Zažil jste už někdy v kariéře šňůru dvanácti vítězství?
Ne, myslím, že dvanáct zápasů v řadě jsem ještě nikdy nevyhrál. Navíc letos jsme neprohráli desetkrát ani v přátelských utkáních, takže vlastně máme už 22 zápasů bez porážky v základní hrací době, jen tam bylo pár remíz. Ta série už je opravdu docela dlouhá.
Hraje se teď Jekatěrinburgu snáze? Je na týmu znát pohoda?
To si vůbec nemyslím. Hlavně z toho pohledu, že každý zápas je teď pro nás těžší a těžší. Nikdo od nás takovou sérii neočekával, zato nyní se na nás soupeři o to víc připravují. Chtějí se proti nám vytáhnout a konečně nás porazit. Poslední utkání byla zatím ta nejtěžší.
V nich jste otočili duel proti Jaroslavli z 1:4 na 5:4 v prodloužení a naposledy jste zdolali Dynamo Moskva 1:0. Pomohlo vám i štěstí?
Štěstí musí být při takové sérii vždycky, ale přeje připraveným a těm, kdo si jej zaslouží. To, že jsme otočili stav 1:4, nebylo štěstí, bylo to výkonem, který jsme ve třetí třetině předvedli. To samé zápas proti Dynamu. Zvládli jsme ho tak, jak bylo třeba, nemluvil bych v tomhle případě o štěstí.
Připadáte si v brance jistější? Odchytal jste deset utkání, máte už tři čistá konta a aktuálně držíte už 142 minut a 58 sekund bez gólu.
Měl jsem letos hodně dobrou přípravu. Doma jsem v létě potrénoval a od první chvíle, co jsem přiletěl na kemp a začali jsem hrát přátelské zápasy, se cítím dobře a sebevědomě. Jsem rád, že se to projevilo i v KHL. Byla by škoda té přípravy nevyužít. Navíc když se daří a vyhrává se, pomůže to sebevědomí. Je to příjemnější, než kdybychom hráli někde dole.
Nejlepší brankář měsíce? Kovář
Jakub Kovář byl v KHL vyhlášen nejlepším brankářem měsíce září. Třicetiletý rodák z Písku odchytal v prvním měsíci ročníku deset utkání. Třikrát udržel čisté konto, má vynikající úspěšnost zásahů 96,03 procenta a průměr obdržených branek na zápas 1,19.
Dalšími oceněnými hráči měsíce jsou kanadský obránce Darren Dietz z Astany a za útočníky Kovářův klubový spoluhráč Anatolij Golyšev.
Kádr Jekatěrinburgu prošel v létě velkou obměnou. Jak se projevují nákupy produktivních útočníků Sextona, Dawese nebo Da Costy?
Jsou to rozdíloví hráči, kteří nám v minulém ročníku v některých fázích možná chyběli. Měli jsme dobrou sezonu, do Nového roku jsme byli první v konferenci. Právě spoustu těsných zápasů jsme ale nezvládali, teď máme v týmu hráče, kteří se v těch těžkých chvílích dokážou prosadit. Navíc na sebe strhnou pozornost soupeře a otvírají se místečka pro zbytek týmu. Jen doufám, že nám to vydrží a že tu příležitost co nejvíce využijeme.
Přinesl větší změny do týmu nový trenér Andrej Martěmjanov?
Hlavně s ním přišel do šatny svěží vzduch. Je tady úplně jiná atmosféra, býval tady spíš takový negativismus, zato teď je všechno pozitivnější a veselejší. I když je trenér přísný a tvrdý, umí se i zasmát a ví, kdy má ubrat, kdy přitlačit. Kolem týmu je dobrá atmosféra, a to nám pomáhá otáčet nebo držet výsledky. Každý to tak vnímá a bojuje do posledních vteřin. Řekl bych, že i díky tomu zvládáme ty těsné koncovky zápasů.
Petrohrad se v minulé sezoně zastavil na 20 výhrách. Je to pro vás výzva?
Ještě je to strašně daleko, osm zápasů. Dnes letíme na východ a čekají nás tři souboje daleko na druhé straně Ruska (Vladivostok, Chabarovsk, Kunlun). Díváme se jen na ně, zatím ne na 20 výher. Doposud jsme se koncentrovali jen na nejbližšího soupeře a v tom musíme pokračovat.
S roční přestávkou jste v klubu od roku 2013 a vždy bylo maximem první kolo play off. Užívá si Jekatěrinburg toto období, přestože jde teprve o začátek sezony a rozhodující zápasy jsou pořád daleko?
To bych neřekl. Všichni v klubu velice dobře chápou, že sice umíme hrát dobře v září a říjnu, ale něco jiného je play off. Cíl je proto jasný, projít prvním kolem. Jsme rádi, že se nám teď daří, ale uvědomujeme si, že ty zápasy, ve kterých budeme moct udělat klub šťastným, teprve přijdou. Kdybychom vyhráli základní část a vypadli v prvním kole, bylo by to zlé.
Cítíte, že byste mohl být blíže k nominaci do reprezentace?
Na to zatím vůbec nemyslím. Nejbližší akce nároďáku je až v listopadu, to je pořád minimálně pět týdnů hokeje. V minulé sezoně jsem po osmi letech poprvé chyběl v reprezentaci. Teď to neřeším, jsem rád, že mi vyšel vstup do sezony, ale uvidím, co bude dál.
Mistrovství světa se v této sezoně vrátí do Bratislavy, kde jste byl v roce 2011 jako náhradník. Bylo by hezké si tam zachytat, co říkáte?
Ano, poprvé jsem tam přičuchl velkému hokeji. Byla to moje první akce s nároďákem, ale to je strašně daleko. Teď nad tím vůbec neuvažuju.
Z Ruska před sezonou odešel váš bratr Jan a bojuje o místo v New Yorku Islanders. Sledujete ho na dálku a zůstáváte v kontaktu?
Snažíme se být pořád v kontaktu, i když časový posun mezi New Yorkem a Jekatěrinburgem je krušný. Brácha přes léto zamakal a věřím, že si v Americe místečko najde. NHL za chvíli začíná, budu to sledovat.
