Báro, zlepšila jste si nejlepší výkon letošní sezony a získala jste už dvanáctý republikový titul. Jste spokojená?
Určitě jsem. Splnila jsem si oba cíle - získala jsem dvanáctý titul mistra republiky a konečně jsem hodila přes 64 metrů. Už to vypadá lépe a jsem ráda, že se ta forma lepší. Podmínky i diváci byli výborní, ale já jsem se tak dobře necítila. Moc mi neběžely nohy, byla jsem pomalá. Nebyla jsem na tom nejlépe, takže rezerva je pořád obrovská. Trochu mě tahá přitahovač, dnes jsem opravdu maximálně spokojená.
Nejdelší hod jste si pošetřila až na poslední pokus…
Ano, nemohla jsem se do toho úplně dostat. Byla jsem taková unavená, ale pravidelně to létalo přes 60 a vypadalo to lépe i pro diváky. V šesté sérii to pak dopadlo skvěle.
Projevily se tak i vaše dlouholeté zkušenosti?
Spíš se projevilo to, že jsem starší a déle se rozjíždím (smích). Od začátku jsem se prostě necítila dynamicky, rychle, ale probrala jsem se. Jsem ráda, že to padlo v šestém pokusu, protože tam soutěž graduje.
Přemýšlela jste i nad tím, že vám druhá Nikola Ogrodníková trochu šlape na paty?
To víte, že ano. Když vám někdo šlape na paty, i když ne úplně, tak ulétnout to může. Oštěp je prostě takový. Mohlo se to stát i dnes. Ale jsem i za Nikol ráda, protože to potom člověka žene dopředu. Je výborně, že mám v Čechách konkurenci. Jsem závodnice, o tom to je. Vždycky jsme se takhle tahaly s Jarčou Klimešovou, teď Jurkovičovou. Jsem jedině ráda.
Z Třince jste měla zprvu poměrně velký respekt, ale podmínky nakonec vyšly ideálně, nemyslíte?
Přesně tak. Přijeli jsme včera v pohodě vláčkem, měli jsme s Duklou Praha hezké ubytování. Ráno jsem se šla rozcvičit a už bylo skvělé počasí. Vydrželo to i na závod, diváci byli pohodoví a líbí se mi i stadion. Je trochu zapuštěný v ďolíku, je to takový ideální stadion pro mistrovství republiky. Vylepšila jsem si obrázek o Třinci (smích). Možná je tady pro někoho trochu kratší rozběh, ale jinak je sektor perfektní.
Proč jste měla na Třinec špatné vzpomínky?
Na posledním šampionátu v roce 2010 tady byla hrozná průtrž mračen. Navíc jsem tady ťukla do lokte a od té doby jsem měla trochu pošramocený loket. Počasí udělá hodně moc. Moc se mi tady nedařilo.
Jak budete vypadat vaše příprava směrem k mistrovství světa?
Zanedlouho mě čeká mistrovství Evropy družstev, což je teda velmi důležitý reprezentační start. Pak následují tři závody Diamantové ligy poměrně rychlé za sebou, na to se musím dobře připravit. Je to náročné a když se blíží mistrovství světa, bylo by dobré nějakou ligu vyhrát, aby si člověk zvedl sebevědomí. Na trénink jako takový tolik času nezbývá, bude nějaké kratší soustředění před Londýnem.
Jak vnímáte mistrovství Evropy družstev, kde závodíte za celý tým?
Já vždycky říkám, že tyhle závody mě hrozně moc baví. Atletika je individuální sport a tohle je najednou týmová záležitost. Ráda tam závodím, letos to mám od začátku zapsané v kalendáři jako důležitý závod. Těším se.
Na Londýn máte jen ty nejlepší vzpomínky. Těší vás, že se šampionát koná právě tam?
Určitě je to fajn, když se vám tam dařilo. Stadion bude jiný, to nerada srovnávám, ale Londýn je mi sympatický jako místo samo o sobě. Netěším se tak na stadion, ale spíše do města, které mám ráda.
Pomůže vám, že budete mít v závodě parťačku Nikolu Ogrodníkovou, která splnila limit?
Vždycky je to lepší. Jsem moc ráda, protože to hodně pomáhá. Je zkrátka lepší, když máte s kým závodit.
