Nezamrzí, že Jan Jeník, Lukáš Pařík a Michal Teplý, kteří prošli draftem ve třetím nebo čtvrtém kole, vás takhle brzy opustili?

Měli jsme pro ně připravené místo, ale nechci říct, že nás jejich odchod mrzí. Myslím, že je to vlastně i odměna. Když se naši hráči dostanou do špičkového hokeje ve světě, budeme jim držet palce a podporovat je. A pokud se neprosadí, tady budou mít vždycky otevřené dveře. Přes nás a případně národní tým pak můžou o NHL bojovat znovu.

Nepřemlouvali jste je, aby zůstali?

Nepřemlouvali. Nechali jsme tomu volný průběh. Trenéři kluky dokonce upozorňovali, co je bude čekat. Musím říct, že v některých chvílích jsme byli i zklamaní, že jejich růst nešel daleko rychleji. Třeba právě Teplý měl v sezoně určité výkyvy. Říkali jsme mu, že jeho sen by se nemusel naplnit, kdyby v určitých vlnách pokračoval dál. Jsme rádi, že na to reagoval, pracoval a udělal další krok. Hráče v žádném případě nechceme brzdit.

Čím to, že ani Liberec nedokáže nadané juniory udržet déle? Třeba až do chvíle, kdy budou mít reálnou šanci na NHL. Takhle si počkal například Tomáš Hertl.

Tomáš měl asi větší předpoklady, respektive byl dál. Významným způsobem se prosadil v A-týmu. Hrál první druhou pětku. Někomu progres trvá déle, u někoho je rychlý. Když si vezmeme z minulosti Roberta Holíka, Jaromíra Jágra nebo Roberta Reichela, tak ti šli v osmnácti devatenácti hned do prvních týmů NHL. A všichni byli úspěšní.

Což teď platí u málokoho.

Máme rezervu v přípravě kluků, do kolotoče dospělého hokeje nemůžou naskočit okamžitě. Zaplaťpánbůh nějaké kluky pořád vychováváme, v posledních letech se objevují. Samozřejmě bychom jich potřebovali pětkrát tolik.

Jak na to?

Potřebujeme vrchol trochu zúžit a vytvořit centra. Soustředit špičkové hráče do špičkových podmínek. Výchova hokejistů je obrovsky náročná práce. Musíte mít odpovídající personální a technické zázemí. Myslím, že v Liberci jsme ho vybudovali. Jde o to, do jaké kvality dokážeme šestnáctileté sedmnáctileté kluky dostat. Ve srovnání s Finskem nebo Švédskem pokulháváme, ale vidíme, že to jde. Předloni nám tu v Lize mistrů hrál (Elias) Pettersson, pak odešel do NHL a stal se nejlepším nováčkem sezony.

Kromě zvýšení kvality tréninkového procesu potřebujeme také hráčský materiál. A s dnešní mládeží a jejími sportovními předpoklady je to složité. Pracujeme s tím, co máme, a zatím nedosahujeme kvalit severských zemí. Věřím, že přijdou změny v životním stylu mladé generace. Že se sport stane samozřejmostí. Třeba ve Švédsku nebo Finsku sportuje celá země. Všechny rodiny, všechny děti. Pak můžou vychovávat tak vynikající hráče.

Myslíte, že české děti sportují oproti světu méně?

Nechci zevšeobecňovat, ale zrovna země, které jsem zmínil, hodně navštěvuji, takže o nich mám přehled. U nás životní styl sklouzl do konzumu a sport se z rodin hodně vytratil. V minulosti se nám do základny sešlo padesát nebo i sto děti, dnes jich je dvacet, z toho deset nepoužitelných. Stejně s nimi pracujeme, abychom vytvořili prostředí, ve kterém budou alespoň ti nejšikovnější postupovat dál. Tolik se o tom nepíše, ale je to realita. A rozhodně se netýká jenom hokeje.

Autor fotografie: Lukáš Filipec / HC Oceláři Třinec

Extraligový seriál

Před startem nadcházejícího ročníku extraligy vám prostřednictvím témat či rozhovorů představujeme všech 14 klubů nejvyšší hokejové soutěže.

1. Vítkovice, 2. Olomouc, 3. Zlín, 4. Litvínov, 5. Třinec, 6. Kometa, 7. Pardubice, 8. Mladá Boleslav, 9. Karlovy Vary, 10. Sparta, 11. Plzeň, 12. Liberec, 13. Hradec Králové, 14. Kladno

Pojďme k libereckému áčku, které má nového trenéra. Filipa Pešána nahradil Patrik Augusta. Byli i jiní kandidáti? 

Vůbec jsme se o nich nebavili. Přechod Filipa Pešána k hokejovému svazu nepřišel z nebe, diskutovali jsme o tom celou sezonu. Zároveň jsme promýšleli, jak pokračovat. A Patrik Augusta přišel nejdřív jako asistent i proto, abychom měli připraveného trenéra. Stejně ale víme, že převzít tým po tak úspěšném období a tolika změnách není jednoduché. Patrik bude potřebovat čas, podporu vedení včetně Filipa a samozřejmě všech našich příznivců. Také si musí s hráči vybudovat vzájemnou důvěru. Je tu nová situace, nemůžeme srovnávat, ale chceme být nadále úspěšní.

Proč jste přivedli právě Augustu?

Když odcházel z Boleslavi a vlastně už v době, kdy končil u národních mládežnických týmů, jsme ho brali jako jednoho z mladých vzdělaných trenérů. Filip si ho přivedl jako svého nejbližšího spolupracovníka.

Pešán stále zůstává sportovním ředitelem Bílých Tygrů. Zároveň je šéftrenérem svazu a za rok bude trénovat reprezentaci. Skončí pak v Liberci nadobro?

Bavíme se o tom, během sezony si to vzájemně dáme dohromady. Filip je pro nás důležitá osoba. Jsme srozuměni s tím, že odešel na svaz a bude pokračovat jako trenér národního týmu, ale kontakt s ním úplně ztratit nechceme. Jeho pracovní vytížení v klubu každopádně bude složité. Musíme se připravit tak, abychom pokračovali v tom, co Filip začal. Aby jeho práce nepřišla vniveč.

Tou prací jsou třeba tři finále za čtyři roky. Nebude problém po Pešánově odchodu takhle úspěšnou éru udržet?

Říká se, že každý se dá nahradit, ale tady jsme rozjeli opravdu velký projekt, který se osvědčil. Dnes už do něj máme zapojeno spoustu trenérů od mládeže přes Benátky (farma Liberce, pozn. red.). Dá se říct, že určité věci máme zažité. Filipův odchod by byl přirozený a jednou k němu samozřejmě dojde. Také on má svoje cíle. Jedním je národní tým, pak zahraničí. To už se nás ostatně dotýkalo, protože kontakty z ciziny proběhly. Budeme připravení. Neříkám, že je to ideální, protože mladých ambiciózních trenérů u nás moc není.

Související

Povedla se příprava i dresy, ale kdo nahradí Kováře? Můžeme být lepší, zní z Plzně