Před olympiádou měl Jakš ve vašich očích na pozice kolem 15. místa. Takže opravdu vás velice příjemně překvapil?
Ve volné patnáctce skončil šestnáctý, což se s pochvalou považovalo za jeho současné maximum. Avšak v dalších třech závodech byl bez nadsázky přímo úžasný.
Skvělé bylo hned deváté místo ve skiatlonu, které považuji za vrchol jeho dosavadní běžecké kariéry. Vynikající je sedmá příčka s Razýmem ve sprintu. Bylo vidět, že je fyzicky silný a věří si. Báječné je pak samozřejmě i osmé místo v běhu na 50 kilometrů. Klobouk dolů před tím, co v Koreji dokázal. Vždyť v převážné většině závodů letošní sezony se pohyboval ve třetí desítce startujících a moc velké šance se mu nedávaly ani na olympiádě. Dokázal se však skvěle připravit, správně načasovat formu a dosáhnout svých životních úspěchů.
Lze mu vůbec něco vytknout?
Není to výtka, ale spíš jen jakési zamyšlení, zda při své formě neměl v závodě na 50 kilometrů víc riskovat a pustit se do boje o přední umístění hned v prvních kilometrech. Je samozřejmě otazník, zda by rychlejší tempo celou trať udržel, ale za pokus to možná stálo.
O trošku víc než Jakšovi jste věřil Petře Novákové, která však v obou individuálních závodech obsadila až 28. místo. V čem vidíte hlavní příčinu horších výsledků, než se čekalo?
V řadě závodů Světového poháru se jí dařilo, po nemalých zdravotních problémech se vrátila do pohody a tím i do role lyžařky, od které se i na olympiádě čekají pěkné výsledky. Sama si jistě také věřila na umístění kolem patnácté příčky, a když se jí to nepovedlo, tak ji to asi psychicky poznamenalo. Dostala se do obtížné pozice a nepomohl jí ani zodpovědný přístup. Není to zklamání, ale lepší známku než trojku jí dát nemohu.
Nepotěšila vás naopak Kateřina Beroušková?
Určitě! Může ji těšit solidní vystoupení. Trvalo dost dlouho, než se vešla do olympijské nominace, v přípravě si sama pomáhala finančně. Jako jediná z českých reprezentantek postoupila ve sprintu do čtvrtfinále, velice dobré je i 23. místo v běhu na 30 kilometrů a dobrou práci odvedla i ve štafetě. Na své první olympiádě dokázala víc, než jsem čekal. Čili - palec nahoru.
Jaký je váš názor na výkony dalších tří děvčat?
Barbora Havlíčková, teprve sedmnáctiletá, a tedy i nejmladší členka české výpravy, si nominaci zasloužila. Nemohly se od ní čekat nějaké mimořádné výkony, ale vydala ze sebe vše, na co měla. Především se pak jako juniorka seznámila s atmosférou v kategorii žen a nasbírané poznatky jistě ve své začínající kariéře využije. Na víc, než předvedla, neměla Kateřina Hynčicová, která studuje ve Spojených státech a o nominaci se dověděla na poslední chvíli. Naopak vůbec se olympiáda nepovedla Karolíně Grohové, která má za sebou i dva závody pod pěti kruhy před čtyřmi lety v Soči.
A co byste řekl na adresu zbývajícího mužského kvarteta?
Když navážu na Grohovou, tak ani Miroslav Rypl nepotvrdil své možnosti. Závod na 50 kilometrů dokonce nedokončil. Víc jsem čekal i od Michala Nováka, který v závodě na 15 kilometrů skončil z Čechů poslední, až v páté desítce. Naopak Aleš Razým na sebe upozornil i na své třetí olympiádě. Za cenné považuji především sedmé místo s Jakšem v týmovém sprintu a do třetí desítky se vešel i v závodě na 15 kilometrů. Na této trati dosáhl pěkného úspěchu umístěním kolem dvacáté příčky také Petr Knop.
Pro všech deset českých běžců byla olympiáda úspěšná už tím, že se jí mohli zúčastnit. A spokojeni mohou být všichni, kteří ze sebe na tomto svátku sportovců vydali maximum a nasbírali další cenné zkušenosti.
