Po třech víkendech jsou čeští skokani ve Světovém poháru bez bodu. Nejspíš jste si představoval trochu lepší start, ne?
Věřil jsem v lepší výsledky, bohužel se to klukům ještě nepodařilo. Za těch několik měsíců, co jsou s Vasjou Bajcem, nejde změnit úplně všechno, ale když vidím tréninkové skoky, jsou na vysoké úrovni. Zatím se nedaří tu pohodu přenést do závodu, nějakou chvíli to bude trvat, nicméně věřím, že směrem k olympiádě se to bude zlepšovat.
Možná si někdo od příchodu trenéra Bajce sliboval rychlejší účinek, ale zkrátka je to na delší dobu?
Ano. Zázraky se dějí a když jsem začal s Vasjou trénovat já, vykřesal ze mě za pár měsíců úplně všechno. Jenže kluci se už pár let potýkají s výsledkovou nevyrovnaností. Viktor Polášek podával v létě dobré výkony, ale ve Světovém poháru asi cítí nějaký tlak, nemá ve skákání takovou pohodu. Zlepšení je otázkou času, v tréninku se jeví velmi dobře. Po zranění se vrací Roman Koudelka, v průběhu prosince by měl naskočit do závodů. Zase to bude jiné, než když zodpovědnost za výsledky padá vlastně jen na jednoho skokana.
Je pro vás cíl v podobě zlepšení výsledků o to důležitější, když se jedná o olympijskou sezonu?
Je to velice důležité, proto jsem na jaře zavolal Vasjovi, jestli by nám nepomohl. Nastavili jsme kvalitní podmínky, příprava byla dobrá. Kluci jezdili na soustředění do Slovinska. Platí, že olympijská sezona je hodně důležitá, a to nejen pro skoky, ale pro celé české lyžování.
Zkraje sezony ve Finsku došlo v jednom závodě SP k situaci, že i Turci měli na startu více skokanů než Češi. Fatih Arda Ipcioglu na rozdíl od Viktora Poláška a Čestmíra Kožíška prošel kvalifikací.
Je to pravda. Ale kdo to v Turecku tenkrát rozjel? Vasja Bajc. A dnes vidíme, kam se za deset let posunuli. Takže i my teď musíme hledět vstříc světlým zítřkům. Proto jsem ho angažoval, vím, jak umí pracovat. Kluci z toho měli nejdřív strach, teď si to pochvalují. Opakuju, že podle toho, co vidím v tréninku, jsem optimista a věřím, že zlepšení přijde.
Trenér Bajc nastoupil energicky a zavedl docela hodně změn, že? Jiná technika skoku, nové lyže, nové kombinézy.
Vasja mě naučil, že každý závodník by si měl vybrat lyže podle sebe. Naši kluci si s tím trochu nevěděli rady a on má pro to cit. Probírá to s nimi. Kombinézy jsou na vysoké úrovni, další důležitou věcí jsou boty. V tom za nejlepšími trochu zaostáváme, nemáme takové prostředky jako Rakušané, Norové, Poláci. Ale pracujeme na tom, aby měl každý skokan vybavení na míru.
Jedna věc je reprezentace, kde tvrdíte, že jste optimistou. Druhá věc jsou podmínky v Česku a stav můstků. Jak to vypadá s nimi?
Snažíme se to řešit, byli jsme na dobré cestě, ale covidová vlna to skoro na dva roky přerušila. Sportovní infrastruktura se teď v Česku bohužel moc neřeší. Skokanské můstky jsou v žalostném stavu a je třeba s nimi něco dělat. Díky funkcionářům z klubů se podařilo opravit pár malých můstků, což je základ, ale musíme postoupit i k těm velkým.
V lednu se obnovil provoz na můstku K90 v Harrachově. Byl to klíčový první krok?
Provoz se obnovil díky bratrům Slavíkovým, ale ten můstek musí projít kompletní rekonstrukcí. Je to ve stavu udržovaného chátrání, a pokud se nepodniknou další kroky, můstky v Harrachově spadnou.
Je šance, že se zachrání i velký a mamutí harrachovský můstek?
Věřím, že ano. Ale pokud na to nepřispěje stát a nebude to mít jako jednu ze svých priorit, co se sportu týče, tak to nepůjde. Slýcháme, že je to obrovská investice pro pár sportovců, ale vždyť mamutích můstků je pět na světě, skoky jsou královským lyžařským sportem. Kdyby se to povedlo, můstky by si na sebe vydělaly, každý rok by se zde skákal Světový pohár a Harrachov by se znovu stal Mekkou skoků v Evropě.
Vnímáte, že skoky nemají tu prioritu kvůli špatným výsledkům z poslední doby? Že se logicky stáhly i do ústraní zájmu diváků?
Výsledky jsou samozřejmě důležité. Podívejme do Polska, co se díky Adamu Malyszovi všechno vybudovalo. Mají střediska, mají velkou základnu mládeže. My jsme na moje výsledky ze sezony 2005/06 nedokázali navázat. Souhlasím, že pokud bychom měli skokana v nejlepší desítce, cesta k rekonstrukcím můstků by byla jednodušší.
Jenže když to otočíme, zase je strašně složité někoho takového v současných podmínkách vychovat.
Ano. Někdy obdivuju klubové trenéry, kolik času tomu obětují. Snaží se kluky a holky vypiplat, vyburcovat k výsledkům. V létě se to dá nějak pokrýt, v zimě musí jezdit do Německa a Polska.
Kde se v zimě v Česku skáče?
Věřím, že v aktuální sezoně se bude skákat v Harrachově. Na malé můstky je připravena Desná a Lomnice nad Popelkou. Ve Frenštátu pod Radhoštěm jsme schopni upravit můstky pro nejmenší děti, ale nutně potřebujeme pokrýt i ty starší. To znamená můstky K70, K90, ty nám se zimním provozem chybí.
Už před necelými třemi lety se mluvilo o modernizaci můstků ve Frenštátu, byly připraveny vizualizace. Jak to ve vašem mateřském areálu vypadá s touto možností dnes?
Pracuje se na tom, projekt je připravený, zpracovávají se další studie. Kraj i město mají o to velký zájem. Frenštát je rodištěm Jiřího Rašky, prvního sportovce, který ze zimní olympiády přivezl zlato. Mohlo to být i kousek dál, ale znovu musím říct, že to hodně přibrzdil covid.
Bývalý trenér a funkcionář Luděk Matura během minulé sezony vystoupil s podrobnými materiály, jak zvednout české skoky na lyžích a začít stahovat ztrátu na ostatní země. Jeho syn Jan nyní trénuje áčko s Vasjou Bajcem. Komunikujete nějak i s Luďkem Maturou?
Já jsem ty materiály četl a v 85 procentech se s Luďkem shoduju. Najali jsme Vasju Bajce, děláme semináře pro trenéry, došlo k posunu. Luděk to myslí dobře, ale aby to šlo zabezpečit způsobem, jakým o tom píše, to je velká otázka peněz. Do sportu se bohužel nedostávají. Nemáme desítky milionů korun, abychom to mohli takhle rozjet.
Jak jste na tom vy osobně s elánem a chutí pomáhat skokům?
Někdy mám noci bez spánku, dívám se do stropu. Když vidím, že jsme v červených číslech a na mně je, abych sehnal peníze od sponzorů a pokryl provoz reprezentace i klubů. Je to dost práce a stresu, ale věřím, že za tři a půl roku jsme se někam posunuli. Na jaře budou nové volby vedení a uvidíme, koho budou delegáti chtít zvolit za předsedu.
Chtěl byste pokračovat dál?
Jsou dny, kdy sedím u počítače a říkám si, že napíšu rezignační dopis. Někdy je toho hodně, mám spoustu práce i jako poslanec a funkci předsedy skoků na Svazu lyžařů vykonávám zcela zdarma. Ale pak si uvědomím, že tomu chci pomoct, zatnu zuby a jedu dál.
