V pátek jste proti Spartě prožil zkrácenou premiéru v extralize, v Třinci jste dalších pár minut přidal. Jak jste si utkání užil?
Úplně stejně jako proti Spartě. Šel jsem tam na druhou třetinu, šel jsem dělat svou práci, chytat puky. Jsem spokojený. Sice jsme prohráli, ale aspoň jsem si zase zachytal.
Co se vám honilo hlavou, když jste v úvodu viděl výkon Třince?
Byl jsem rád, že si zachytám. Někdy je to pro brankáře lepší, když vás soupeř takhle točí. Bylo to pro mě dobré. Škoda, že nám tam něco nepadlo, byli bychom v kontaktu. Ke konci už si to domácí pohlídali.
Mrzel vás inkasovaný gól v 58. minutě? Byla to vaše první obdržená branka v extralize.
Trošku jo, zbývaly dvě minuty do konce. Ale co se dá dělat, to už je jedno, jestli zápas skončil 3:1 nebo 4:1.
V sobotu jste stihl za Benátky zápas WSM Ligy v Havířově. Tři zápasy ve třech dnech - jak zvládáte tak velký zápřah?
Zápřah to byl, ale myslím, že jsem to zvládl dobře. Ani nejsem moc unavený, asi to na mě padne až zítra. Čekal jsem to trochu horší.
Pomohlo vám to v tom, že jste byl více rozchytaný?
Určitě. Je to lepší než chytat jeden zápas za týden. I když nevím, jestli tři ve třech dnech jsou ideální. Ale jsem rád za každou šanci.
Vracel jste se po zápase v Havířově do Jihlavy?
Ne, nocoval jsem kousek od Havířova a ráno jsem se dopravil do Třince. Jsem tady autem. Po zápase mi přišla SMS zpráva, kde bylo napsané, kam mám jet na noc. Sice jsem po tmě trochu bloudil, protože mi nejel internet v mobilu, ale ubytování jsem našel včas (úsměv).
Je už skoro jisté, že bude hrát Jihlava o záchranu. Sledoval jste její zápasy v dosavadním průběhu sezony? Je to spravedlivé?
Sledoval. Kluci bojují, tady v Třinci nevyšla první třetina, asi byli kluci trochu unavení z autobusu. S tím cestováním to není nic příjemného. Nějaké body do konce základní části snad ještě uděláme a pak se uvidí.
Nejen soupeři přitom Jihlavu chválí za sympatický hokej.
Spoustu bodů udělali kluci po prodloužení nebo po nájezdech. Vždycky to uhrají na takový docela dobrý výsledek. Nejsou tu žádné individuality, ale kluci vědí, že jsou poslední, drží při sobě a hrají jako tým.
Vrátil jste se před sezonou z americké juniorské soutěže USHL, kde jste působili čtyři čeští brankáři. V extralize se výrazněji prosadil zatím jen Jan Růžička. Čím to je? Je tady silná konkurence?
Honza je rodák z Mladé Boleslavi, stáhli si ho po dvou sezonách v Americe, kde chytal velmi dobře. Co jsem slyšel, měl už v půlce druhé sezony v USHL jisté, že půjde domů. Má tam výborné podmínky. Já se začínám trochu chytat. Není to jednoduché, ale snad to přijde a bude tady více kvalitních českých gólmanů než těch slovenských (úsměv).
Podobným případem je i Aleš Stezka v Benátkách, kde od začátku sezony chytáte na hostování. Co říkáte na tento systém střídavých startů a herního vytížení v druhé nejvyšší soutěži?
Zrovna v Benátkách si mladí hráči zahrají, ale chtělo by to pár starších, kteří to budou držet. Když je nejstarším hráčem dvaadvacetiletý kluk, neudrží pořádek. Kdyby to nějaký třicetiletý chlap trochu řezal, bylo by to lepší. Takhle nemá kluky ze sestavy kdo vyšoupnout a pak to tak vypadá. Je dobře, že si zahrají, ale není to úplně přesvědčivé.
Navíc chybí i nějaký tlak na výsledky, že? Z WSM Ligy se nově nesestupuje, ani do play-off už zmiňované Benátky nepostoupí.
Přesně tak. Myslím, že už to tam jen tak nějak dohrají…
Dají člověku něco takové zápasy?
Gólmanům určitě. Co jsem tam hrál, letělo na mě v každém zápase minimálně čtyřicet střel. Takže pro brankáře je to určitě dobré.
Od návratu juniorské reprezentace z mistrovství světa už uplynuly dva týdny. Je vzpomínka na úspěšný šampionát pořád čerstvá?
Už moc ne, ale pořád mi to někdo připomíná. Když potkám někoho, koho jsem od té doby ještě nepotkal, bavíme se o tom. V podstatě každý den.
Stihl jste se podívat třeba na sestřih vašich zákroků ze čtvrtfinále?
Ještě ani ne. Viděl jsem jenom nájezdy, ale jinak nic.
Ukázaly poslední dva zápasy proti Kanadě a USA, že jsou tyhle země oproti české juniorce stále někde jinde?
Já myslím, že určitě jo. Hráli jsme v prvních třetinách dobře, ale na klucích z Kanady a Ameriky je vidět, že si pořád hrají to svoje. Věří, že to otočí. A taky to v těch zápasech nakonec dokázali.
Jak jste si turnaj užil po boku jihlavského parťáka Jakuba Škarka?
Užili, ale na pokoji jsem byl s Milanem Kloučkem z Pardubic. Známe se z reprezentace už od šestnáctek, jsme velcí kamarádi. Kuba Škarek se zase nejvíce bavil s Kubou Galvasem z Olomouce.
Jak vidíte Škarkovy šance vzhledem k nadcházejícímu draftu?
To si nedovolím moc hodnotit. Když jsem tam měl být já, byly zprvu dobré ohlasy, ale nakonec to nevyšlo ani napodruhé. Ale pak jsem se dostal na kemp a podepsal smlouvu. Takže i kdyby draft nevyšel, může se to obrátit.
Byl jste na mistrovství v kontaktu s lidmi ze San Jose?
Samozřejmě. Skauti a trenéři tam chodili na každý zápas a po utkání mi vždycky psali zprávy. Byli jsme pořád ve spojení.
Už jste si zvykl zpět na český hokej?
Musel jsem si zase zvyknout na široké hřiště tady. Na úzkém je to lepší, pořád se něco děje. Pořád říkám, že čekám, až po pravidlech sjednotí taky velikost hřišť. Je to i záživnější pro diváky. V Jihlavě máme oproti tomu strašně velké hřiště a pro kluky je to náročné na bruslení. Přejet ke konci zápasu celé hřiště musí být velký záhul.
