí.
A máte chuť pokračovat jako trenér v Česku?
V tuto chvíli ještě vstřebávám únavu po sezoně a teď to moc neřeším. Záleží na tom, jaká možnost by se objevila, abych to zvažoval. Nejsem v situaci, kdy bych definitivně říkal, že končím. V této sezoně jsem působil v roli asistenta, malinko jsem si odpočinul, ale chuť pořád ještě mám.
Sledoval jste na dálku Hradec Králové, který jste v uplynulých dvou letech dovedl dvakrát do semifinále extraligy? Co říkáte na rozjezd série proti Kometě?
Ano, zajímalo mě to a sledoval jsem to po internetu celou sezonu. Hodně se mi líbil projev týmu, Hradec výrazně omladil, což bylo potřeba. Tým je daleko více bruslivý, agresivní a i včera odehrál výborný zápas proti Kometě. První utkání prohrál, ale takovým stylem bude dělat Kometě velké starosti. Včera jí to vyšlo s maximální efektivitou, což podle mě nemůže vycházet každý zápas. Chtěli jsme kádr omladit už před naší druhou sezonou v Hradci, vedení na to nepřistoupilo, ale postupně k tomu názoru zjevně došlo. Vyplácí se to, tým působí svěže a myslím, že série proti Brnu bude dlouhá. Nevidím v ní favorita.