Když se po operaci probrala v nemocnici, věděla, že je zle. S vrcholovým tenisem je konec. A co na tom, že ji lékaři přesvědčují o opaku a nevidí to tak černě. Ona cítila, že už návrat na kurty nezvládne. Zranění bylo příliš vážné.
A to všechno jen proto, že neodolala své velké lásce. Jízdě na koni. "Jela jsem podél silnice, zastavila jsem, když jsem viděla, že se z dálky blíží náklaďák. Ale kůň se splašil, vrhnul se před vůz těsně, když nás míjel a má noha se dostala mezi auto a bok koně," popisovala později nehodu Connolyová.
Je to paradox. Jako malá snila o tom, že se jednou stane jezdkyní, že stráví život v sedle. Jenže pro její maminku, která dceru od tří let vychovávala a živila sama, byly lekce v jízdárně příliš drahé.
A tak si malá Maureen pořídila za dolar a padesát centů tu nejlevnější raketu a chodila hrát tenis na veřejné kurty v San Diegu.
Brzy bylo jasné, že tahle holka je talent. V obou rukou měla ohromnou páru. Nejprve hrála levačkou, pak ji její první trenér přeškolil na pravačku a stejně vynikala.
I proto ji jeden z amerických novinářů už v juniorském věku přidělil přezdívku "Little Mo" s odkazem na americkou bitevní loď USS Missouri, které se přezdívalo "Big Mo".
"S dokonalým načasováním, klidem, rozvahou a sebevědomím vyvinula Connollyová ty nejsilnější údery, jaké kdy hra poznala," popsala její hru redaktorka The New York Times Allison Danzigová.
Jenže zatímco silná armádní loď je dodnes symbolem míru, protože právě na ní v roce 1945 podepsalo Japonsko kapitulaci, Connollyová vyhlašovala všem protivnicím válku. Na kurtu se naučila všechny nenávidět, aby byla dostatečně motivovaná je porazit.
"Na dvorci jsem vždy viděla jen svoji soupeřku. Kdybyste na vedlejší kurt hodili dynamit, nevšimla bych si toho," vzpomínala americká tenistka.
V 16 letech se stala nejmladší vítězkou US Open, o dva roky později posbírala čistý kalendářní grandslam. Jejímu agresivnímu tenisu nedokázal nikdo čelit. Celkem posbírala devět trofejí z velké čtyřky.
Další rok, 20. června přišla osudná srážka s betonářským vozem. Zlomená noha, potrhané šlachy. Connollyová zkoušela rehabilitovat, zkusila se ještě dostat zpátky, ale když zjistila, že kvůli bolesti nedokáže ani doběhnout kraťas u sítě, oznámila, že ukončuje aktivní kariéru.
"Tenis může být pěkně těžký, když mu zasvětíte celý život. Měla jsem život šampionky plný cestování. Teď se těším na klidnější tempo ženy v domácnosti. Jsem šťastná," prohlásila tehdy.
A rodinnou atmosféru si užívala. Provdala se za známého restauratéra Normana Brinkera a vychovávala dvě dcery. Tenis ale úplně neopustila, věnovala se mu jako novinářka a komentátorka.
Bohužel ne dlouho. V roce 1966 jí lékaři diagnostikovali rakovinu vaječníků. Absolvovala tři operace, ale 21. června 1969 ve 34 letech boji s krutou nemocí podlehla. Letos tak od její smrti uplynulo 55 let.
"Už se dnes nedozvíme, kolik titulů by získala, kdyby se ta nehoda nestala. Pravděpodobně by ale ustanovila celou řadu těžko překonatelných rekordů," prohlásila o Connolyové její americká nástupkyně Američanka Billie Jean Kingová.
