Lutych - 101. ročník závodu Lutych-Bastogne-Lutych je minulostí a s ním i letošní ardenský týden. A vlastně celá úvodní část cyklistické sezony tradičně věnovaná prestižním jednorázovým závodům.

Teď už klasiky předají pomyslnou štafetu velkým etapovým závodům, vždyť italské Giro startuje již za necelé dva týdny. Hlavní hvězdou uplynulých osmi dní se stal zkušený Španěl Alejandro Valverde, v Lutychu se ale výborně předvedl také Roman Kreuziger.

Aktivní Kreuziger

Osmadvacetiletý Kreuziger byl v Ardenách znovu hlavním lídrem týmu Tinkoff-Saxo, po náročném soustředění na Tenerife a dlouhé závodní pauze měly závody Amstel Gold Race a Valonský šíp posloužit především k vyladění formy na včerejší „La Doyenne“, čtvrtý „klasický monument“ roku a hlavní cíl Kreuzigerova letošního snažení. Přesto je Kreuziger dojel na začátku druhé desítky.

Plán přípravy českému závodníkovi vyšel výborně a v Lutychu se předvedl ve skvělé formě, na posledních dvaceti kilometrech tvořil závod, když vyprovokoval únik. "Přišlo mi, že se nikdo nechtěl vyprášit takhle brzy, ale já cítil, že je to ta správná chvíle. Byla jen smůla, že nám foukalo proti. Pak nás dojel Fuglsang, ale Caruso netahal. Takže jsem věděl, že to nevydrží,“ okomentoval útok pro svůj web Kreuziger.

A vedoucí trojice skutečně dojeta byla, český závodník přesto dokázal dospurtovat na solidním pátém místě, svou čtvrtou příčku z roku 2011 tedy nevylepšil. "Závěr už byl jen o tom, komu co zůstalo v nohách. Valverde vyhrál naprosto zaslouženě. Sjel Morena a ještě dokázal zaspurtovat,“ dodává rodák z Moravské Třebové.

Nic bych neudělal jinak, říká Čech

Své vystoupení v Lutychu pak český závodník uzavírá těmito slovy: "Páté místo není úplně to, s čím jsem do závodu šel. Tajně jsem doufal v pódium, ale byl jsem k němu blízko a udělal jsem závod. Energie, kterou člověk tím nástupem utratí, pak trošku chybí, ale neudělal bych nic jinak.“

Alejandro Valverde, jenž den před závodem oslavil pětatřicetiny, potvrdil roli hlavního favorita a svůj třetí triumf na „La Doyenne“ si zkušeně ohlídal, když na útok Morena nereagoval zbrkle, přesto jej dojel v pravý čas.

"To byl skutečně těžký moment. Hodně jsem trpěl, abych se dostal zpátky k Morenovi. Ale věděl jsem, že se k němu musím dotáhnout. Všichni nakládali odpovědnost za kontrolu závodu na má ramena, ale věděl jsem, co musím udělat, abych vyhrál,“ popsal závěr závodu, v němž byl nejsilnější, Valverde.

Dotáhne se Valverde na Merckxe?

Valverde již sice má na sportovce možná poněkud pokročilejší věk, ale zraje jako víno. V posledních dvou letech je téměř k nezastavení a třeba ještě na čele historického pořadí ohrozí Merckxe s pěti triumfy v Lutychu. Španěl vyhrál také středeční Valonský šíp (také potřetí), na Amstelu byl jen o pár kilometrů druhý za Kwiatkowskim. Kousek tak Valverdemu chyběl, aby se stal teprve třetím závodníkem v historii, jemuž se povedlo vyhrát všechny tři ardenské závody v jednom roce.

Také druhou příčku v Lutychu okupoval stejný závodník jako po středečním závodě, a to překvapení závodu, teprve dvaadvacetiletý Francouz Julian Alaphilippe. Nestává se často, aby se takto mladý závodník pral o triumfy na nejnáročnějších závodech světa. Alaphilippovi se to povedlo na všech třech závodech ardenského týdne, kromě dvou stříbrných příček ještě obsadil sedmé místo na Amstelu.

„Jsem neskutečně spokojený se svým závodem a výsledkem. Byl to těžký závod, jel jsem jej vůbec poprvé. Nikdy nevíte, co se může v průběhu stát, takže tohle je skutečně nejlepší výsledek, tím spíše, že jsem se předně snažil nalézt své možnosti na těchto tratích,“ říká k závodu sám mladý Francouz, který se navíc musel dotahovat do čelní skupiny po velkém pádu 40 kilometrů před cílem.

Překvapení závodu s českou stopou

Tým spoluvlastněný Zdeňkem Bakalou tak ve všech ardenských závodech dosáhl na pódiová umístění, ale pokračuje především jeho série druhých míst započatá již na kostkových klasikách. Těžko říci, nakolik byla prohlášení o Kwiatkowském jako jasném lídrovi pouhým blufováním, když se v závěrech posledních dvou závodů evidentně jelo na Alaphilippa. Ten patří k velmi silné nastupující francouzské generaci cyklistů, ale do velké cyklistiky poprvé nakoukl v českém týmu Etixx-iHNed (dnes AWT-GreenWay), pod dohledem Reného Andrleho.

Tým Etixx-QuickStep má v aktuálním složení pro ardenské závody skvělou budoucnost, kromě Alaphilippa si zde letos premiéru odbyl i Čech Petr Vakoč, který se chce na tyto podniky v budoucnu specializovat, a výborně v Lutychu jel i Zdeněk Štybar. Michal Kwiatkowski bude i v dalších letech patřit k favoritům.

„Purito“ nespokojen, bratranci „na hromadě“

Třetí muž závodu, Joaquim Rodriguez přezdívaný „Purito“, spokojen nebyl: „Tohle je závod, který zbožňuji, a prošvihl jsem další šanci jej vyhrát. Třetí místo je dobrý výsledek a tým pracoval brilantně, ale pro mě má kyselou příchuť.“ Pro ruskou Katushu disponující skvělou trojicí „Purito“-Moreno-Caruso je pouhé jedno pódiové umístění ze tří závodů velkým zklamáním.

Nedobře dopadl Lutych pro trojici vítězů z let 2012-2014. Philippe Gilbert se potloukl již ve středu, a s favority tak nevydržel až do závěru. Rovněž již ve středu si krční páteř poranil Daniel Martin, ten skončil na zemi i tentokrát, při velkém pádu 40 kilometrů před cílem. Tam skončily i naděje Simona Gerranse. Oba chvíli pokračovali, ale do hlavní skupiny se už nedotáhli.

Rodinný klan Rocheových tak do své sbírky nepřidal další velký výsledek. Kromě Martina, synovce Stephena Roche, vítěze Gira, Tour a světového šampionátu 1987, skončily v tomtéž pádu naděje i jeho bratrance a Stephenova syna Nicholase Roche, lídra Sky a spolubydlícího Leopolda Königa na nedávném soustředění na Tenerife.