Očekával jste v semifinále jednoznačný postup Komety?
V podstatě ano. Ve všech čtyřech utkáních s Vítkovicemi byla nad věcí, měla převahu. Předpokládal jsem, že i Plzeň vyřadí na čtyři zápasy.
Takže vás překvapila jedna plzeňská výhra, navíc v Brně?
Dá se říct, že ano. Každé mužstvo je porazitelné, Brno si tehdy vybralo jeden slabší den, ale v pátém utkání v Plzni už bylo zase suverénní.
Dá se pojmenovat, co je největší zbraní brněnského mužstva?
Mají skvělé hráče, podle mě nejlepší kádr v lize. Marek Čiliak chytá v play off skvěle už druhým rokem, přestože v základní části nepodával pořád vynikající výkony. Mají tvrdé a důrazné obránce, kteří zároveň umí rozehrát. V útoku hraje výborně Nečas, jsou tam zkušení útočníci jako Erat nebo Zaťovič. Čermák už má spoustu sezon za sebou, ale v rozhodující chvílích vyhraje každé buly. Všechny čtyři formace jsou schopné dávat góly a rozhodovat zápasy, v tom je velká síla Brna.
Znáte Marka Čiliaka z vašeho působení u reprezentace Slovenska?
Moc ne, nějak se mi vyhýbal. Měl jsem ho v týmu jednou, a to ještě onemocněl. Zdá se, že se na play off dokáže skvěle zkoncentrovat.
Co pomáhá Kometě zvládat těsné zápasy o jeden dva góly? Ve finále je po výsledcích 4:0 a 4:1, ale utkání vždy jasná nebyla.
Obrovské zkušenosti. Za žádného stavu nepanikaří, pořád hrají to, co si řeknou, co potřebují. Vydrží to celý zápas, šance jednou přijde. Potom se tu šanci snaží proměnit a v play off jim to brilantně vychází.
Na Kometu příliš neplatí ani tvrdá hra. Plzeň se snažila hrát po prvních prohrách důrazněji, ale ani hity Hollwega nezabraly.
V některých zápasech se o to pokoušely už Vítkovice. Určité problémy to Brňanům způsobilo, ale srovnali se s tím. Byli i nadále zodpovědní, zbytečně se nezbavovali puku. Když museli jít do rvačky, šli do ní, ale sami neprovokovali a soustřeďovali se hlavně na vlastní výkon.
Bodově táhne Kometu Hynek Zohorna (6+5). Je to překvapení?
Oba Zohornové, Hynek i Radim, za poslední rok a půl strašně vyrostli. Patří k oporám. V reprezentaci jsem pracoval s jejich bratrem Tomášem, který odehrál v roce 2016 na mistrovství světa v Rusku vynikající turnaj. Hynka jsem měl pouze na jednom soustředění.
Je vidět velký pokrok ve hře Martina Nečase?
Od juniorského mistrovství hraje velice dobře. Do té doby byl v takovém průměru, nebyl moc vidět. Ale od návratu už podává parádní výkony, je vidět, že je to pan hokejista. Jestli půjde dál cestou, po které jde teď, ještě o něm moc a moc uslyšíme.
Vyzdvihl byste konkrétně ještě někoho z týmu Komety?
Těžko říct. Skutečně hrají jako tým, každý hráč je určitá osobnost. Třeba i Marcel Haščák, kterého jsem měl několik let ve slovenském národním týmu. Už hraje přesilovky, je důrazný, má dobrou střelu. Jakub Krejčík je v přesilovce perfektní, o Ondrovi Němcovi nemusíme moc mluvit, ten byl perfektní už před deseti lety. Kometa má osobností hodně, ale všichni jsou schopní podřídit se kolektivu.
Hradec a Třinec hrály už ve čtvrtfinále na sedm zápasů. Zdá se, že se s tím Oceláři vypořádali lépe a postoupili. Souhlasíte?
V závěru to byl boj vůle, byly to velmi těsné zápasy. Tři se rozhodly až v prodloužení, jednou měl štěstí Hradec, podruhé Třinec. Oceláře nakonec spasila čtvrtá formace. Hrála velice dobře, dávala góly a řekl bych, že se z jejích hráčů staly vůdčí osobnosti.
Už v sedmém čtvrtfinále nasbíral David Cienciala sedm nahrávek, Ondřej Kovařčík hattrick. Od té doby se čtvrtá řada ještě zvedla, že?
Určitě. Možná je to i tím, že bylo hodně zápasů po sobě a mládí přeci jen regeneruje rychleji. Bylo vidět, že jsou živější než ostatní.
Znal jste blíže Davida Ciencialu a bratry Kovařčíky, anebo jste spíš před play off jen registroval jejich jména a že hrají v Třinci?
Sleduju je už delší dobu. Sledoval jsem je už ve Frýdku-Místku. Myslel jsem si, že naskočí do prvního mužstva už dříve. Ale v Třinci udělali dobře, že si počkali, až tito hráči dozrají. Ve Frýdku hráli přesilovky a oslabení, hodně jim to dalo. V áčku by měli třeba pět minut na ledě, což by jim moc nepomohlo.
I díky nim se Třinec vypořádal s absencí střelce Martina Růžičky, který bude po operaci ramena nakonec chybět i ve finále.
Přesně tak. Vůbec není poznat, že Růžička nehraje. V žádném případě ho nechci srážet, ale ostatní třinečtí hráči teď dávají zapomenout na to, že Třinec byl kdysi především o Růžičkovi. Čtvrtá formace zabrala, v šestém zápase proti Hradci dobře zapadl i Aron Chmielewski.
Co říkáte na progres Václava Varadi? Před čtyřmi lety ještě hrál, pak vedl juniory a teď bude stát jako hlavní trenér ve finále extraligy.
Venca Varaďa je srdcař, už jako hráč jím byl. Přenesl to do trenérské práce, žije hokejem od rána do večera a vštípil to i mužstvu. Třinec je trochu jiný, než byl v posledních dvou nebo třech letech. Je tam vidět vůle, snaha, kolektiv. Semkli se a už teď dosáhli výrazného úspěchu.
Byl Hradec v semifinále proti Třinci až příliš pasivní?
Těžko říct. Já hlavně myslím, že se Hradec před sezonou sám trochu přecenil, když vyhlásil, že bere jen titul. Dát si vysoké cíle je pěkné, ale podle mě kádr na titul neměli. Myslím, že dosáhli na maximum.
Zkraje semifinále vypadal Hradec vyčerpaný po boji s Libercem.
Jistě, podali hodně bojovný výkon. Osobně jsem tipoval, že do semifinále postoupí Liberec. Byla to těžká a vyrovnaná série, Hradec celkově sezonu zvládl dobře, ale kádr na boj o první místo prostě neměl.
Považujete Kometu za favorita finálové série?
Určitě. Třinec hraje silou kolektivu, hraje bojovně a s nasazením. Ale více hokejových individualit, umění a chytrosti vidím u hráčů Brna.
Jak těžké bude pro Josefa Jandače po finále případně zapracovat hráče do reprezentace? Národní tým už se pár týdnů připravuje.
Je to velice těžké, protože ti kluci se vyčerpají emočně i fyzicky. Je otázka, jak dlouho se finále bude hrát. Emoce vyprchají a těžko se pak čtrnáct dní před mistrovstvím získávají nové. Je to složité.
