Jak jste naladěn před startem extraligy?
Už se na sezonu moc těším. Máme pořád co zlepšovat, v loňském ročníku jsme skončili ve finále. Teď nemůžeme předbíhat, díváme se na základní část a hlavním cílem je postoupit do play-off. V přípravě jsme odehráli několik velmi kvalitních utkání, i když dva domácí zápasy v Lize mistrů nám nevyšly. Podle posledních výsledků jsme na dobré cestě.
Vedení vyhlásilo za cíl finále. S čím byste byl spokojen vy?
Chceme pokračovat v tom, co se rozjelo minulý rok. Je to velká výzva pro hráče i trenéry. Všichni říkali, že minulá sezona byla úspěšná, ale já nevidím úspěšnou sezonu, pokud se nevyhraje. Proto všichni hrajeme.
Projevila se nějak facka, kterou jste schytali v domácích zápasech Ligy mistrů při porážkách 1:6 od Djurgardenu a 2:8 od Tampere?
Nevím, jestli to brát jako facku. Většina hráčů si uvědomila, že musíme k zápasům přistupovat, jak nám řeknou trenéři. Když ten systém nehrajeme, děláme spoustu chyb a dostáváme góly. Věřím, že si celá šatna uvědomila, že musíme hrát jako minulý rok. Hrát nepříjemný hokej s dohráváním hráčů, kde si každý plní to, co má.
Mladí hráči se v loňské sezoně výrazně ukázali, ale druhý ročník bývá z tohoto pohledu těžší. Jak složité to pro ně bude?
Když jsem byl mladý, snažil jsem se zlepšovat každý rok. Ta očekávání budou větší, někteří kluci už jsou v reprezentaci. Měli by se posouvat každým tréninkem a snažit se klubu co nejvíce pomoct. Jsou to výborní hráči a mají před sebou velkou budoucnost. Jejich pomoc budeme zase potřebovat.
Vnímáte, že se na každém tréninku zlepšují?
Na trénincích se maká a makají všichni. Ať už mladí, nebo starší hráči. Trenéři od nás očekávají maximum, přístup musí být profesionální, to je základem všeho.
Budete hrát na třech frontách a moc času na trénink nebude. Co to znamená pro vás?
Já raději hraju zápasy, než trénuju. Člověk trénoval celé léto, tři nebo čtyři měsíce, takže se pak těší na utkání. Čím více jich je, tím lépe. Kluci v NHL odehrají 82 zápasů v základní části, předtím mají ještě přípravu. My se nemůžeme na nic vymlouvat.
Jak se těšíte na vánoční Spengler Cup, kde si zahrajete poprvé?
Prostředí v Davosu jsme poznali už na zimním turnaji v loňské sezoně, ale Spengler Cup je nejstarší turnaj na světě, velmi prestižní záležitost. Vezmeme si s sebou rodiny, Davos je krásné město, bude to něco nového a moc se na to těším.
Koho berete v extralize jako největšího konkurenta?
Je vidět, že Sparta se hodně zvedla. Hradec obměnil tým, ale stále je tam velká kvalita. Plzeň poskládala výborné mužstvo, kvalitních týmů na špici bude hodně. Měla by to být zajímavá sezona s pěkným hokejem.
Co říkáte na doplnění třineckého kádru? Jak se projevují změny?
Gery (Martin Gernát, pozn. red.) odehrál dva zápasy, je úplně nový, ale věřím, že nám pomůže. Je to solidní obránce. Buky (Roberts Bukarts) je střelec, my všichni, ale i on sám od sebe očekává góly. Vieďo (Marek Viedenský) je velký centr, dobrý na buly. Je to pracant do oslabení i přesilovek. Máme teď nějaká zranění, snad nám noví kluci pomůžou.
Vypadá to, že Robertsovi Bukartsovi v přípravě vyhovovala spolupráce s Martinem Růžičkou. Souhlasíte?
Ano, kdo to viděl, potvrdí, že se na ně dívá dobře. Klapaly jim přesilovky i hra pět na pět, umí se navzájem najít. Co se týče příchodu Robertse, je to inteligentní hráč. Marci (Tomáš Marcinko) je v první lajně více do obrany, Růža a Buky budou spíše na to tvoření.
Obrana omládla, bylo nutné přivést hráče typu Martina Gernáta?
Vláďa Roth se zranil a takový zkušený obránce se těžko nahrazuje. Mladí kluci odehrají nějaké minuty, stabilně budou schopni odehrát dva nebo tři zápasy, ale potom by mohl přijít výpadek. Trenéři a manažer udělali podle mě dobře, že sáhli po spolehlivém obránci.
Je pro mladého obránce těžší propracovat se do základní sestavy? Případné chyby jsou vzadu vidět více než v útoku.
To je těžká otázka. Když má hráč kvality na to, aby v týmu byl, bude tam. Někomu to trvá déle, musí hrát mezi první ligou a extraligou, než si na ten tlak zvykne. Myslím, že tady je větší tlak než třeba ve Zlíně nebo Olomouci. Ale když bude hráč hotový v 18 letech, může hrát v áčku.
Líbí se vám úpravy pravidel?
Mohou se nám líbit nebo ne, názory mohou být různé, ale všichni je musí respektovat. Sezona teprve začíná, jsem zvědavý, jak to bude na ledě vypadat.
Trenér Václav Varaďa má osobně největší problém s dresy. Je pro hráče ve hře složité udržet herní úbor venku z kalhot?
Ano, je to dost složité. Sám na to nemyslím. Když skočím na led nebo se chystám na situaci po buly, upozorní mě třeba spoluhráč, ať si dres vytáhnu. Jde o to, jak se na to rozhodčí bude dívat. Člověk se ohne, jde do souboje a dres se mu prostě zastrčí. Pro mě je to zvláštní pravidlo, někdy se to nedá ovlivnit a uhlídat.
