K zápasu v Pardubicích jako by Třinec v neděli přistoupil poněkud lehkovážně. Za stavu 6:3 ve svůj prospěch Oceláři polevili a divoký duel nakonec ztratili poměrem 6:7 v prodloužení.
O dva dny později předvedli v Hradci Králové mnohem zodpovědnější výkon, soupeři dovolili pouze dvacet střel na branku a zvítězili 3:0. V neúplné tabulce jim patří druhé místo za Plzní, která má o bod více, ale zároveň odehrála tři utkání navíc.
Třinec nasázel během jedenácti duelů skvělých 53 gólů, inkasoval jich 26. Statisticky má nejlepší útok i nejlepší obranu soutěže. Extralize dominuje.
"V posledních letech má Třinec velkou kvalitu v každé sezoně, patří k favoritům soutěže, není to překvapení. Ale že se mu bude dařit až takhle? Opravdu jsou na tom skvěle, na české poměry je to neobyčejně silný tým," říká bývalý reprezentační trenér Vladimír Vůjtek.
Jak už je za poslední dobu tradicí, Oceláři v létě s kádrem, který měl v minulé sezoně obhajovat titul a po základní části skončil třetí, příliš nehýbali. Klíčové borce se jim podařilo udržet a z první útočné formace Matěj Stránský, Petr Vrána, Martin Růžička udělali postrach soutěže.
"Je to nejlepší lajna v lize, spolu s plzeňskou dvojicí Milan Gulaš, Tomáš Mertl," soudí Vůjtek. "A kdo mě v Třinci překvapil, to je Jan Jaroměřský, který přišel z Olomouce. Hraje výborně, přitom přišel jako ne úplně známý hráč. Je to ukázka dobrého třineckého skautingu," pokračuje bývalý kouč Vítkovic, Kazaně, Jaroslavle či Dynama Moskva.
Jaroměřský zapadl do obrany, jež je v Třinci složena skoro výhradně z reprezentantů. Tomáše Kundrátka, Davida Musila a Milana Douderu v ní doplňují lotyšská stálice Guntis Galvinš a Slovák Martin Gernát, s čtrnácti body nejproduktivnější zadák extraligy.
Transformace nestárnoucího Růžičky
V brance zase Oceláři našli spolehlivou sílu v podobě Jakuba Štěpánka. "Dávno neplatí, že Třinec rovná se pouze silný útok. Vyztužili obranu, dozráli jim někteří hráči, a když se dnes podíváte na jejich soupisku, zjistíte, že ten tým nemá žádnou slabinu," míní Vůjtek.
Smrtící elitní formaci táhne dvanáctigólový Stránský, společně s Davidem Šťastným nejlepší střelec extraligy. A góly mu ve většině případů servíruje nejproduktivnější hráč soutěže Růžička.
"Martin byl přitom vždycky strašně gólový, ale teď více nahrává. Poznal, že i v Matějovi má Třinec silného střelce, a oba si vyhoví," chválí Vůjtek. Ve Stránském vidí v 27 letech velký potenciál pro reprezentaci. "Jsem zvědavý, jak se prosadí na mezinárodním poli, kde ještě tolik šancí nedostal."
"Je to hráč podle mého gusta, krásně se na něj dívá. Velmi dobře bruslí, umí perfektní stahovačky a kličky, má tah na branku a nečekanou střelu. V zahraničí nasbíral zkušenosti a teď zažívá úžasné období," podotýká Vůjtek na adresu bývalého prospektu Dallasu.
Vedle úderné první formace vypichuje Vůjtek ještě další jména. "Bratři Ondra a Michal Kovařčíkovi jsou zase o rok starší, už se stali nedílnou součástí mužstva. A v zápasech, které jsem viděl, se mi hodně líbil také Lukáš Jašek, kterého jsem až tolik neznal," přiznává.
Jaškovi běží poslední rok nováčkovského kontraktu s Vancouverem, zatím se však z farmy v Utice nedokázal do prvního mužstva prosadit. Do mateřského Třince přišel spolu s Filipem Zadinou jako dočasná posila a s bratry Kovařčíky obnovil úspěšnou souhru z juniorských let.
"Bylo jasné, že Zadina tým hodně pozvedne, ale i Jašek ukazuje, že je šikovný hokejista. Oba jsou talenty českého hokeje," shrnuje Vůjtek.
Vítkovicím už Vůjtek neradí
Dnes třiasedmdesátiletá trenérská legenda je v Česku spojena především s Vítkovicemi, ale v sezoně 2000/2001 působil Vůjtek i v Třinci. "Už tehdy měl klub za sebou úspěchy a dral se do špičky, ale ještě tomu něco chybělo," vzpomíná na éru před dvaceti lety.
"Mužstvo nebylo tak vyzrálé, vedení nemělo takové možnosti jako dnes. Zato teď funguje celý klub dobře, i na poli managementu. Třinec bude i do příštích let stálicí českého hokeje," nepochybuje Vůjtek.
Ještě v minulém ročníku působil jako konzultant u týmu Vítkovic, ale nyní už se Vůjtek v hokejovém prostředí nijak neangažuje. "V mém věku už jsem se ani nechtěl mezi mladší kluky plést," usmívá se.
Vítkovice však nadále sleduje a výsledky po restartu extraligy mu dělají radost. "Hraje se bez diváků, jsem odkázaný na televizi, ale podle toho, co jsem viděl, a podle výsledků to nevypadá vůbec špatně," hodnotí trenér, který dovedl Slováky ke stříbru na mistrovství světa 2012.
Ostravský celek sice v pátek strávil těžký debakl 0:7 od nováčka z Českých Budějovic, ale porážku následně odčinil výhrami v nelehkých zápasech v Mladé Boleslavi a v Brně. Aktuálně je z toho pozice v klidném středu tabulky, oproti záchranářským starostem z jara příjemná změna.
"Mojmír Trličík z týmu vyždímal všechno, zachránil se s ním a správně dostal příležitost pokračovat. Složil si mužstvo více podle sebe, hodně pomohl návrat Romana Poláka s Adamem Poláškem a v té pauze také možnost trénovat v Polsku, kterou využil i Třinec," připomíná Vůjtek.
Ostravané budou znovu létat
Zatímco Oceláře nyní čeká série domácích zápasů, Vítkovice vyrážejí na trip do Karlových Varů a Plzně. A k urychlení cesty použijí letadlo.
"O tom jsem teda nevěděl, to je pro mě novinka," směje se Vůjtek. "Ale rozumím tomu. V tom nahuštěném programu se únava rychle kumuluje. Vítkovice jsou s Třincem a Karlovými Vary nejvíce cestujícím mužstvem. Každá ušetřená hodina se může počítat," doplňuje.
Létání v rámci domácí soutěže zažil ve Vítkovicích dříve jako hráč i jako trenér. "Už v 70. letech jsme lítali do Prahy a Košic. Měli jsme dvě letadla, kam se vešlo devatenáct a sedmnáct lidí," vybavuje si. "Byli jsme tam za hodinu, přičemž autobusem by to tehdy trvalo šest až sedm hodin. Letadlo nám cestování dost ulehčilo," říká Vůjtek.
