Praha - Běžec na lyžích Lukáš Bauer sice v poli Světového poháru patří k veteránům, nicméně ani ve svých 37 letech se nevzdává medailových ambicí. Ty přitom směřuje na poslední závod světového šampionátu ve švédském Falunu.
„Celou přípravu jsem zaměřil na kvalitní vystoupení v závodě na 50 kilometrů, v němž je mým přáním v souboji s elitními světovými běžci poprat se o přední umístění,“ tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jste spokojen s dosavadními výsledky v závodech Světového poháru?
Přiznávám, že spokojen moc nejsem. Při vstupu do sezony, tedy těsně před startem Světového poháru, mě přepadlo virové onemocnění, což mé výkony poznamenalo až do Vánoc. Po týdnu náročného tréninku jsem se už cítil dobře a moc se těšil na Jizerskou padesátku. Jenže uprostřed pohody jsem onemocněl podruhé. Bez kvalitního tréninku pak nelze čekat dobré výkony. A tak přestože poslední 12. místo v Davosu není vyloženě špatné, tak v celém přípravném období jsem věřil v lepší výsledky.
Zmínil jste se o Jizerské padesátce. Mrzí vás neúčast v tomto závodě?
Mrzí a hodně. Před dvěma lety jsem v něm skončil druhý a letos měl být pro mě velice užitečnou zkouškou před mistrovstvím světa. Je velice náročný a jeho obtížnost zvýšily letos během jediné noci velké změny v počasí, a tím i terénu. Byl zase rychlý, celkově pěkný a při jeho sledování v roli diváka mně cukaly nohy. Chtěl a měl jsem být v závodním poli. Takto jsem jen mohl pozorovat vystoupení mého zatím šestičlenného týmu talentovaných mladíků.
Stal jste se rovněž oficiální tváří série Stopa pro život, která zahrnuje čtyři maratonské závody: v Jilemnici, na šumavské Kvildě, ve Špindlerově Mlýně a v Krušných horách. Co vás k tomu vedlo?
Pořadatelé mě oslovili a nápad se mi zalíbil. Hlavně proto, že je určen všem zájemcům bez rozdílu věku a kondice, a potom asi i z toho důvodu, že jedním ze závodů je pro mě „domácí“ Karlův běh, který se začátkem března po několika letech vrací na krušnohorský Boží Dar. Těší mě vzrůstající počty běžkařů, kteří se těchto masových lyžařských závodů účastní. Navíc druhým rokem se oživuje můj projekt Bezva běžky s komplexním přístupem a službami pro lyžařské nadšence všech úrovní. Na Stopě bych ho rád představil široké veřejnosti.
Jaký je váš současný zdravotní stav?
Už mohu naplno trénovat, ale poslední slovo ještě budou mít lékaři. Nechci nic uspěchat, vždyť „padesátka“ se na šampionátu jede až 1. března, takže času na dokonalou přípravu je ještě dost. Nesmí se však nic zanedbat a potřebuji být v plné síle už na reprezentačním závěrečném soustředění i v závodě Světového poháru v Östersundu ve dnech 14. a 15. února.
S kolika starty na mistrovství světa počítáte?
Po dohodě s vedením české reprezentace by to měly být dva závody. Kromě maratonu ještě buď ve štafetě, nebo na trati 15 kilometrů volně. O tom se rozhodne až ve Falunu. V každém případě chci i v současné obrovské konkurenci bojovat s těmi nejlepšími o nejvyšší příčky. Když se mi to podaří, budu určitě spokojen, a kdybych dokonce dosáhl na některou z medailí, byl by to úžasný úspěch a splněný životní sen.
A jakou máte představu o své další životní cestě?
Vy si zřejmě myslíte, že letos se s profesionálním lyžováním rozloučím. Ale já to ještě nevím. Třeba to bude letos, a možná až po olympiádě v roce 2018. Lyžování mám rád a chtěl bych u něj zůstat, starat se o talenty, předávat mladíkům své dlouholeté zkušenosti a pomoci tak reprezentaci.
